Jan Maria Sidon
| Jan Maria Sidon | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
|
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní str. (staročeši) |
| Narození |
18. září 1792 Solnice  Habsburská monarchie
|
| Úmrtí |
26. září 1868 (ve věku 76 let) Litomyšl  Rakousko-Uhersko
|
| Profese | pedagog, spisovatel a politik |
| Náboženství | katolická církev |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Maria Sidon (18. září 1792 Solnice – 26. září 1868 Litomyšl[1][2][3]) byl český a rakouský římskokatolický duchovní a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Biografie
Jan Maria Sidon se narodil 18. února 1792 v Solnici. Po studiu gymnázia v Hradci Králové studoval filozofii na pražské univerzitě. Po návratu do Hradce Králové vystudoval v biskupském semináři teologii. Dne 15. srpna 1815 byl vysvěcen na kněze.[4][3] V letech 1815–1819 byl kaplanem v rodné Solnici. Od 15. listopadu 1819 byl suplujícím a 4. března 1820 byl jmenován katechetou na jičínském gymnáziu.[5] V jičínském kostele svatého Ignáce z Loyoly působil jako kněz a kazatel a také jako učitel náboženství ve valdické věznici. Patřil ke členům „spolku pro pěstování církevní hudby“. Zajímal se o dějiny Jičínska a ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století se věnoval sběru místního historického materiálu. Své zápisky shromáždil v několika desítkách sešitů. Vzhledem k politickým změnám však dějiny Jičína již nenapsal. V roce 1836 napsal knihu Církev římská katolická pravou jest církví.[1] V červnu 1848 patřil mezi členy jičínské výpravy na pomoc ohrožené Praze.[4]
Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Jičín. Patřil ke sněmovnímu bloku pravice, do kterého náležel český politický tábor, Národní strana (staročeši).[6] Historik Otto Urban ovšem uvádí, že sympatizoval na sněmu v některých bodech s liberální levicí. Při debatě o finančním vyrovnání v důsledku zrušení poddanství odmítl s dalšími českými poslanci jakékoliv náhrady. V závěrečném hlasování na přelomu srpna a září roku 1848 pak patřil mezi čtrnáct českých poslanců, kteří náhrady odmítli, zatímco padesát tři jich bylo pro a jedenáct poslanců se hlasování zdrželo.[7]
Pro své konzervativní smýšlení se na říšském sněmu dostal do rozporu s většinou českých poslanců. Byl podezříván z prozrazování usnesení českého klubu Němcům. Panovaly obavy z jeho vlivu na studenty. Dne 22. srpna 1849 žádal o udělení hodnosti čestného probošta. Jeho představení této žádosti využili a změnili ji v obžalobu. Dne 22. dubna 1850 mu bylo zakázalo učit na gymnáziu a zároveň byl královéhradeckou biskupskou konzistoří zbaven možnosti kázat v kostele svatého Ignáce. Byl kritizován pro své politické smýšlení. Prý se studenty diskutoval o politice a nedodržoval náboženskou výuku. Údajně mládež podněcoval k nenávisti proti šlechtě, úřednictvu a vojsku. Dne 21. března 1851 byl rozhodnutím ministerstva kultu a vyučování suspendován. Jeho roční penze byla pouze pět set zlatých. Zemřel 26.září 1868 v Litomyšli.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sidon, Jan Maria, 1792-1868 [online]. knihovnahk.cz [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Sidon, Jan Maria, 1792-1868 [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2014-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-12.
- ↑ a b Osobní věstník duchovenský. Blahověst. Říjen 1868, roč. 18, čís. 30, s. 484. Dostupné online.
- ↑ a b c FAJSTAUEROVÁ, Hana. Osobnost: Jan Maria Sidon. Hurá, muzeum! Čtvrtletník Regionálního muzea a galerie v Jičíně [online]. Regionální muzeum a galerie v Jičíně [cit. 22.4.2025]. Dostupné online.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 58–59, 685.
