Jan Kozák
Jan Kozák | |
---|---|
Narození |
25. března 1921 Roudnice nad Labem Československo |
Úmrtí |
5. května 1995 (ve věku 74 let) Praha Česko |
Povolání | spisovatel, učitel a prozaik |
Témata | literatura a próza |
Ocenění |
|
Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Kozák (25. března 1921 Roudnice nad Labem – 5. května 1995 Praha) byl český spisovatel. Patřil ke spisovatelům, kteří byli zcela oddáni politice KSČ. Po roce 1968 podporoval tzv. normalizační proces.
Život
Narodil se v Roudnici nad Labem v rodině strojního zámečníka. Roku 1940 maturoval na obchodní akademii, kterou studoval v Českých Budějovicích a Teplicích. Poté pracoval v rodném městě jako úředník.[1]
V roce 1945 byl členem revolučního národního výboru v Roudnici a vstoupil do KSČ.[2] V roce 1951 absolvoval Ústřední politickou školu ÚV KSČ. Poté se stal pracovníkem aparátu ÚV KSČ. V padesátých letech se zúčastnil jako politický pracovník kolektivizace zemědělství na Slovensku. Do roku 1972 přednášel jako asistent a později docent (1961) dějiny KSČ na Vysoké škole politické ÚV KSČ.[3][1]
Po sovětské okupaci roku 1968 byl jedním z hlavních představitelů tzv. normalizace v literatuře. Roku 1972 se stal předsedou Svazu českých spisovatelů, od roku 1977 do února 1989 byl předsedou federálního svazu spisovatelů.[1]
Ocenění
- V roce 1971 mu byl udělen Řád práce .
- V roce 1972 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda za román Svatý Michal.
- V roce 1975 byl jmenován zasloužilým umělcem.
- V roce 1977 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda za román Čapí hnízdo.
- V roce 1980 se stal národním umělcem.[3]
- V roce 1981 obdržel Řád Vítězného února .[4]
- V roce 1983 mu byla udělena Národní cena České socialistické republiky za román Adam a Eva.
- V roce 1986 obdržel Řád republiky .[5]
Dílo
Jeho dílo zcela kopírovalo tehdejší linii KSČ, autor čerpal ze svých osobních zkušeností z kolektivizace vesnic na Slovensku, které se účastnil jako politický pracovník.
Beletrie
Prvotina
- Pohledy do oken, 1941 – básnická sbírka
Politicky angažovaná próza
- Horký dech : tři novely, 1961 – zde i novela Mariana Radvaková
-
Mariana, 1969 – rozšířená verze novely Mariana Radvaková
- Přeloženo do ruštiny, rumunštiny, slovenštiny, litevštiny a ukrajinštiny.[6]
-
...silná ruka, 1966, druhé vydání v roce 1976 vyšlo pod názvem Čapí hnízdo – román, který zobrazuje kolektivizaci zemědělství na východním Slovensku
- V roce 1977 byl Kozák za tento román poctěn Státní cenou Klementa Gottwalda.[7] Přeloženo do slovenštiny, ruštiny, běloruštiny, estonštiny, uzbečtiny, němčiny a bulharštiny.[6]
- Léčka, 1968, soubor povídek
-
Svatý Michal, 1971 – román zobrazující rozkvět socialistické vesnice
- V roce 1972 byl Kozák za tento román poctěn Státní cenou Klementa Gottwalda.[8] Přeloženo do gruzínštiny, ruštiny, kazaštiny, kyrgyzštiny, mongolštiny, španělštiny, slovenštiny, lotyštiny, bulharštiny a maďarštiny.[6]
- Adam a Eva, 1982 – román o životě sadaře, ve kterém se prolíná milostná a pracovní tematika
Lovecká díla z prostředí tajgy
Tyto knihy vycházejí z Kozákových loveckých výprav v Sovětském svazu, děj se odehrává většinou na Sibiři.
-
Na lovu v Bambujce, 1970 – reportáže (rozšířené vydání od r. 1972 s titulem Lovcem v tajze)
- Přeloženo do ruštiny, němčiny, francouzštiny, dánštiny, slovenštiny, polštiny, finštiny, bulharštiny, maďarštiny a rumunštiny.[6]
-
Bílý hřebec, 1975 – povídky
- Přeloženo do slovenštiny, ruštiny, francouzštiny, maďarštiny, španělštiny, němčiny a angličtiny.[6]
- Podzim v kraji tygrů, 1979 – román
-
Černý sobol, hnědý medvěd, 1985 – povídky pro děti
- Přeloženo do maďarštiny a rumunštiny.[6]
Ostatní publikace
- Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice, 1963 – historická studie
- Prameny tvorby: výbor z článků a projevů 1962–1980, 1981
Filmografie
Podle jeho námětů a scénářů byly natočeny filmy a televizní inscenace, z nichž nejznámější je filmová trilogie Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Režíroval Václav Vorlíček, v hlavní roli Vladimír Menšík.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Slovník české literatury po r. 1945: Jan Kozák
- ↑ BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 293.
- ↑ a b Noví národní umělci. Rudé právo. 30. 4. 1980, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Malá československá encyklopedie. Svazek 3. Praha: Academia, 1986. 903 s. cnb000125650. S. 572.
- ↑ Malá československá encyklopedie. Svazek 6. Praha: Academia, 1987. 927 s. cnb000125650. S. 921.
- ↑ a b c d e f g Dle Souborného katalogu ČR.
- ↑ Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda. Rudé právo. 30. duben 1977, s. 4. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
- ↑ Vyznamenání k 1. máji. Rudé právo. 29. duben 1972, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
- ↑ Předány národní ceny ČSR. Rudé právo. 5. květen 1983, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
Literatura
- BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Jan Kozák" je na str. 293–297; autor Štěpán Vlašín.]
- HRZALOVÁ, Hana. Jan Kozák. Vydání první. Praha: Československý spisovatel, 1977. 163 s. cnb000119462.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kozák na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Kozák
- Heslo „Jan Kozák" ve Slovníku české literatury po roce 1945 [online]
- K jubileu národního umělce Jana Kozáka. Rudé právo. 25. 3. 1981, s. 5. Dostupné online.