Jan Jindřich z Hardeggu

Jan Jindřich hrabě z Hardeggu
Erb rodu Hardeggů
Erb rodu Hardeggů
Narození 14. května 1778
Vídeň
Úmrtí 11. června 1854 (ve věku 76 let)
Vídeň
Povolání důstojník
Ocenění rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Příbuzní Ignác z Hardeggu a Jan Antonín z Hardeggu (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jindřich hrabě z Hardeggu (Johann Heinrich Graf von Hardegg auf Glatz) (14. května 1778, Vídeň – 11. června 1854, Vídeň) byl rakouský generál. Od mládí sloužil v armádě, vynikl během napoleonských válek, ve vojsku dosáhl později hodnosti generála jezdectva.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Hardeggů[1], narodil se jako sedmý syn hraběte Jana Antonína Hardegga (1737–1810) a jeho manželky Marie Josefy, rozené hraběnky Wilczkové (1737–1817). Do armády vstoupil v roce 1794 a sloužil u jezdectva. Vynikl v bitvě u Limburgu (1796), poté se zúčastnil dalších bojů v rámci francouzských revolučních válek. V roce 1801 byl jmenován císařským komořím, dále postupoval v hodnostech v armádě (major 1806, podplukovník 1807, plukovník 1809). Vyznamenal se v tažení roku 1809 a obdržel Řád Marie Terezie. Poté žil několik let v soukromí, znovu vstoupil do aktivní služby v roce 1813 a jako plukovník velel záložním sborům jezdectva v bitvách u Drážďan a u Lipska (1813). V závěru roku 1813 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Po skončení napoleonských válek působil ve dvorské válečné radě, kde vedl odbor reorganizace a zasloužil se o zlepšení výcviku koní. V roce 1828 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a v roce 1836 jmenován skutečným tajným radou, v armádě nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva (1843).[2] Krátce před smrtí obdržel velkokříž Leopoldova řádu (1854).

Vysokých hodností v armádě dosáhli také jeho bratři Jan Ignác (1772–1848) a Jan Antonín (1773–1825), kteří taktéž vynikli účastí v napoleonských válkách.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rodina Hardeggů v polovině 19. století in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1847; s. 251–252 dostupné online
  2. ↑ Služební postup Jindřicha Hardegga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815), Vídeň, 2006; s. 39 dostupné online
  3. ↑ Ottův slovník naučný, díl 10.; Praha, 1896; s. 881–882 dostupné online

Externí odkazy

Zdroj