Jan Florian (lékař)

Prof. MUDr. Jan Florian
Narození 24. listopadu 1897
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. května 1942 (ve věku 44 let)
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Bydliště Brno
Národnost česká
Alma mater Masarykova univerzita
University College London
Povolání profesor histologie a embryologie
Zaměstnavatelé Masarykova univerzita
Univerzita Komenského v Bratislavě
Funkce děkan (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity; 1939)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Florian (24. listopadu 1897 Brno[1] – 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař, univerzitní profesor, příležitostný básník, popravený za účast v odboji proti nacistům.

Život

Mládí a studia

Narodil se v Brně v rodině Valentina Floriana (1854–1941), hospodářského kontrolora na panství hraběte Mitrovského v Sokolnicích, a jeho manželky Antonie, rozené Padevítkové (1872–??).[1]

Maturoval na Prvním českém gymnasiu státním v Brně, poté v letech 1919–1925 vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Již za studií vypomáhal na Ústavu histologie, kam po studiích nastoupil a v roce 1928 se zde habilitoval.

Vědecká kariéra

V roce 1933 se na Masarykově univerzitě stal mimořádným profesorem. V letech 1933–1935 působil v Bratislavě jako mimořádný profesor histologie a embryologie na lékařské fakultě Univerzity Komenského a přednosta histologicko–embryologického ústavu. Po návratu do Brna se zde stal přednostou histologicko–embryologického ústavu Masarykovy univerzity.[2] Řádným profesorem se na Masarykově univerzitě stal v roce 1937.

Po odborné stránce vyniknul jako embryolog s mezinárodní reputací. V odborných kruzích se proslavil podrobným studiem časného vývoje člověka a vytvořením sbírky mladých lidských zárodků o stáří 13–18 dnů, kterou podrobně popsal a doložil mikrofotografickou dokumentací a modely.[3]

Německá okupace

Bezprostředně po zřízení Protektorátu Čechy a Morava do protinacistického odboje v organizaci Obrana národa. Jako jediný z akademických funkcionářů protestoval proti uzavření českých vysokých škol po událostech 17. listopadu 1939, které označil za „...bezprecedentní likvidační akt namířený proti české inteligenci“. Po rozbití Obrany národa v únoru 1940, kdy ještě unikl zatýkání, se Jan Florian zapojil do odbojové organizace Moravská pětka.[3]

Ještě v květnu 1941 ocenily Lidové noviny odbornou úvahu Jana Floriana v časopise Věda a život o buněčné teorii.[4] Bezprostředně po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy[p 1] byl Jan Florian 1. října 1941 zatčen. Po zatčení odmítl nabídky na spolupráci s německými vědci, odsouzen k smrti byl 13. ledna a popraven 7. května 1942.[3]

Rodinný život

Dne 27. února 1926 se oženil s Helenou Ondrovou, učitelkou na obecné škole (1898–??).[5] Manželé Florianovi měli dceru Helenu (* 1928), provdanou Pinterovou.[6]

Akademické funkce

V letech 1939–1940 byl posledním děkanem lékařské fakulty Masarykovy univerzity před uzavřením univerzit.[3]

Dílo

Jan Florian publikoval nejen odborné práce, ale i verše. Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Z odborných společností byl členem Československé biologické společnosti, Moravské přírodovědecké společnosti, Přírodovědeckého klubu v Brně, Učené společnosti Šafaříkovy, L´association des anatomistes (Anatomischer Gesellschaft), Československé národní rady badatelské.[6]

Odborné práce (knižní vydání)

  • Uspořádání částic v hladkém svalu cév pupečního provazce (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1923)
  • Grafická rekonstrukce velmi mladých lidských zárodků =(Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1928)
  • Vývoj primitivního proužku, kloakové membrány a allantoidy u člověka (spolu s O. Volkerem; Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1928)
  • Průběh roviny řezu u některých dosud popsaných mladých lidských zárodků (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1930)
  • Vývoj stvolu a rozšiřování amniové dutiny do tkáně stvolu u mladých lidských zárodků (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1930)
  • Embryologie (autor první části Dr. Jan Florian, druhé části Dr. Zdeněk Frankenberger; V Praze, Melantrich, 1936)
  • Od prvoka k člověku (V Praze, Česká grafická Unie, 1939)

Ostatní

  • Písně filosofické (V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1941)

Posmrtné připomínky

  • Jméno Jana Floriana je uvedeno na pamětní desce umučených brněnských vědců a učitelů vysokých škol v bývalém koncentračním táboře Mauthausen a na desce obětí nacistické okupace ve foyeru budovy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
  • Florianova ulice je v Králově Poli v Brně

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Dne 27. září 1941 přiletěl Heydrich do Prahy a den nato se oficiálně stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Brno, sv. Tomáš, 1895-1898, snímek 221, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ K povolání prof. dra Jana Floriana do Brna. Moravská orlice. 26. 8. 1934. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d ČECH, S. 70 let od popravy profesora Jana Floriana. Universitas (revue MU). Čís. 2/2012, s. 61–63. Dostupné online. 
  4. ↑ Naši teoretičtí biologové při práci. Lidové noviny. 24. 5. 1941, s. 7. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika oddaných, Brno-Zábrdovice 1920-1928, snímek 178 [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b LIN. Internetová encyklopedie dějin Brna: Jan Florian [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj