Jan Albrecht Meklenburský

Jan Albrecht Meklenburský
Portrét
Úplné jméno Jan Albrecht Arnošt Konstantin Fridrich Jindřich
Narození 8. prosince 1857
Schwerin
Úmrtí 16. února 1920
Zámek Wiligrad, Lübstorf
Manželky Alžběta Sibyla Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Alžběta ze Stolberg-Rossla
Dynastie Dynastie Meklenburských
Otec Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
Matka Augusta Reuss Köstritz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Albrecht Meklenburský (Jan Albrecht Arnošt Konstantin Fridrich Jindřich; 8. prosince 1857, Schwerin16. února 1920, Lübstorf), člen meklenbursko-schwerinské dynastie, sloužil jako regent dvou států v Německém císařství. Nejdříve byl regentem v letech 1897 až 1901 v Meklenbursko-schwerinském velkovévodství za svého synovce Fridricha Františka IV. Meklenburského. Podruhé vládl jako regent v letech 1907 až 1913 v Brunšvickém vévodství.

Narození a zájmy

Vévoda Jan Albrecht se narodil ve Schwerinu jako páté dítě velkovévody Bedřicha Františka II. Meklenbursko-Zvěřínského a jeho první manželky Augusty Reuss Köstritz. Vzdělával se v Drážďanech, udělal kariéru v pruské armádě a byl dobře znám svou láskou ke sportu. Také rozvíjel svůj zájem v Německé koloniální říši, spoluzaložil Všeněmecký svaz a v roce 1895 se stal presidentem Německé koloniální společnosti.

Regentství

Po smrti svého bratra velkovévody Bedřicha Františka III. Meklenbursko-Zvěřínského 10. dubna 1897 byl Jan Albrecht jmenován regentem za svého patnáctiletého synovce, nového velkovévodu Fridricha Františka IV., poté co se jeho starší bratr Pavel Fridrich vzdal svých nároků na regentství. Jako regent vládl do plnoletosti svého synovce 9. dubna 1901, kdy se sám ujal vlády nad velkovévodstvím.

28. května 1907 byl Jan Albrecht po smrti prince Albrechta Pruského zvolen regentem Brunšvického vévodství, nabídku přijal a 5. června 1907 dorazil do Brunšviku. Důvodem regentství v Brunšvicku bylo, že v roce 1884, když zemřel vévoda Vilém Brunšvický, bylo jeho vzdálenému bratranci a dědici Ernestu Augustovi zabráněno převzít vévodství, protože se odmítl vzdát svého nároku na trůn Hannoverského království, který byl v roce 1866 anektován Pruskem.

Krátce poté, co se ujal regentství, chodil Jan Albrecht po Brunšvicku v civilu navštěvovat muzea, knihovny a další instituce ve vévodství a klást otázky lidem, aby zjistil jejich životní podmínky. Poté, co se stal příliš známým na to, aby chodil bez povšimnutí, zavedl týdenní audience, kam mohli lidé chodit a předkládat mu žádosti. Jan Albrecht také snížil výdaje královské domácnosti omezením množství služebnictva na minimum nutné pro chod domácnosti.

Jeho regentství skončilo 1. listopadu 1913, když bylo synovi Ernesta Augusta, Arnoštu Augustovi, po jeho sňatku s pruskou princeznou Viktorií Luisou, jedinou dcerou německého císaře Viléma II., dovoleno nastoupit na vévodský trůn; to pomohlo zacelit trhlinu mezi Hannoverskou a Hohenzollernskou dynastií.

Válečná léta

Během první světové války byl Jan Albrecht s Německou koloniální společností aktivní při obraně německého koloniálního majetku před návrhy, že by měly být opuštěny. 2. září 1917 byl jmenován čestným předsedou proválečné Strany vlasti.

Vévoda Jan Albrecht zemřel 16. února 1920 na zámku Wiligrad u Lübstorfu ve věku 62 let.

Manželství

Jan Albrecht se dvakrát oženil. Jeho první manželkou se 6. listopadu 1886 stala ve Výmaru o tři roky starší princezna Alžběta Sibyla, nejmladší dcera velkovévody Karla Alexandra Sasko-Výmarsko-Eisenašského. Podruhé se oženil rok po smrti první manželky, 15. prosince 1909 v Braunschweigu s Alžbětou ze Stolberg-Rossla, která se po jeho smrti v roce 1924 provdala za jeho nevlastního bratra Adolfa Fridricha. Obě manželství Jana Albrechta zůstala bezdětná.

Ojimukoka

Ojimukoka, malá osada, pošta a nádraží v Namibii byla přejmenována na Johann - Albrechtshöhe a pak jednoduše na Albrechts na jeho počest.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Jelena Pavlovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Alexandra Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
Jan Albrecht Meklenburský
 
 
 
 
 
Jindřich IX. Reuss-Köstritz
 
 
Jindřich XLIV. Reuss-Köstritz
 
 
 
 
 
 
Amálie von Wartensleben und Flodroff
 
 
Jindřich LXIII. Reuss-Köstritz
 
 
 
 
 
 
Friedrich Christian von Geuder-Rabensteiner
 
 
Vilemína z Geuder-Rabensteineru
 
 
 
 
 
 
Johanna von Bredow
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Kristián Fridrich ze Stolberg-Wernigerode
 
 
Jindřich ze Stolberg-Wernigerode
 
 
 
 
 
 
Augusta Eleonora ze Stolberg-Stolberg
 
 
Eleonora ze Stolberg-Wernigerode
 
 
 
 
 
 
Ota Karel Fridrich ze Schonburg-Waldenburgu
 
 
Jenny ze Schonburg-Waldenburgu
 
 
 
 
 
 
Henrietta Eleonora Alžběta z Reuss-Köstritz
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duke John Albert of Mecklenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj