Jaltská městská rada

Jalta
Ялта / Yalta
Pohled na město
Pohled na město
Jalta – znak
znak
Jalta – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 44°29′58″ s. š., 34°9′19″ v. d.
Nadmořská výška 0–500 m n. m.
Časové pásmo UTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Autonomní republika Krym
Městská rada Jaltská
Stát (de facto) RuskoRusko Rusko
Republika Krym
Městská rada Jaltská
Jalta
Jalta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 283 km²
Počet obyvatel 74 652 (2021)[1]
Hustota zalidnění 263,8 obyv./km²
Etnické složení Rusové (68 %), Ukrajinci, Krymští Tataři
Náboženské složení převážně pravoslaví, islám
Správa
Starosta Oleksij Bojarčuk
Vznik 1154
Oficiální web www.yalta-gs.gov.ua
Telefonní předvolba +380 654
PSČ 298600—298639
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jalta (ukrajinsky a rusky Ялта; krymskou tatarštinou Yalta, arménsky Յալտա) je město na Krymu, na severním pobřeží Černého moře. Město se rozkládá na místě staré řecké kolonie. Odtud zřejmě pochází i název města (γιαλος – bezpečné pobřeží). Leží v přírodním amfiteátru u mělkého zálivu otevírajícího se k jihu, do Černého moře. Obklopují ho zalesněné Krymské hory. Je zde teplé středomořské klima, díky kterému je Jalta nejznámějším letoviskem Krymu.

Jaltská městská rada

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také město Alupka, sídla městského typu Beherove (Beregovoje), Foros, Haspra (Gaspra), Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv), Hurzuf (Gurzuf), Kaciveli, Korejiz (Koreiz), Krasnokamjanka (Krasnokamenka), Kurpaty, Livadija, Masandra (Massandra), Nikita, Oreanda, Parkove (Parkovoje), Ponyzivka (Ponizovka), Sanatorne (Sanatornoje), Simejiz (Simeiz), Sovětske (Sovětskoje), Vidradne (Otradnoje), Voschod, Vynohradne (Vinogradnoje) a okolní vesnice.

Dějiny

V Livadijském paláci na jižním předměstí Jalty se na konci II. světové války (4. – 11. února 1945) konala jaltská konference zástupců SSSR, Velké Británie a USA.

Doprava

Do města nevede železniční trať; nejbližší nádraží je v Simferopolu. S Aluštou a Simferopolem je Jalta spojena nejdelší trolejbusovou tratí světa.

Jalta v Kultuře

  • Assa (film) – děj se odehrává v zimě roku 1980 na Jaltě
  • Jalta, Jalta – chorvatský muzikál z roku 1971 na motivy setkání Jaltské konference

Galerie

  • Livadijský palác
    Livadijský palác
  • Památník Lenin
    Památník Lenin

Partnerská města

Reference

  1. ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Zdroj