Jaltská městská rada
| Jalta Ялта / Yalta | |
|---|---|
 Pohled na město
| |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°29′58″ s. š., 34°9′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0–500 m n. m. |
| Stát |
 Ukrajina
|
| Autonomní republika | Krym |
| Městská rada | Jaltská |
| Stát (de facto) |
 Rusko
|
| Republika | Krym |
| Městská rada | Jaltská |
  Jalta
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 283 km² |
| Počet obyvatel | 79 272 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 280,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové (68 %), Ukrajinci, Krymští Tataři |
| Náboženské složení | převážně pravoslaví, islám |
| Správa | |
| Starosta | Oleksij Bojarčuk |
| Vznik | 1154 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 654 |
| PSČ | 298600—298639 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jalta (ukrajinsky a rusky Ялта; krymskou tatarštinou Yalta, arménsky Յալտա) je město na Krymu, na severním pobřeží Černého moře. Město se rozkládá na místě staré řecké kolonie. Odtud zřejmě pochází i název města (γιαλος – bezpečné pobřeží). Leží v přírodním amfiteátru u mělkého zálivu otevírajícího se k jihu, do Černého moře. Obklopují ho zalesněné Krymské hory. Je zde teplé středomořské klima, díky kterému je Jalta nejznámějším letoviskem Krymu.
Jaltská městská rada
Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také město Alupka, sídla městského typu Beherove (Beregovoje), Foros, Haspra (Gaspra), Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv), Hurzuf (Gurzuf), Kaciveli, Korejiz (Koreiz), Krasnokamjanka (Krasnokamenka), Kurpaty, Livadija, Masandra (Massandra), Nikita, Oreanda, Parkove (Parkovoje), Ponyzivka (Ponizovka), Sanatorne (Sanatornoje), Simejiz (Simeiz), Sovětske (Sovětskoje), Vidradne (Otradnoje), Voschod, Vynohradne (Vinogradnoje) a okolní vesnice.
Dějiny
V Livadijském paláci na jižním předměstí Jalty se na konci II. světové války (4. – 11. února 1945) konala jaltská konference zástupců SSSR, Velké Británie a USA.
Doprava
Do města nevede železniční trať; nejbližší nádraží je v Simferopolu. S Aluštou a Simferopolem je Jalta spojena nejdelší trolejbusovou tratí světa.
Galerie
-
Livadijský palác
-
Památník Lenin
Partnerská města
Acapulco, Mexiko-
Antalya, Turecko (2012) -
Baden-Baden, Německo (2000) -
Batumi, Gruzie (2008) -
Ejlat, Izrael (2011) -
Fudžisawa, Japonsko (1987) -
Galați, Rumunsko (2003) -
Chačmaz, Ázerbájdžán, 2009 
Jerevan, Arménie-
Južno-Sachalinsk, Rusko (2014) - Kaluga, Rusko
-
Kwangdžu, Jižní Korea (2011) 
Latákie, Sýrie
Lemesos, Kypr-
Margate, Spojené království (1990) -
Moskva, Rusko (2006)
-
Nice, Francie (1960) -
Pärnu, Estonsko (2004) -
Pozzuoli, Itálie (1975) -
Rijeka, Chorvatsko (1986) -
Rhodos, Řecko (1998) -
Salsomaggiore Terme, Itálie (2007)
-
San-ja, Čína (2004) -
Santa Barbara, Spojené státy americké (1987) -
Šarm aš-Šajch, Egypt (2009) -
Salsomaggiore Terme, Itálie (2009)
-
Ulan-Ude, Rusko (2008)
-
Vladikavkaz, Rusko (2010)
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jalta na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Jalta ve Wikislovníku
- (česky) Jalta - fotografie a informace v češtině
- (rusky) I Yalta (nefunkční odkaz)
