Jakub Příhoda

Jeho Milost
Jakub Příhoda
kanovník Královské stoliční kapituly
sv. Petra a Pavla v Brně
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Svěcení
Kněžské svěcení 1771
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 4. července 1746
Místo narození Velké Meziříčí
Datum úmrtí 14. ledna 1824 (ve věku 77 let)
Místo úmrtí Velké Meziříčí
Povolání katolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Příhoda (4. července 1746, Velké Meziříčí – 14. ledna 1824, tamtéž) byl moravský římskokatolický duchovní, dlouholetý farář v Netíně. Později farář a děkan ve Velkém Meziříčí a kanovník brněnské kapituly. Zakladatel farních kronik v Netíně a Velkém Meziříčí.

Život

Narodil se ve Velkém Meziříčí a po studiích teologie byl v roce 1771 vysvěcen na kněze. Krátce působil jako kaplan v Moravanech u Brna a následně v téže funkci ve Velkém Meziříčí. Roku 1773 byl ustanoven farářem v Netíně. Do historie této farnosti se zapsal mimo jiné pořízením dvou bočních oltářů (svatého Vendelína a svatého Jana Nepomuckého) do farního kostela[1][pozn. 1] a zavedením farní kroniky.[2] V Netíně působil celkem 35 let. Poté přešel na uvolněné místo faráře v rodném Velkém Meziříčí a zároveň byl jmenován děkanem velkomeziříčského děkanátu.

Ve Velkém Meziříčí rovněž zavedl (do té doby zde neexistující) farní kroniku,[2] pro jejíž strukturalizaci použil jako vzor kroniku, kterou dříve vedl na farnosti v Netíně. Ve velkomeziříčské farní kronice (i za pomoci svých kaplanů) zaznamenal poměrně nekriticky různé informace, které se mu podařilo sesbírat z historie města a farnosti.[2] V blíže neurčeném roce byl brněnským biskupem jmenován kanovníkem brněnské katedrální kapituly. Zůstal však působit ve Velkém Meziříčí. Místním farářem a děkanem byl až do své smrti. Zemřel ve Velkém Meziříčí v lednu roku 1824.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Tyto boční oltáře byly zrušeny během rekonstrukce kostela za netínského faráře Jindřicha Kocmana na přelomu 60. a 70. let 20. století (důvodem byl jednak jejich velmi špatný technický stav, jednak nález pozůstatků středověké freskové výmalby v prostoru za nimi a snaha tyto starší malby v interiéru kostela přiznat. Obrazy z bočních oltářů, díla malíře Ignáce Weildlicha, zůstaly zachovány a byly v kostele samostatně pověšeny na jiná místa.

Reference

  1. ↑ POLÁKOVÁ, Daniela. Historický a umělecký vývoj farního kostela v Netíně. Hradec Králové, 2019. 53 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Filosofická fakulta.. Vedoucí práce prof. PhDr. František Musil, CSc..
  2. ↑ a b c MRŇA, Jaroslav. Protocollum domesticum velkomeziříčské farnosti (1816–1938). České Budějovice, 2009 [cit. 11. 8. 2023]. 59 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc. s. 32–33. Dostupné online. Archivováno 11. 8. 2023 na Wayback Machine.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj