Jakovlev Jak-130

Jak-130
	Jak-130 na Farnborough Air Show 2012
Určení	cvičný letoun
Původ	Rusko
Výrobce	Irkut ; letecký závod Sokol
Konstruktérská skupina	Jakovlev
Šéfkonstruktér	N. Dolženkov
První let	26. dubna 1996
Zařazeno	19. února 2010
Charakter	Ve službě
Uživatel	Ruské letectvo
Výroba	2004-
Vyrobeno kusů	150 (2019)
Další vývoj	Alenia Aermacchi M-346 Master
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakovlev Jak-130 (kód NATO "Mitten"^[3]) je dvoumotorový podzvukový pokročilý cvičný a lehký bojový letoun čtvrté generace, vyráběný ruskou společností Jakovlev. Konstrukce letounu původně vznikala jako joint venture společností Aermacchi a Jakovlev. Po ukončení společného vývoje vznikly dvě vizuálně příbuzné konstrukce. Italský stroj nese označení Alenia Aermacchi M-346 Master.^[4]

Vznik

Společný vývoj cvičného letadla firem Jakovlev a Aermacchi začal roku 1993. V roce 1996 poprvé vzlétl technologický demonstrátor Yak/AEM-130D poháněný motory DV-2S. Spolupráce obou firem ovšem roku 1999 skončila a jejich cvičná letadla byla nadále vyvíjena odděleně.^[5]

Jak-130 v roce 2002 zvítězil nad konkurentem MiG-AT v soutěži ruského letectva na nový pokročilý cvičný letoun, který nahradí československé konstrukce Aero L-29 a L-39. Další tři předsériové stroje Jak-130 vzlétly v dubnu 2004, dubnu 2005 a březnu 2006, z nichž třetí byl zničen při havárii a následně nahrazen dalším novým exemplářem v červenci 2008. V roce 2007 byla schválena sériová výroba prvních 12 kusů pro ruské letectvo objednaných již v květnu 2005. První z nich vzlétl 19. května 2009. Do služby byl typ zařazen mezi únorem a dubnem 2010 u 4. střediska bojové přípravy na základně Lipeck, přičemž byl rovněž předveden na moskevském veletrhu MAKS 2009.^[5]

Uživatelé

Alžírsko Alžírsko – v roce 2006 objednalo 16 kusů.^[5]
Bangladéš Bangladéš – v roce 2013 podepsán kontrakt na 24 letounů.^[6] V roce 2019 ve službě 16 ks.
Bělorusko Bělorusko – 8 ks.
Laos Laos – objednáno 10 ks. V prosinci 2018 dodány první 3 ks.
Myanmar (Barma) Myanmar (Barma) – 6 kusů.
Rusko Rusko – hlavní uživatel.
Vietnam Vietnam – objednáno osm kusů.^[5] Šest dodáno v listopadu 2021.

Potenciální uživatelé

Argentina Argentina - v roce 2021 dostala možnost od Ruska zakoupit mj. i Jak-130.^[7]

Specifikace

Technické údaje

Posádka: 2 (instruktor a žák)
Délka: 11,245 m^[5]
Rozpětí: 9,72 m
Výška: 4,76 m
Nosná plocha: 23,52 m²
Hmotnost prázdného stroje: 4600 kg
Maximální vzletová hmotnost : 10 290 kg
Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor Progress AI-222-25^[5]
Tah pohonné jednotky: 2 500 kg
Násobky přetížení: +8/-3g

Výkony

Maximální rychlost: 1050 km/h
Dolet 2 546 km
Dostup: 12 500 m
Plošné zatížení: 276,4 kg/m²
Počáteční stoupavost: 50 m/s

Výzbroj

3000 kg výzbroje na devíti závěsnících^[5]

Odkazy

Reference

↑ Piotr Butowski, Jakowlew Jak-130 wszedł do służby w Rosji in: Lotnictwo Nr. 4/2010, p.10 (polsky)
↑ KARNOZOV, Vladimir. Vietnam Places Order for Yak-130 Trainers [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ PARSCH, Andreas, Aleksey V. Martynov. Designations of Soviet and Russian Military Aircraft and Missiles [online]. 2008 [cit. 2010-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ODEHNAL, Zdeněk. M-346 Master – Boj o místo na slunci. ATM. 2012, roč. 48, čís. 1, s. 48–49. ISSN 1802-4823.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Yak-130 Combat Trainer, Russian Federation [online]. Airforce-technology.com [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GETHIN, Howard. Bangladesh signs contract for Yak-130 trainers [online]. www.flightglobal.com, 2013-01-30 [cit. 2014-02-03]. Dostupné online.
↑ Russia has offered Argentina fighter aircraft and training jets, defense website reports. MercoPress [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. (anglicky)