Jakov Abramovič Altman

Jakov Abramovič Altman
Narození 15. července 1930
Kišiněv
Úmrtí 16. února 2011 (ve věku 80 let)
Petrohrad
Povolání lékař
Zaměstnavatel Fyziologický ústav I. P. Pavlova Akademie věd SSSR
Ocenění zasloužilý vědec Ruské federace
Řád přátelství
Zlatá medaile I. M. Sečenova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakov Abramovič Altman (rusky Яков Абрамович Альтман; 15. července 1930 Kišiněv – 16. února 2011 Petrohrad) byl ruský neurofyziolog.

Život

Studoval na kišiněvské střední škole č. 3 (ve stejné třídě s fyzikem Kovarským a onkologem Zismanem). V roce 1954 absolvoval lékařskou fakultu Severoosetského lékařského institutu ve Vladikavkaze a v roce 1960 postgraduální studium na Fyziologickém ústavu. I. P. Pavlova v Leningradu.

V letech 1954 až 1957 pracoval jako rezident a vedoucí oddělení psychoneurologické nemocnice v Kostromě.[1] Od roku 1960 působil jako vědecký pracovník v laboratoři Fyziologického ústavu I. P .Pavlova Akademie věd SSSR (od roku 1972 ve vedoucí funkci).

Věnoval se psychoakustice a studiu neurofyziologických mechanismů vnímání pohybujících se zdrojů zvuku. Byl vedoucím projektu vývoje elektronických sluchadel pro sluchově postižené (neslyšící a nedoslýchavé). Je autorem více než 300 odborných prací, z toho 6 monografií.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Альтман, Яков Абрамович na ruské Wikipedii.

  1. ↑ ЯКОВ АБРАМОВИЧ АЛЬТМАН (К 80-ЛЕТИЮ СО ДНЯ РОЖДЕНИЯ). Сенсорные системы [online]. [cit. 2020-11-22]. Roč. 2010. Dostupné online. ISSN 0235-0092. (rusky) 
  2. ↑ ПАМЯТИ ЯКОВА АБРАМОВИЧА АЛЬТМАНА. Физиология человека [online]. 2011 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. ISSN 0131-1646. (rusky) 

Zdroj