Ivana Brlićová-Mažuranićová

Ivana Brlićová-Mažuranićová
Ivana Brlićová-Mažuranićová
Rodné jméno	Ivana Mažuranić
Narození	18. dubna 1874 ; Ogulin
Úmrtí	21. září 1938 (ve věku 64 let) ; Záhřeb
Místo pohřbení	Mirogoj (45°50′18″ s. š., 15°59′6″ v. d.)
Povolání	básnířka, spisovatelka a autorka dětské literatury
Témata	poezie
Významná díla	Podivuhodné příběhy učně Chlapíka; Dávné chorvatské pohádky; Striborův les
Ocenění	star on Croatian Walk of Fame (2007)
Rodiče	Vladimir Mažuranić
Příbuzní	Ivan Mažuranić (dědeček)
Vlivy	Hans Christian Andersen
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivana Brlićová-Mažuranićová (18. duben 1874, Ogulin – 21. září 1938, Záhřeb) byla chorvatská spisovatelka literatury pro děti narozená na území někdejšího Rakousko-Uherska. Její nejznámější knihou je Čudnovate zgode šegrta Hlapića (Podivuhodné příběhy učně Chlapíka), která byla přeložená do mnoha jazyků. Do češtiny ji přeložil roku 1930 Josef Filouš (pod názvem Podivuhodné příběhy ševcovského učně) a do slovenštiny roku 1940 Koloman F. Gerladiny.^[1] Někdy je Brlićová-Mažuranićová nazývána „chorvatským Andersenem“.^[2] Často užívala motivů ze slovanské mytologie, proto je také někdy přirovnávána též k Tolkienovi. Jejím dědečkem byl chorvatský bán a spisovatel období romantismu Ivan Mažuranić (Smrt Smail-agy Čengiće aj.), strýcem pak cestovatel a realistický spisovatel Vladimir (Fran) Mažuranić.^[1] Byla první ženou, která se stala členkou Jugoslávské akademie věd a umění (1937). Dlouho trpěla depresemi, roku 1938 spáchala sebevraždu. V anketě Největší Chorvat (Najveći Hrvat), kterou podle vzoru britské soutěže Great Britons vyhlásil v roce 2003 chorvatský týdeník Nacional, a v níž měli Chorvaté zvolit největší osobnost chorvatské historie, obsadila 34. místo.^[3]