Ira Sprague Bowen

Ira S. Bowen
Narození 21. prosince 1898
Seneca Falls
Úmrtí 6. února 1973 (ve věku 74 let)
Alma mater Kalifornský technologický institut
Oberlin College
Houghton University
Povolání astronom, fyzik a astrofyzik
Zaměstnavatelé Kalifornský technologický institut
Observatoř Mount Wilson
Observatoř Palomar
Ocenění Medaile Henryho Drapera (1942)
Howard N. Potts Medal (1946)
Rumfordova cena (1949)
medaile Frederica Ivese (1952)
medaile Catheriny Bruceové (1957)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ira S. Bowen (21. prosince 18986. února 1973) byl americký fyzik a astronom. V roce 1927 objevil, že chemický prvek nebulium není skutečným prvkem, ale že jde o dvakrát ionizovaný kyslík.[1]

Život a kariéra

Narodil se v Seneca Falls ve státě New York.[2] Kvůli častému stěhování rodiny byl doma vzděláván otcem až do jeho smrti v roce 1908. Od té doby chodil na Houghton College, kde jeho matka pracovala jako učitelka. Po absolvování střední školy, zůstal Bowen na škole v rámci přípravných ročníků na univerzitu. Později přešel na Oberlin College, kterou absolvoval v roce 1919. V době studia spolupracoval s Robertem Hadfieldem na zkoumání vlastností oceli. Výsledky publikovali roku 1921.[3]

V roce 1919 začal studovat fyziku na Chicagské univerzitě. O dva roky později se již dostal do výzkumné skupiny Roberta Millikana a začal se věnovat ultrafialové spektroskopii prvků. Ještě v roce 1921 však George Ellery Hale přesvědčil Millikana, aby přešel na Kalifornský technologický institut (Caltech) a Bowen odešel také. Kontakty s Halem umožnily Bowenovi pracovat na Observatoři Mount Wilson a Observatoři Palomar. Bowen na Caltechu přednášel obecnou fyziku a prováděl výzkum kosmického záření a ultrafialové spektroskopie. Prováděl rovněž výpočty spekter pro lehké prvky periodické tabulky.

Zelené emisní čáry části mlhoviny Kočičí oko na 4959 a 5007 nanometrech byly objeveny Williamem Hugginsem v roce 1864. Vzhledem k tomu, že tyto emisní čáry nevykazoval žádný v té době známý prvek, bylo v 90. letech 19. století určeno, že je za emisní čáry zodpovědný nový prvek zvaný nebulium. Bowen přesně vypočítal zakázané přechody dvakrát ionizovaného kyslíku a zjistil, že se nachází přesně v místech, kde byly pozorovány tyto spektrální čáry. Nízká pravděpodobnost srážek zabránila kyslíku dostat se z excitovaného stavu do základního a proto byly zakázané přechody hlavní cestou k relaxaci. Bowen své výsledky publikoval v roce 1927 se závěrem, že nebulium nebylo opravdovým chemickým prvkem.[4]

Mezi lety 1948 a 1964 byl Bowen ředitelem observatoře Palomar. Před svým odchodem do penze v roce 1964, ale i poté se podílel na zlepšení konstrukce mnoha optických teleskopů.

Ocenění

V roce 1936 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických. Roku 1942 získal Henry Draper Medal [5], roku 1957 medaili Catheriny Bruceové [6] a roku 1966 Gold Medal of the Royal Astronomical Society.[7]

Jmenuje se po něm kráter na Měsíci a asteroid 3363 Bowen.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ira Sprague Bowen na anglické Wikipedii.

  1. Vaughan Jr., Arthur H. Obituary: Ira Sprague Bowen. Physics Today. May 1973, s. 77–78. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-09-2013. DOI 10.1063/1.3128066. Bibcode 1973PhT....26e..77V. (anglicky)  Archivovaná kopie. www.physicstoday.org [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-22. 
  2. HOCKEY, Thomas. The Biographical Encyclopedia of Astronomers. [s.l.]: Springer Publishing, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-387-31022-0. (anglicky) 
  3. HADFIELD, Robert; WILLIAMS, S. R.; BOWEN, I. S. The Magnetic Mechanical Analysis of Manganese Steel. Proceedings of the Royal Society of London, Series A. 1921, s. 297–302. DOI 10.1098/rspa.1921.0004. JSTOR 93947. Bibcode 1921RSPSA..98..297H. (anglicky) 
  4. BOWEN, I. S. The Origin of the Nebulium Spectrum. Nature. 1927, s. 473. DOI 10.1038/120473a0. Bibcode 1927Natur.120..473B. (anglicky) 
  5. Henry Draper Medal [online]. National Academy of Sciences [cit. 2011-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-26. (anglicky) 
  6. Past Winners of the Catherine Wolfe Bruce Gold Medal [online]. Astronomical Society of the Pacific [cit. 2011-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky) 
  7. Winners of the Gold Medal of the Royal Astronomical Society [online]. Royal Astronomical Society [cit. 2011-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-05-2011. (anglicky) 

Zdroj