kde I je iontová síla roztoku, která se spočítá jako polovina sumy všech koncentrací iontů (c, obvykle molálních) násobených druhou mocninou mocenství (z) daných iontů. Znamená to, že ionty o vysokém náboji (např. Ca2+, Al3+) přispívají k iontové síle mnohem více než ionty s nábojem ±1.[1] V případě rozpuštěných látek, u nichž příslušné ionty disociují v poměru 1:1 (např. chlorid sodný, NaCl, nebo chlorovodík, HCl), je iontová síla z principu rovna molální koncentraci této rozpuštěné látky:
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.