Ioana Raluca Olaruová

Ioana Raluca Olaruová
Raluca Olaruová na French Open 2018
Raluca Olaruová na French Open 2018
Stát RumunskoRumunsko Rumunsko
Datum narození 3. března 1989 (35 let)
Místo narození Bukurešť, Rumunsko
Bydliště Bukurešť, Rumunsko
Výška 173 cm
Hmotnost 60 kg
Profesionál od 2003
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1,638 859 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 258–186
Tituly 0 WTA, 11 WTA
Nejvyšší umístění 53. místo (27. července 2009)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2008, 2010)
French Open 3. kolo (2007)
Wimbledon 2. kolo (2009, 2010)
US Open 2. kolo (2007, 2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů 337–273
Tituly 11 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění 32. místo (28. srpna 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2010, 2014, 2016, 2017, 2018, 2021)
French Open čtvrtfinále (2017)
Wimbledon 3. kolo (2021)
US Open 3. kolo (2015, 2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open 2. kolo 2019
Wimbledon čtvrtfinále 2019
US Open čtvrtfinále 2018
Týmové soutěže
Fed Cup semifinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210830a30. srpna 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Olaruová na US Open 2009

Ioana Raluca Olaruová (* 3. března 1989 Bukurešť) je rumunská tenistka, která se profesionálkou stala v sezóně 2003. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jedenáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře. V juniorské čtyřhře US Open 2006 triumfovala v páru s krajankou Mihaelou Buzărnescuovou.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2009 na 53. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2017 na 32. místě. Trénuje ji Artěmon Apostu Jefremov. Dříve tuto roli plnil Silviu Zancu.[2]

V rumunském fedcupovém týmu debutovala v roce 2007 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, v němž uhrála jediný bod družstva, když ve druhém setu dvouhry skrečovala její soupeřka Michaëlla Krajiceková. Následně prohrály s Niculescuovou čtyřhru. Do dubna 2021 v soutěži nastoupila k čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 3–3 ve dvouhře a 3–8 ve čtyřhře.[3]

Rumunsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde s Andreeou Mituovou obdržely divokou kartu ITF do ženské čtyřhry. Ve druhém kole však podlehly pozdějším ruským olympijským vítězkám Jekatěrině MakarovovéJeleně Vesninové.

Tenisová kariéra

Juniorská kariéra

V juniorské kategorii si zahrála tři finále grandslamových turnajů.

V boji o singlový titul na French Open 2005 ji hladce zdolala maďarská juniorka Ágnes Szávayová. Na stejném grandslamu pak odešla poražena také z finále čtyřhry, když s Kazaškou Aminou Rachimovou podlehly bělorusko-maďarskému páru Viktoria Azarenková a Ágnes Szávayová po třísetovém průběhu.[4]

Na grandslamový titul přesto dosáhla, když ve finále čtyřhry na US Open 2006 zdolaly s krajankou Mihaelou Buzărnescuovou kanadsko-ruskou dvojici Sharon Fichmanová a Anastasija Pavljučenkovová ve dvou setech.[5]

Ženský tenis

V seniorském tenise se na grandslamu nejdále probojovala do třetího kola ve dvouhře French Open 2007, kde nejdříve vyřadila ukrajinskou turnajovou třicítku Julii Vakulenkovou. Ve druhém kole přešla přes Bělorusku Taťánu Pučekovou, aby následně nestačila na sedmou nasazenou Srbku a pozdější finalistku Anu Ivanovićovou.[6]

Premiérový titul na okruhu WTA Tour si připsala na uzbeckém Tashkent Open 2008, když s Ukrajinkou Olgou Savčukovou zdolaly v finále čtyřhry rusko-německý pár Nina Bratčikovová a Kathrin Wörleová po rovnocenném rozdělení prvních dvou sad 5–7, 7–5, až v supertiebreaku poměrem míčů [10–7]. Další deblový triumf přidala v průběhu sezóny 2011 po boku další Ukrajinky Marii Korytcevové na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2011, kde porazily španělskou dvojici Arantxa Parraová Santonjaová a Lourdes Domínguezová Linová opět až v supertiebreaku [10–7].

Třetí turnajovou trofej doplnila po boku Rusky Valerie Solovjovové na úvodním ročníku Nürnberger Versicherungscup 2013 probíhajícím v červnu na antuce, kde zvládly finálový duel proti zkušenému páru Anna-Lena Grönefeldová a Květa Peschkeová nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem v supertiebreaku [11–9].

Soukromý život

Narodila se v revolučním roku 1989 v rumunské metropoli Bukurešti, kde také žije.[1] Tenis začala hrát v sedmi letech.[1] Rodiče Adrian a Doina Olaruovi provozují obchod se spotřebitelským zbožím. Sestra Cristina Olaruová je o šestnáct let starší a bydlí v Londýně.[2]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 Č)
Premier / WTA 500 (1–2 Č)
International / WTA 250 (1–0 D; 10–10 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 26. července 2009 Bad Gastein, Rakousko antuka Německo Andrea Petkovicová 2–6, 3–6

Čtyřhra: 24 (11–13)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 5. července 2008 Budapešť, Maďarsko antuka Německo Vanessa Henkeová Francie Alizé Cornetová
Slovensko Janette Husárová
7–6(7–5), 1–6, [6–10]
Vítězka 1. 5. října 2008 Taškent, Uzbekistán tvrdý Ukrajina Olga Savčuková Rusko Nina Bratčikovová
Německo Kathrin Wörleová
5–7, 7–5, [10–7]
Vítězka 2. 26. února 2011 Acapulco, Mexiko tvrdý Ukrajina Maria Korytcevová Španělsko Arantxa Parra Santonjaová
Španělsko Lourdes Domínguez Linová
5–7, 7–5, [10–7]
Finalistka 2. 14. dubna 2013 Katovice, Polsko antuka (h) Rusko Valerija Solovjovová Španělsko Lara Arruabarrenová
Španělsko Lourdes Domínguezová Linová
4–6, 5–7
Vítězka 3. 15. června 2013 Norimberk, Německo antuka Rusko Valerija Solovjovová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Česko Květa Peschkeová
2–6, 7–6(7–3), [11–9]
Finalistka 3. 24. května 2014 Norimberk, Německo antuka Izrael Šachar Pe'erová Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
Česko Karolína Plíšková
0–6, 6–4, [6–10]
Finalistka 4. 27. července 2014 Baku, Ázerbájdžán tvrdý Izrael Šachar Pe'erová Rusko Alexandra Panovová
Spojené království Heather Watsonová
2-6, 6-7(3-7)
Vítězka 4. 12. října 2014 Linec, Rakousko tvrdý (h) USA Anna Tatišviliová Německo Annika Becková
Francie Caroline Garciaová
6-2, 6-1
Finalistka 5. 23. května 2015 Norimberk, Německo (2) antuka Španělsko Lara Arruabarrenová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Španělsko Anabel Medina Garriguesová
4–6, 6–7(5–7)
Finalistka 6. 29. dubna 2016 Rabat, Maroko antuka Německo Tatjana Mariová Švýcarsko Xenia Knollová
Srbsko Aleksandra Krunićová
3–6, 0–6
Vítězka 5. 1. října 2016 Taškent, Uzbekistan tvrdý Turecko İpek Soyluová Nizozemsko Demi Schuursová
Česko Renata Voráčová
7–5, 6–3
Finalistka 7. 7. ledna 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý Ukrajina Olga Savčuková Česko Andrea Hlaváčková
Čína Pcheng Šuaj
1–6, 5–7
Vítězka 6. 14. ledna 2017 Hobart, Austrálie tvrdý Ukrajina Olga Savčuková Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Jang Čao-süan
0-6, 6-4, [10-5]
Vítězka 7. 23. července 2017 Bukurešť, Rumunsko antuka Rumunsko Irina-Camelia Beguová Belgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
6–3, 6–3
Vítězka 8. 4. května 2018 Rabat, Maroko antuka Rusko Anna Blinkovová Španělsko Georgina García Pérezová
Maďarsko Fanny Stollárová
6–4, 6–4
Vítězka 9. 26. května 2018 Štrasburk, Francie antuka Rumunsko Mihaela Buzărnescuová Ukrajina Nadija Kičenoková
Austrálie Anastasia Rodionovová
7–5, 7–5
Finalistka 8. 29. září 2018 Taškent, Uzbekistán tvrdý Rumunsko Irina-Camelia Beguová Srbsko Olga Danilovićová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
5–7, 3–6
Finalistka 9. 19. října 2018 Moskva, Rusko tvrdý (h) Chorvatsko Darija Juraková Rusko Alexandra Panovová
Německo Laura Siegemundová
2–6, 6–7(2–7)
Finalistka 10. 16. srpna 2020 Praha, Česko antuka Rumunsko Monica Niculescuová Česko Lucie Hradecká
Česko Kristýna Plíšková
2–6, 2–6
Finalistka 11. 20. září 2020 Řím, Itálie antuka Německo Anna-Lena Friedsamová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
2–6, 2–6
Vítězka 10. 21. března 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Ukrajina Nadija Kičenoková USA Kaitlyn Christianová
USA Sabrina Santamariová
2–6, 6–3, [10–8]
Finalistka 12. 26. června 2021 Bad Homburg, Německo tráva Ukrajina Nadija Kičenoková Chorvatsko Darija Juraková
Slovinsko Andreja Klepačová
3–6, 1–6
Vítězka 11. 28. srpna 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý Ukrajina Nadija Kičenoková Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
7–6(8–6), 5–7, [10–8]
Finalistka 13. 23. října 2021 Moskva, Rusko tvrdý (h) Ukrajina Nadija Kičenoková Lotyšsko Jeļena Ostapenková
Česko Kateřina Siniaková
2–6, 6–4, [8–10]

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)

Stav č. rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 2005 French Open antuka Maďarsko Ágnes Szávayová 2–6, 1–6

Čtyřhra juniorek: 2 (1–1)

Stav č. rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 2005 French Open antuka Kazachstán Amina Rachimová Maďarsko Ágnes Szávayová
Bělorusko Viktoria Azarenková
6–4, 4–6, 0–6
Vítězka 1. 2006 US Open tvrdý Rumunsko Mihaela Buzărnescuová Kanada Sharon Fichmanová
Rusko Anastasija Pavljučenkovová
7–5, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 20152020
Pořadí 766. 509. 311. 56. 126. 73. 182. 247. 247. 359. 773.

Čtyřhra

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 587. 600. 344. 413. 154. 96. 92. 122. 129. 73. 55. 54. 73. 36. 44. 48. 43.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raluca Olaru na anglické Wikipedii.

  1. a b c Ioana Raluca Olaruová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210321a21. března 2021
  2. a b Ioana Raluca Olaruová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210321a21. března 2021
  3. Ioana Raluca Olaruová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 202103218a218. března 2021
  4. Sony Ericsson WTA Tour | Players | Info (Awards) | Ioana Raluca Olaru. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29. 
  5. ITF: 2006 junior doubles results [online]. [cit. 2015-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Sony Ericsson WTA Tour | Players | Activity | Ioana Raluca Olaru. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-24. 

Externí odkazy

Zdroj