Hynek Němec

plk. Hynek Němec
Narození 5. dubna 1902
Volyně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. srpna 1942
Věznice Plötzensee
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtí popraven gilotinou
Národnost česká
Alma mater Vysoká škola válečná
Povolání voják
Zaměstnavatel Československá armáda
Rodiče
  • František Němec;
  • Anna Koubová
Pomník důstojníků GŠ
(obětí z let 1939–1945)[1]

Hynek Němec (5. dubna 1902 Volyně19. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl československý důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.[2]

Život

Před druhou světovou válkou

Hynek Němec se narodil 5. dubna 1902 ve Volyni na Strakonicku v rodině Františka Němce a Anny, rozené Koubové. V rodném městečku vychodil obecnou školu, poté se rodina přestěhovala do Rychnova nad Kněžnou, kde mezi lety 1913 a 1921 studoval na gymnáziu. V září 1921 nastoupil prezenční vojenskou službu a započal studium na Vojenské akademii v Hranicích, které ukončil v roce 1923, následně sedm let sloužil již jako voják z povolání u dělostřeleckého pluku 104 v Hradci Králové. Mezi lety 1931 a 1934 studoval na Vysoké škole válečné v Praze a poté sloužil ve vysokých funkcích u velitelství 7. divize v Olomouci. Posledního dne roku 1936 byl přeložen k Ministerstvu národní obrany na post referenta všeobecné skupiny, kde působil až do rozpuštění Československé armády v létě 1939. Souběžně mezi roky 1936 a 1937 vystudoval dálkově dva semestry na Českém vysoké učení technickém. Dosáhl hodnosti majora.

Protinacistický odboj

V době německé okupace v březnu 1939 a následném rozpuštění Československé armády byl Hynek Němec k 2. červnu převeden ke Státnímu výzkumnému a zkušebnímu ústavu v Praze s tím, že na místo nastoupí později, a 3. srpna 1939 začal pracovat jako vrchní komisař po Ministerstvem veřejných prací. Zapojil se do protinacistického odboje v řadách Obrany národa jako přednosta zpravodajského oddělení jejího Zemského veliteství - Čechy. V jeho působnosti bylo zajišťování spojení jednotlivých krajských velitelství se Zemským velitelstvím v Praze, spolupracoval s tzv. Schmoranzovou skupinou tiskových tajemníků, spolupodílel se na organizaci útěků československých občanů do zahraničí a shromažďování a ukrývání zbraní. Za svou činnost byl 15. prosince 1939 zatčen gestapem a brutálně vyslýchán v Petschkově paláci. Následně byl vězněn v pankrácké věznici, Gollnowě a berlínské věznici Alt-Moabit. Dne 20. listopadu 1941 byl lidovým soudem společně s dalšími příslušníky velení Obrany národa odsouzen k trestu smrti za velezradu a poté převezen do další berlínské věznice Plötzensee. Zde byl 19. srpna 1942 popraven gilotinou.

Posmrtná ocenění a připomínka

  • Hynek Němec byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu
  • Hynku Němcovi byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939
  • Pomník důstojníků Generálního štábu, obětí z let 1939 – 1945 (Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR[1]) v Praze 6, Tychonova 270/2, v objektu Ministerstva obrany ČR. Pomník byl slavnostně odhalen 11. listopadu 2004 a jeho autorem je akademický sochař Peter Nižňanský[1] (Ve výčtu jmen je uveden: plk. gšt. Hynek Němec (1902–1942))

Odkazy

Literatura

  • Eduard Stehlík, Ivan Vlach. Vlast a čest byly jim dražší nežli život. FortPrint Dvůr Králové nad Labem, 2000, 256 stran; strany 140 a 141; kapitola: plukovník generálního štábu Hynek Němec (* 5. dubna 1902 – 19. srpna 1942 popraven v Berlině-Plötzensee); ISBN 80-86011-12-7
  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 207-208. 

Reference

  1. a b c ŠTRUPL, Vladimír. Vojenská pietní místa v Praze 6, Pomník důstojníků Generálního štábu, Obětí z let 1939 - 1945 [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, o.s.; (Praha 6), 2006-03-06 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  2. HYNEK NĚMEC * 5. April 1902, Wolin (Volyně) [online]. památník Berlin-Plötzensee [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (němčina) 

Externí odkazy

Zdroj