Hugo Herrmann

Hugo Herrmann
Narození 23. června 1887
Moravská Třebová
Úmrtí 1. ledna 1940 (ve věku 52 let)
Jeruzalém
Místo pohřbení židovský hřbitov na Olivové hoře
Alma mater Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze
Povolání spisovatel, novinář a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hugo Herrmann (23. června 1887, Moravská Třebová – 1. ledna 1940, Jeruzalém) byl sionistický spisovatel a vydavatel z Čech.

Život

Hugo Herrmann byl jedním ze zakladatelů židovské studentské organizace Bar Kochba v Praze, kde patřil mezi redaktory magazínu Selbstwehr a v letech 1913 až 1914 byl šéfredaktorem časopisu Jüdische Rundschau.

V letech 1919 až 1922 byl Herrmann redaktorem listu Jüdisches Volksblatt v Moravské Ostravě a poté pracoval pro Keren ha-jesod. V roce 1934 se usadil v Jeruzalémě. Kromě židovských a zvláštních sionistických témat se Herrmann zabýval psaním a popisem svých častých dlouhých cest do Palestiny.

V letech 1921 až 1933 působil jako protokolář a dočasně také jako tiskový vedoucí na sedmi Světových sionistických kongresech (Karlovy Vary, Vídeň, Basilej, Curych a Praha).[1]

Spisy (výběr)

Následující seznam uvádí chronologicky řazený výběr Herrmannových publikací:

  • Chad Gadja: Das Peßachbuch. Berlin, 1914.
  • Eine werdende Welt. Reiseeindrücke aus Palästina. Praha, 1925.
  • Die Araberfrage Palästinas. (Praha 1932)
  • Palästina wie es wirklich ist: Mit 72 Bildern nach Originalaufnahmen und 2 Landkarten. Leipzig, 1933
  • Palästina heute. Licht und Schatten. Tel Aviv, 1935.
  • Palästinakunde. (Wien 1935)


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hugo Herrmann (Schriftsteller) na německé Wikipedii.

  1. ↑ HERRMANN, Hugo. Palästina heute, Licht und Schatten. Tel Aviv: Verlag Hamatarah, 1935. S. 21ff. 

Zdroj