Hrotnosemenka hnědá

Jak číst taxoboxHrotnosemenka hnědá
alternativní popis obrázku chybí
Hrotnosemenka hnědá (Rhynchospora fusca)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď šáchorovité (Cyperaceae)
Rod hrotnosemenka (Rhynchospora)
Binomické jméno
Rhynchospora fusca
(L.) W. T. Aiton, 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrotnosemenka hnědá (Rhynchospora fusca) je vytrvalá, slabě trsnatá bylina rostoucí na vlhkých místech. V české krajině je tato mokřadní rostlina z čeledi šáchorovitých sice původním druhem, ale nyní je již silně ohrožená vymizením.[2][3]

Rozšíření

Bylina je rozšířena téměř v celé Evropě a na severoamerickém kontinentu na východě Kanady a Spojených států amerických. V české přírodě se ještě ve 20. století vyskytovala na jihu Čech na Třeboňsku a na severu Čech v okolí Doks. V současnosti roste pouze na jediné, asi jen 30 m² velké lokalitě v rozvolněné ostřicové vegetaci. Nachází se v rašeliništi národní přírodní památky Swamp, která se rozkládá poblíž Máchova jezera v severních Čechách.[2][4][5][6]

Ekologie

Je hemikryptofyt rostoucí na mokrých, občas zaplavovaných půdách v humózním písku nebo v rašeliníku. Nejčastěji se jedná o rašeliniště s typickými ostřicovými společenstvy, která bývají periodicky pod vodou. Vyskytuje se také ve sníženinách na písčitých loukách a mírně se svažujících březích vřesovišť a slatinišť. Roste v půdě mokré, v zimě často krátkodobě zaplavované, kyselé, hlinitopísčité a jen s minimem živin. Rostlina vykvétá v závislosti na stanovišti od května do července.[2][3][4][7]

Popis

Vytrvalá bylina, vysoká 10 až 40 cm, vyrůstající v řídkých trsech z podzemního oddenku s dlouhými plazivými výběžky vytvářející volné rohože. Květonosná lodyha je přímá, plná, nevětvená, tenká, slabě trojhranná a střídavě porostlá nitkovitými listy až 15 cm dlouhými a do 2 mm širokými. Listy vyrůstají na bázi (kde tvoří částečnou růžici) i na lodyze, jsou přisedlé a mají zelenavě hnědé pochvy dole srostlé a nahoře otevřené. Jsou helomorfní a zajišťují efektivní transport vzdušného kyslíku do kořenového systému žijícího v anaerobní zamokřené půdě.

Na konci vztyčené lodyhy roste úzký listen, který je přibližně třikrát delší než nad ním rostoucí červeno-hnědé až tmavě hnědé květenství. Je tvořeno chudým svazečkem několika přisedlých klásků které jsou asi 6 mm dlouhé, oblé a na konci špičaté. Někdy se vytvářejí níže na lodyze dva až tři drobné postranní svazečky. V klásku jsou dva až tři horní květy plodné a pod nimi se nacházejí tři až čtyři květy jalové se zřetelně menšími plevami. Okvětí květů v klásku je tvořeno pouze čtyřmi až šesti nestejně dlouhými štětinkami. Plodné květy se svrchním semeníkem jsou oboupohlavné a obsahují po třech tyčinkách se žlutými prašníky visící v době kvetení z klásku a dále čnělku s dvěma bliznami čnící z květů. Květy jsou opylovány větrem a pro zajištění alogamie jsou protogynické.

Plody jsou nažky rezavě hnědé barvy. Nažka je hladká, asi 3 mm dlouhá, má čočkovitý tvar, váží okolo 0,5 mg a na špičce má 1 mm velký trojúhelníkovitý zobáček; v půdní semenné bance je krátkodobě perzistentní. Rozmnožuje se semeny nebo rozrůstáním dlouhého plazivého oddenku.[2][3][4][7][8][9]

Ohrožení

Hrotnosemenka hnědá hojně utrpěla změnami biotopů při těžbě rašeliny, odvodňováním vlhkých polí i postupným zarůstáním stanovišť náletovými dřevinami. Škodí ji také výrazné výkyvy ve výšce vodní hladiny při těžbě rašeliny. S ohledem na její minimální výskyt, již jen na posledním nevelkém území, je chráněna vyhláškou „Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. jako kriticky ohrožený druh (§1)“, stejně tak je hodnocena i v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (C1t)".[4][7][10][11]

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Hrotnosemenka hnědá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.08.2007 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c CIBULKA, Radim. Hrotnosemenka hnědá [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 28.05.2016 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Databáze C1 rostlin: Rhynchospora fusca [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ GOVAERTS, Rafaël. Catalogue of Life: Rhynchospora fusca [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 08.2017 [cit. 2019-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  6. ↑ ČECH, Luděk; EKRT, Libor; EKRTOVÁ, Ester et al. Cévnaté rostliny: Hrotnosemenka hnědá [online]. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava, rev. 2017 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Hrotnosemenka hnědá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 10.06.2008 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ KRAL, Robert. Flora of North America: Rhynchospora fusca [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ CHAYKA, Katy. Minnesota Wildflowers: Rhynchospora fusca [online]. Minnesota Environment and Natural Resources Trust Fund, Minneapolis, MN, USA [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 18.09.2019]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj