Hrobka rodu Baillet de Latour

Pohřební kaple Latourů
Základní informace
Sloh pozdní baroko[1]
Výstavba kaple 1740, hrobka 1879[1]
Stavebník hrobka: Josef Jan Baillet de Latour a jeho choť Jindřiška
Současný majitel obec Radenín
Poloha
Adresa Radenín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°22′9,29″ s. š., 14°50′28,04″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25742/3-4977 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka rodu Baillet de Latour, případně hrobka Latourů[1] je pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého[2] pro příslušníky šlechtického původně španělsko-nizozemského rodu Baillet de Latour. Nachází se na vyvýšeném ohrazeném místě v Radeníně v okrese Tábor. Pozdně barokní kaple z roku 1740 byla v roce 1879 upravena na rodové pohřebiště. Hrobová kaple je ve vlastnictví obce a je jako soubor spolu s dvěma plastikami památkově chráněná.[1]

Historie

Vchod do krypty před kaplí

Statek Radenín se dostal do majetku rodu Baillet de Latour v roce 1878,[3] kdy ho po svém otci zdědila Jindřiška Kolowrat-Krakowská (1828–1902), která se v roce 1846 provdala za Josefa Jana Bailleta de Latour (1815–1891).[4][pozn. 1] Statek zvelebovala již před rokem 1878.

Kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena jako hřbitovní kaple v roce 1740.[1][pozn. 2] V roce 1879 byla před kaplí zřízena krypta, v níž byli pohřbíváni majitelé radenínského statku a další rodinní příslušníci.[1][2][11][pozn. 3]

V roce 1870 k ní byly přeneseny sochy sv. Františka z Pauly a sv. Jana Nepomuckého od budovy kostela.[1][2]

Architektura a výzdoba

Socha sv. Františka z Pauly

Nápisy na soklech soch:[2]
S. FRANCI
CVS
DE PAVLA
ILL. DD
FERDIN IGNA
COM DES FOVRS
A 1717
(Svatý František z Pauly. Přeosvícený pán pan Ferdinand Ignác hrabě Des Fours léta 1717.)
S. JOAN
NEPOMI
EX VOTO
F I C D F
DIF IO I VI II
1727
(Svatý Jan Nepomucký. Na připomínku Ferdinanda Ignáce hraběte Des Fours nechal postavit Jan Václav Des Fours 1727.)

Kaple s hrobkou se nachází východně od kostela sv. Markéty na dohled od zámku Radenín. Původně byla součástí hřbitova, který se rozkládal kolem kostela, později byla od areálu oddělena komunikací. Na oplocený vyvýšený pozemek se vchází po několika schodech.

Pozdně barokní omítnutá kaple byla postavena z lomového zdiva na obdélném půdorysu o rozměrech 2,8 krát 3 metry.[12] Zdobí ji křídlový štít.[1] Uprostřed štítu je plastický rodový erb. Štít je završen dvojramenným kovovým křížem.[12] Vchod je půlkruhově zaklenutý, vyvedený ve štukovém portálku s jedním klenákem a dvěma hranolovými hlavicemi. Kaple má křížovou klenbu.[12] Uvnitř se nachází obraz Panny Marie (snad Klokotské)[12] a náhrobníky Bailletů de Latour z 19. a 20. století.

Před kaplí kryje vstup do krypty velká obdélníková kamenná deska s plastickým latinským křížem v horní polovině a čtyřmi kruhovými úchyty v rozích.

Po stranách kaple jsou situovány dvě sochy o výšce přibližně 3,5 metru z první poloviny 18. století.[1][12] Levá (severní) představuje sv. Františka z Pauly. Světec drží v v levé ruce hůl a v pravé hořící srdce. Nápis na podstavci udává rok 1717. Pravá (jižní) socha představuje sv. Jana Nepomuckého, který v levé ruce drží kříž a prst pravé ruky má před ústy jako symbol mlčení. Je oděn v chórovém oděvu, tedy v klerice, rochetě, almuci a s biretem. Nápis na podstavci udává rok 1727.[1] Zatímco sokly jsou ze žuly, plastiky jsou z umělého kamene.[12] Sochy mohou být mladší než dokládá datace na kamenných soklech.[1]

Vedle kaple rostou také dvě mohutné lípy velkolisté.[2] Kolem plotu jsou vysázeny keře.

Seznam pohřbených

Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách. Maxmilián Baillet de Latour (1737–1806), generál jízdy a zemský velitel na Moravě a ve Slezsku, a jeho syn Theodor (1780–1848), rakouský polní zbrojmistr a ministr války, byli pohřbeni na Vídeňském ústředním hřbitově.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[13][14] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Baillet de Latour, žlutě jsou vyznačeny manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Radenín. Počátky rodu, který pocházel z Burgundska, sahají až k roku 1066.[15] První doložený člen rodu Jan de Baillet působil v roce 1379 jako komorník burgundských vévodů.[15] Zde jsou však generace počítány teprve od Maxmiliána Baillet de Latour (1737–1806), zakladatele rakouské rodové linie.[16] Bailletové de Latour byli povýšeni do španělsko-nizozemského šlechtického stavu v roce 1674 a do rakousko-nizozemského hraběcího stavu v roce 1719.[9][17] U manželek, resp. manželů z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace manžela, resp. manželky. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Poslední dvě osoby zemřely v Radeníně, ale není potvrzeno, kde přesně byly pohřbeny, proto mají speciální číslování.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 3. Josef Jan Baillet de Latour 19. 3. 1815 Vídeň Josef Baillet de Latour
24. 11. 1775 – 18. 9. 1831		 20. 10. 1846 Hroby:[18]
Jindřiška Kolowrat-Krakowská (č. 3)		 C. k. komoří a major.[9]
26. 8. 1891 Radenín Františka Fürlerová
16. 7. 1790 – 31. 3. 1853
2. 4. Jindřich Baillet de Latour 8. 9. 1847 Praha Josef Jan Baillet de Latour (č. 1) 16. 6. 1877 Praha:
Helena Riegerová z Riegershofenu (č. 4)		 C. k. komoří, rytíř Řádu železné koruny III. třídy, sekční rada.[9]
16. 8. 1899 Vídeň Jindřiška Kolowrat-Krakowská (č. 3)
3. (3.) Jindřiška Kolowrat-Krakowská 27. 7. 1828 Praha Jindřich Kolowrat-Krakowský
28. 9. 1801 Radovesice – 4. 3. 1878 Praha		 20. 10. 1846 Hroby:[18]
Josef Jan Baillet de Latour (č. 1)		 Pohřbena 14. 5. 1902 v rodinné hrobce.[4] Majitelka statku Radenín.[9]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Jindřich (1847–1899; č. 2)
  • 2. Theodor (*/† 1848; č. x848)
  • 3. Viktor (1850–1854; č.x854)
  • 4. Helena (1854–1932; č. 5)
10. 5. 1902 Praha Kateřina z Kleinbergeru
1. 12. 1802 – 11. 12. 1867 Praha
4. (4.) Helena Riegerová z Riegershofenu 7. 5. 1855 Praha Václav Rieger z Riegershofenu
16. 6. 1877 Praha:
Jindřich Baillet de Latour (č. 2)		 Narodil se jí následující syn:
  • René (1878–1970; č. x970)
3. 1. 1928 Radenín Marie von Starck
5. 4. Helena Baillet de Latour[pozn. 4] 6. 11. 1854 Hroby[19][pozn. 5] Josef Jan Baillet de Latour (č. 1)
Dáma Řádu Alžběty II. třídy, členka ředitelství Klárova ústavu slepců.[20]
13. 12. 1932 Jindřiška Kolowrat-Krakowská (č. 3)
6. 6. Eugenie Ernestina Baillet de Latour[pozn. 6] 27. 2. 1911 Děčín[21] René Josef Baillet de Latour (č. x970) 16. 7. 1940 Radenín:
Egon Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský
14. 12. 1889 Praha – 26. 6. 1971 Praha		 Členka III. řádu sv. Františka.

Narodila se jí dcera:

  • Františka, provd. Krausová a posléze Ziegelová (1941–?), jedna z restituentek Hrobů a Radenína[pozn. 7]
15. 10. 1941 Radenín Johanna Wratislavová z Mitrowicz (č. 967)
x967. (5.) Johanna Wratislavová z Mitrowicz[pozn. 8] 18. 1. 1886 Praha-Malá Strana[23] Evžen František Wratislav z Mitrowicz
17. 6. 1855 Krnsko – 22. 6. 1897 Merano 		20. 4. 1910 Děčín:[24]
René Josef Baillet de Latour (č. x970)		 Narodily se jí dvě dcery:
  • 1. Eugenie Ernestina (1911–1941; č. 6)
  • 2. Ernestina Helena (1914–2011; pohřbena na hřbitově v Japonsu), ultima familiae české (rakouské) linie, amatérská malířka, jedna z restituentek Hrobů a Radenína
29. 8. 1967 Radenín Ernestina z Thun-Hohensteinu
24. 11. 1858 Praha – 13. 5. 1948 Dírná
x970. 5. René Josef Baillet de Latour[pozn. 9] 18. 10. 1878 Tábor[25] Jindřich Baillet de Latour (č. 2) 20. 4. 1910 Děčín:[24]
Johanna Wratislavová z Mitrowicz (č. x967)		 Ultimus familiae české (rakouské) linie. Poslanec Českého zemského sněmu,[9] majitel statků Radenín (1902–1948/1950) a Hroby (1920–1948/1950),[pozn. 10] signatář Prohlášení české šlechty.[17]
25. 11. 1970 Radenín Helena Riegerová z Riegershofenu (č. 4)

Nápisové desky

Vlevo:

†
EUGENIE ANTONIE
ŘÍŠSKÁ HRABĚNKA
KOLOWRAT-KRAKOVSKY-
LIEBSTEINSKY,
??? BAILLET DE LATOUR
ČLENKA III. ŘÁDU SV. FRANTIŠKA

* 27. 2. 1911 – † 15. 10. 1941

†
HELENA HRABĚNKA
BAILLET DE LATOUR
DÁMA ŘÁDU ALŽBĚTY II TŘÍDY.
ČLENKA ŘÍDITELSTVÍ KLÁROVA
ÚSTAVU SLEPCŮ A T. D.

* 5.11.1854 – + 13.12.1932

Čelní strana

†
Hraběnka Jindřiška
Baillet de Latour
roz. říšská hr. Kolovrat-Krakovsky,

roz. 27. Juli 1828, zemř. 10. Maj 1902.

†
JINDŘICH HRABĚ BAILLET DE LATOUR,
C. K. KOMOŘÍ, RYTÍŘ ŘÁDU ŽELEZNÉ KORUNY III. TŘÍDY,
C. K. ODBORNÝ RADA V MINISTERSTVU ZEMSKÉ OBRANY.
ČESTNÝ OBČAN OBCÍ: RADENÍNA, DL. LHOTY, KRTOVA,
VLČOVSI, CHRBONÍNA, KOZMIC A MNOHA JINÝCH
OBCÍ OKRESU LITOMYŠLSKÉHO.
* 8. ZÁŘÍ 1847, † 16. SRPNA 1899
JEHO CHOŤ
HELENA HRABĚNKA BAILLET DE LATOUR,
ROZ. SVOBODNÁ PANÍ RIEGER Z RIEGERSHOFENŮ

† 3. ČERVENCE 1928

†
Josef Graf Baillet de Latour
k. u. k Major a. D.
geb. 19. März 1815,

gest. 26. August 1891.

Pohřbení ve Hrobech

Někteří příslušníci rakouské (české) rodové linie byli před výstavbou hrobky v Radeníně pohřbeni ve Hrobech. Mají speciální číslování a zelené zvýraznění ve dvou sloupcích. Seznam nemusí být kompletní.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
x848. 4. Theodor František Baillet de Latour[pozn. 11] 16. 9. 1848 Hroby[27] Josef Jan Baillet de Latour (č. 1)
Pohřben 21. 11. 1848 v Hrobech.[28] Zemřel ve věku dvou měsíců na psotník.[28]
19. 11. 1848 Hroby[28] Jindřiška Kolowrat-Krakowská (č. 3)
x855. 4. Viktor Jindřich Baillet de Latour[pozn. 12] 5. 9. 1850 Hroby[29] Josef Jan Baillet de Latour (č. 1)
Pohřben 31. 3. 1855 v Hrobech.[30] Zemřel ve věku 4 let na ochrnutí plic.[30]
29. 3. 1855 Hroby[30] Jindřiška Kolowrat-Krakowská (č. 3)

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Bailletů de Latour.[13] Červeně orámovaní byli uloženi v pohřební kapli v Radeníně a oranžově pochováni v sousedních Hrobech. Zeleně je vyznačen Maxmilián Baillet de Latour (1737–1806), zakladatel rakouské rodové linie, modře je orámován Theodor Baillet de Latour (1780–1848), rakouský ministr války zavražděný v revolučním roce 1848. Arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky, římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Maxmilián Baillet de Latour
1737–1806
 
 
 Marie Františka Guerin de la Marche
1751–1806
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Josef Baillet de Latour
1775–1831
 
 
 Františka Fürler
1790–1853
 
 
 
 
 Karolína Baillet de Latour
1777–1840
 
 
 
 
 Theodor Baillet de Latour
1780–1848
 
 
 Sofie Bourcier
1796–1889
 
 
 
 
 Charlotte Baillet de Latour
1784–1809
 
 
 Karel František Roden z Hirzenau
1781–1863
 
 
 
 
 Nicolassine Baillet de Latour
1788–1840
 
 
 Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (choltická linie)
1786–1861
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 1. Josef Jan Baillet de Latour
1815–1891
 
 
 3. Jindřiška Kolowrat-Krakowská
1828–1902
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 2. Jindřich Baillet de Latour
1847–1899
 
 
 4. Helena Riegerová z Riegershofenu
1855–1928
 
 
 
 
 x848. Theodor František Baillet de Latour
*/† 1848
 
 
 
 
 x855. Viktor Jindřich Baillet de Latour
1850–1855
 
 
 
 
 5. Helena Baillet de Latour
1854–1932
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 x970. René Baillet de Latour
1878–1970
 
 
 x967. Johanna Wratislavová z Mitrowicz
1886–1967
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 6. Eugenie Ernestina Baillet de Latour
1911–1941
 
 
 Egon Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský
1889–1971
 
 
 
 
 
 
 Ernestina Helena Baillet de Latour
1914–2011
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 I. Ernst Kraus
1938–?
 
 
 Františka Kolowrat-Krakowská-Liebsteinská
1941–?
 
 
 II. Mirek Ziegel
1943–?
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Panství Radenín získal Jindřiščin pradědeček Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) v roce 1753.[5][6] Bylo to prostřednictvím jeho sňatku uzavřeného v roce 1750 s Marií Terezií Caretto-Millesimo (1729–1769), dcerou Františka Václava Caretto-Millesima (1700–1760) a jeho manželky Marie Anny Terezie Des Fours (1706–1745).[7] V roce 1878 zemřel Jindřich Kolowrat-Krakowský (1801–1878), jehož děti si dědictví rozdělily. Nejstarší Jindřiška získala Radenín, Rudolf (1830–1903) Oblajovice a Alois (1832–1898) Hroby.[8] Některé publikace mylně uvádějí, že Jindřiška zdědila i statek Hroby.[6][3][9]
  2. ↑ Karel Vošta uvádí, že se jedná o mariánskou kapli.[10]
  3. ↑ Karel Vošta uvádí, že byla zřízena až v roce 1891.[10] Tehdy v ní byl pohřben Josef Jan Baillet de Latour.
  4. ↑ Pokřtěna 9. listopadu 1854 jako Kateřina Helena Jindřiška Františka Josefa Baillet Latour Comtessa.[19]
  5. ↑ Na náhrobní desce je uvedeno datum narození 5. listopadu.
  6. ↑ Pokřtěna 2. března 1911 jako Eugenie Maria Ernestine Johanna Renata Henriette Helene Clotilde Leandra Franziska.[21]
  7. ↑ Františka Kolowrat-Krakowská-Liebsteinská (* 22. 9. 1941 Tábor) se poprvé provdala 17. prosince 1959 v Brně za Ernesta Krause (* 28. 8. 1938 Brno), rozvedli se však v roce 1966. Podruhé uzavřela sňatek 2. února 1973 v Brně s Mirkem Ziegelem (* 10. 4. 1943 Brno).[22]
  8. ↑ Pokřtěna 20. ledna 1886 jako Johanna Rosalia Maria.[23]
  9. ↑ Pokřtěn 31. října 1878 jako Renatus Josef Jindřich Václav Marie hrabě de Baillet La Tour.[25]
  10. ↑ Statek Hroby koupila Marie Terezie hraběnka Krakowská z Kolowrat, roz. Caretto-Millesimo (1729–1769) v roce 1753 od Františka Antonína Kocha.[3][26] Poté byl v majetku rodu Kolowrat-Krakowských témeř 170 let. René Baillet de Latour zdědil statek a zámek Hroby v roce 1920 na základě poslední vůle Clotildy, roz. Boiton Delamotte (1839–1920), bezdětné vdovy a dědičky po Aloisu Kolowrat-Krakowském (1832–1898). Testament byl ovšem napaden Zdeňkem Kolowratem-Krakowským-Liebsteinským (1881–1941), protože dřívější verze poslední vůle určovaly jako dědice právě jeho. Spor se táhl několik let. Symbolicky se spor uzavřel spojením obou rodů v roce 1940, kdy se Egon Kolowrat-Krakowský-Liebsteinským (1889–1971) oženil s Eugenií Baillet de Latour (1911–1941).[10]
  11. ↑ Pokřtěn 19. září 1848 jako Theodor Franz Heinrich Josef Graf Baillet de Latour.[27]
  12. ↑ Pokřtěn 8. září 1850 jako Wiktor Heinrich Rudolf Alois Graf Baillet de Latour.[29]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k Památkový katalog: Pohřební hrobka Latourů [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Kaple Sv. Jana Nepomuckého a rodinná hrobka hrabat Baillet de Latour [online]. Obec Radenín, 2010-05-02 [cit. 2025-02-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 294 s. S. 80. Dále jen Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V.. 
  4. ↑ a b Baillet de Latour [online]. Obec Radenín, 2012-04-21 [cit. 2025-02-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V., s. 163
  6. ↑ a b Francouzská šlechta v českých zemích, s. 13
  7. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pohřební kaple Kolovratů-Krakovských v Hrobech u Tábora, s. 14
  9. ↑ a b c d e f Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 51
  10. ↑ a b c VOŠTA, Karel. Pohřební kaple Kolovratů-Krakovských v Hrobech u Tábora. Genealogické a heraldické listy. Roč. 2018, čís. 1, s. 14–19, zde 15. Dále jen Pohřební kaple Kolovratů-Krakovských v Hrobech u Tábora. 
  11. ↑ Francouzská šlechta v českých zemích, s. 11
  12. ↑ a b c d e f Památkový katalog: Hrobka Latourů s plastikami sv. Františka z Pauly a Jana Nep. [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 51–53. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  14. ↑ JIROUT, Vlastimil. Baillet-Latour [online]. patricus.info [cit. 2025-02-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b KOŠŤÁLOVÁ, Renata; KOŠŤÁL, Vratislav. Francouzská šlechta v českých zemích. Brno: Barrister & Principal, 2021. 288 s. ISBN 978-80-7364-118-4. S. 9. Dále jen Francouzská šlechta v českých zemích. 
  16. ↑ Francouzská šlechta v českých zemích, s. 10
  17. ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 19. 
  18. ↑ a b Matrika oddaných 1844–1873, rok 1846, Hroby, kniha 8, fol. 2 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b Matrika narozených 1825–1888, rok 1854, Hroby, kniha 4, fol. 184 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 52
  21. ↑ a b Matrika narozených 1910–1920, rok 1911, Děčín, inv. č. 13810, sign. 28/76, fol. 20 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 206
  23. ↑ a b Matrika narozených 1881–1888, rok 1886, Praha-Malá Strana, sv. Mikuláš, MIK N26, fol. 236 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b Matrika oddaných 1895–1913, rok 1910, Děčín, inv. č. 9565, sign. 28/60, fol. 309 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ a b Matrika narozených 1872–1880, rok 1878, Tábor, kniha 20, fol. 373 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ Francouzská šlechta v českých zemích, s. 12
  27. ↑ a b Matrika narozených 1825–1888, rok 1846, Hroby, kniha 4, fol. 176 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c Matrika zemřelých 1838–1888, rok 1848, Hroby, kniha 12, fol. 294 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Matrika narozených 1825–1888, rok 1850, Hroby, kniha 4, fol. 178 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c Matrika zemřelých 1838–1888, rok 1855, Hroby, kniha 12, fol. 302 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2025-02-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj