Hradiště (Klášterec nad Ohří)

Hradiště
Jižní vjezd do vesnice
Jižní vjezd do vesnice
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°25′30″ s. š., 13°12′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 30 (2021)[1]
Katastrální území Hradiště u Vernéřova, Pavlov u Vernéřova a Potočná u Vernéřova (6,6 km²)
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 431 51
Počet domů 13 (2021)[2]
Hradiště
Hradiště
Další údaje
Kód části obce 180190
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště (německy Radis) je malá vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 5,5 kilometru severovýchodně od Klášterce nad Ohří. Prochází zde silnice II/224. Hradiště leží v katastrálním území Hradiště u Vernéřova o rozloze 1,57 km²,[3]Pavlov u Vernéřova o rozloze 2,78 km²[4] a Potočná u Vernéřova o rozloze 2,25 km².[5]

Název

Přípona '-le' v nejstarších variantách názvu pochází z němčiny, ale slovní základ je pravděpodobně odvozen z neznámého českého slova (nikoliv však ze slova hradiště). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Radossle (1431), in Radossly (1446), w Radissle (1543), Radiß (1562), Radisß (1608), Radiesz (1654) nebo Radis (1787).[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431, kdy se dělilo perštejnské panství mezi bratry Aleše a Viléma ze Šumburka. Hradiště tehdy zůstalo v Alešově majetku u hradu Perštejn. Od něj ji brzy poté koupili bratři Mikuláš II. a Jan Hasištejnští z Lobkovic.[7]

Usedlosti v severní části vesnice
Hradiště na pohlednici z roku 1903

Další zprávy o vesnici jsou až z doby po třicetileté válce. Podle berní ruly z roku 1654 v Hradišti žilo pět sedláků, tři chalupníci a tři zahradníci. Sedláci obdělávali celkem 63 strychů půdy, zatímco chalupníci měli jen 27 strychů. Na neúrodných, kamenitých polích se pěstovalo žito, ale jádrem hospodářství byl chov dobytka. Ve vesnici chovali celkem sedmnáct krav, 26 jalovic, dvanáct ovcí, prase a patnáct koz. Dva vesničané se živili jako formané.[7]

U vesnice se ve dvou dolech dobývala železná ruda. Ve štole Trojice dlouhé 195 m bylo v letech 1816, 1817 a 1829 vytěženo 235 tun krevele. Krevel těžený štolou Jan byl nekvalitní, a proto byl její provoz v roce 1827 ukončen. Na březích Hradišťského potoka se po těžbě dochovaly pinky a štoly, ve kterých se v letech 1934–1938 začaly těžit žíly baryt-fluoritové formace s mocností až 1,5 metru. Těžba probíhala prostřednictvím padesát metrů hluboké šachty se čtyřmi těžebními patry a denně produkovala 15–18 tun velmi čistého barytu, který se používal k výrobě barviv, jako plnidlo v papírenství a v dalších oborech. Po vypuknutí druhé světové války byla těžba ukončena a důl zatopen. O pět let později byla těžba ložiska obnovena novou šachtou, ale v důsledku válečných událostí nebyl pokus úspěšný. Průzkum v letech 1946–1947 potvrdil zásoby barytu i fluoritu.[8] Místní haldy byly známou mineralogickou lokalitou, především pokud jde o výskyt hematitu.

Škola v Hradišti fungovala od roku 1765 a roku 1863 ji navštěvovalo osmnáct dětí. Vesnice v té době měla 173 obyvatel, kteří chovali dobytek, pracovali v lese, ve mlýně nebo se živili jako nádeníci.[7] Nová školní budova byla postavena v roce 1887 a učilo se v ní až do roku 1970.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 131 obyvatel (z toho 77 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 119 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 170 162 185 153 153 131 119 51 53 36 32 21 32 30 30
Domy 23 23 24 24 24 24 24 17 . 12 10 12 10 12 13
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Vernéřova.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Hradiště roku 1850 stalo samostatnou obcí,[9] ale už roku 1869 bylo částí Pavlova a spolu s ním patřilo až do reformy územního členění státu v roce 1960 k okresu Kadaň. V roce 1960 se obě vesnice staly součástí Vernéřova v okrese Chomutov. S Vernéřovem bylo Hradiště dne 1. ledna 1988 připojeno ke Klášterci nad Ohří.[14]

Hospodářství

Na okraji vesnice stojí Úpravna vody Hradiště, která zajišťuje zásobování pitnou vodou Klášterce nad Ohří, Chomutova, Mostu, Loun a částečně i Ústí nad Labem z vodní nádrže Přísečnice. V roce 2006 byla dokončena její celková rekonstrukce.[15] Provozovatelem je společnost Severočeské vodovody a kanalizace.[16] Součástí areálu úpravny je malá vodní elektrárna vybavená Peltonovou turbínou s výkonem 834 kilowattů.[17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-28. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-28. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-28. 
  6. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 664–665. 
  7. ↑ a b c VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Hradiště, s. 211–212. 
  8. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 48, 87, 88. 
  9. ↑ a b Obce chomutovského okresu. Historií k dnešku. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-239-0031-5. Kapitola Hradiště, s. 113–114. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  13. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 170. Dostupné online. 
  15. ↑ HOLÁ, Eva. Český rozhlas Sever [online]. 2006-05-24 [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ Voda z úpravny vody Hradiště je pitná [online]. Severočeské vodovody a kanalizace, 2016-04-13 [cit. 2019-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-07. 
  17. ↑ Vodní dílo Přísečnice [online]. Povodí Ohře, 2019-02-06 [cit. 2019-04-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hradiště, s. 113–114. 
  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Hradiště, s. 211–212. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj