Potočná (Klášterec nad Ohří)

Potočná
Fragment zdiva
Fragment zdiva
Lokalita
Charakter zaniklá osada
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°25′36″ s. š., 13°14′4″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Potočná u Vernéřova (2,25 km²)
Nadmořská výška 428 m n. m.
Potočná
Potočná
Další údaje
Kód k. ú. 780219
Zaniklé obce.cz 72
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potočná (německy Schönbach[1][2]) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se asi 6,5 km severovýchodně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce 427 m.[3] Úředně byla zrušena v roce 1990 kvůli plánované výstavbě odkaliště popílku elektrárny Prunéřov.[4] Dosud existuje katastrální území Potočná u Vernéřova s rozlohou 2,25 km².[5]

Název

Původní německý název vesnice Schönbach znamená krásný potok. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Ssempuch (1431), in Ssombuch (1446), v Šampachu (1490), Schonnpach (1562) a Schönbach (1846).[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431, kdy si bratři Vilém a Aleš ze Šumburka na Perštejně rozdělili majetek. Potočná připadla Alešovi, který ji roku 1446 prodal spolu s přísečnickým panstvím Mikuláši II. a Janovi Hasištejnskému z Lobkovic. U hasištejnského panství zůstala až do roku 1533, kdy je Vilém Hasištejnský z Lobkovic prodal bratrům Jeronýmovi a Vavřinci Šlikovým. Šlikové se během Šmalkaldské války postavili proti císaři Ferdinandovi I., který jim za trest zkonfiskoval majetek. Potočnou potom získal do zástavy Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, po němž ji měli ve společném držení jeho synové Valdemar a Bohuslav Jáchym. Roku 1588 panství přešlo na Jiřího Popela z Lobkovic, po jehož mocenském pádu mu císař Rudolf II. zkonfiskoval celý majetek. Od královské komory Potočnou v roce 1606 koupil Eliáš Schmidgräbner z Lusteneku a připojil ji k vernéřovskému panství.[7]

Fragment zdiva
Fragment zdiva
Trnitý potok v zaniklé vesnici

Třicetiletá válka zřejmě vesnici těžce postihla, protože Berní rula z roku 1654 ve vsi uvádí sedm vyhořelých a jedno pusté stavení. Žilo zde pouze dvanáct domkářů a jeden bezzemek, kteří hospodařili na šedesáti stryších půdy a dohromady jim patřilo třináct potahů, 22 krav, 23 jalovic, devět prasat a 27 koz. Od roku 1710 k vesnici patřil také velký zájezdní hostinec Zlatá hvězda s panským ovčínem pro 400 ovcí, který stával u cesty do Volyně. Zbořen byl po roce 1866, kdy již potřetí vyhořel a zároveň v té době význam silnice dávno upadl. Po postavení nové silnice, která vedla údolím Prunéřovského potoka, stará cesta až na několik fragmentů používaných jako polní cesty zanikla.[7]

Podle Schallerova díla Topographie des Königreiches Böhmen vydaného v roce 1787 stálo v Potočné sedmnáct domů a zámek, tj. panský dům v hospodářském dvoře. Popis vesnice z roku 1846 uvádí 22 domů se 116 obyvateli, panský dvůr s ovčínem, hostinec a mlýn. Přibližně v polovině devatenáctého století se začaly v Potočné pěstovat třešně. Vznikly zde dvě třešňovky, ve kterých rostlo třicet druhů třešní, višní a amorelek. Ve dvacátých letech dvacátého století 2 782 stromů vynášelo 700 centů ovoce.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 130 obyvatel (z toho 62 mužů), kteří byli kromě jednoho Čechoslováka německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 109 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 108 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 1980[3][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1970 1980
Obyvatelé 133 114 113 102 113 130 109 27 22 17
Domy 25 22 22 25 22 22 23 22 5 .

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Potočná od roku 1850 stala samostatnou obcí, ale brzy byla načas připojena k Mikulovicím. Roku 1880 však již byla znovu obcí, kterou zůstala až do roku 1953, kdy se stala místní částí Pavlova. Spolu s ním byla o osm let později připojena k Vernéřovu a od 1. ledna 1988 ke Klášterci nad Ohří.[7] Úředně byla zrušena v roce 1990.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  2. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. In: Sbírka zákonů. 1948. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. ↑ a b Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 464, 465. 
  4. ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 44. ISSN 0231-5076. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kunov [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. 
  6. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 52. 
  7. ↑ a b c d VACHATA, Zdeněk. Potočná. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 49–52. ISSN 0231-5076. 
  8. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  9. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  10. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce a města chomutovského regionu. Pernštejn: [s.n.], 2000. 453 s. ISBN 80-238-5890-4. 

Literatura

  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Potočná, s. 222–224. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj