Hrabě z Rietbergu

Znak Rietberského hrabství

Toto je seznam rietberských hrabat, (německy Grafen von Rietberg) panovníků Rietberského hrabství, se sídlem na území dnešního města Rietberg.

Panující hrabata Rietberského hrabství z dynastie Rietberg
Období vlády Panovník Poznámky
1237–1264 Konrád I. Konrád z Werl-Arnsberg-Cuyku obdržel podíl v severní části Arnsbergu a nazval jej podle své rezidence hrabství Rietberg.
1264–1282 Bedřich I. Bedřich převzal správu nad hrabstvím již dlouho před smrtí svého otce Konráda a také zemřel ještě za jeho života.
1282–1313 Konrád II. Konrád panoval od roku 1302 společně se svým bratrem Bedřichem. Hrabství bylo mezi ně rozděleno.
1302–1322 Bedřich II. Bedřich panoval nejprve se svým bratrem Konrádem a poté se svým synovcem Otou.
1313–1347 Ota I. Jelikož jeho strýc Bedřich II. zemřel mužských potomků, panoval Ota od roku 1322 ve znovusjednoceném hrabství.
1347–1365 Konrád III. Konrád vybudoval právní řád Rietberského panství, tím, že hrabství předal císaři jako léno a obdržel je zpět s rozšířenými pravomocemi.
1365–1389 Ota II.  
1389–1428 Konrád IV.  
1428–1472 Konrád V. Konrád musel předat Rietberské hrabství jako léno pod správu Hesenského lankrabství za bezprostřední podřízenost císaři ein.
1472–1516 Jan I.  
1516–1535 Ota III. Ota sňatkem s Onnou z Esensu vyženil nárok na Harlingerland.
1535–1552 Ota IV. Ota v Rietberském hrabství zavedl luterské vyznání.
1552–1562 Jan II. "Bláznivý Jan (Der tolle Johann)" zemřel v zajetí jako poslední mužský potomek Rietbergů z arnsberské linie.
1565–1584 Armgard Armgard zemřel bezdětný.
1584–1586 Walburgis Sňtakem s východofríským hrabětem, Ennem III. z dynastie Cirksena, založila Walburgis dynastii Ostfriesland-Rietberg.
Panující hrabata Rietberského hrabství z východofríské dynastie
Období vlády Panovník Poznámky
1586–1618 Sabina Kateřina Sabina Kateřina v Berumském vyrovnání získala Rietberské hrabství a vzdala se Harlingerlandu ve prospěch Východního Fríska. Za její vlády byl Rietberg rekatolizován.
1618–1625 Jan III. Jan byl manžel a strýc Sabiny Kateřiny. Panoval v Rietbergu po její smrti a založil klášter.
1625–1640 Arnošt Kryštof V době jeho vlády končí zmatky třicetileté války a byla dokončena stavba kláštera v Rietbergu.
1640–1660 Jan IV.  
1660–? Anna Kateřina Anna Kateřina byla vdova po Janovi a přežila všechny své syny.
1660–1677 Bedřich Vilém Bedřich Vilém padl jako mladý u Štrasburku
1677–1680 František Adolf Vilém Aby mohl i nadále zastávat úřad kapitula, postoupil rietberské panství nejprve svému bratrovi Ferdinandu Maxmiliánovi a po jeho smrti jeho neteřím.
1680–1687 Ferdinand Maxmilián  
1699–1758 Marie Ernestina Františka Jako poslední z východofríské dynastie se vdala za Maxmiliána Oldřicha z Kounic, čímž byl položen základ dynastie rietberských Kouniců (Kaunitz-Rietberg).
Panující hrabata Rietberského hrabství z rodu Kouniců
Období vlády Panovník Poznámky
1746–1794 Václav Antonín Václav Antonín po smrti svého otce spravoval rietberské panství společně se svou matkou Marií Ernestinou Františkou.
1794–1797 Arnošt Kryštof  
1797–1812 Dominik Ondřej Za vlády Dominika Ondřeje bylo Rietberské hrabství mediatizována a zprvu připojeno k napoleonskému Vestfálskému království.
1812–1848 Alois Alois prodal panskostavovská práva Rietbergu, která vlastnil ještě pod pruskou nadvládou, pruské koruně.

Titul rietberských hrabat v současnosti

Titul hraběte z Rietbergu je v současné době součástí titulů lichtenštejnských knížat, a to na základě manželského spojení Agnes, sestry Sabiny Kateřiny s knížetem Gundakarem z Lichtenštejna.

Zdroj