Hotel Modrá hvězda (Praha)

Hotel Modrá hvězda
	Hotel Modrá Hvězda (asi okolo roku 1905)
Základní informace
Výstavba	asi 18. století
Zánik	1931
Materiál	zdivo
Poloha
Adresa	nároží Hybernské a ulice Na příkopě; Praha-Nové Město; 110 00 Praha, Praha-Nové Město, Česko
Souřadnice	50°5′13″ s. š., 14°25′43″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hotel Modrá hvězda (německy Hotel Blauer Stern) byl rozsáhlý třítraktový klasicistní hotelový dům, který stál na rohu ulic Hybernská a Na příkopě, nedaleko pozdějšího Náměstí Republiky, na Novém Městě, 110 00 Praha 1. Od 18. století až do svého zániku se řadil k nejznámějším a nejluxusnějším hotelům ve městě. Po dlouhou dobu patřil pražské rodině Kafkových. Budova byla stržena roku 1931 v rámci výstavby nové funkcionalistické budovy Živnobanky, která se později stala hlavním sídlem České národní banky.

Historie

Vznik

Hostinec fungoval na místě hotelu nejpozději od 18. století. Od roku 1771 jej vlastnila rodina Kafků, kolem roku 1830 byl majitelem Franz Kafka. ^[1] (Nejedná se o rodinu spisovatele Franze Kafky, která v tomto období pobývala v Oseku u Strakonic. ^[2]^[3])

Přestavba

V letech 1844 až 1846 proběhla přestavba a novostavba v pozdně klasicistním stylu podle plánů pražského architekta Franze Wolfa. Od té doby se hotel řadil k jedněm z nejluxusnějších v Praze. Obecným hovorovým jazykem zde byla především němčina. Mezi hosty byli příslušníci panovnických rodů jako francouzská císařovna Evženie či pruský král Vilém I. a jeho kancléř Otto von Bismarck. Ti zde také zorganizovali podepsání s rakouskými představiteli v červenci 1866 tzv. pražský mír, který ukončil, především v Čechách zuřící, prusko-rakouskou válku. Dalšími hosty byli mj. skladatelé Hector Berlioz, Frédéric Chopin, Richard Wagner a Gustav Mahler, spisovatelé Fjodor Dostojevskij a Theodor Fontane, malíř Carl Spitzweg či Felice Bauer, která se později stala snoubenkou Franze Kafky.^[4] Po roce 1900 byl majitelem hotelu A. Seltmann.

Demolice

Třetí budova Živnostenské banky, Na Příkopě 24-28; postavena 1935-1941, dnes ČNB

V roce 1926 budovu koupila Živnostenská banka a v roce 1931 byla zbořena. Roku 1934 pak došlo k demolici budov hotelu U černého koně a starého paláce Živnostenské banky, na uvolněných parcelách byla pak v letech 1935–1941 postavena nová funkcionalistická budova Živnobanky,^[5] pozdější sídlo České národní banky.

Památka

Tehdy již neexistující hotel je součástí zápletky české filmové komedie Hotel Modrá hvězda z roku 1941, tedy z doby německé okupace Čech, Moravy a Slezska.

Na budově ČNB byla umístěna pamětní deska upozorňující na pobyt Fréderica Chopina v hotelech U černého koně a Modrá hvězda v letech 1829 a 1830.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hotel Blauer Stern na německé Wikipedii.

↑ Die Häuser der Kafkas Franz Kafka.de unten; der Name Kafka war im 19. Jahrhundert in Prag häufiger, eine Verwandtschaft zum gleichnamigen Dichter bestand nicht
↑ http://www.kohoutikriz.org/priloha/kafka.php
↑ Ladislav Stehlík: Země zamyšlená, I. díl, 6. vydání, Československý spisovatel, Praha, 1986
↑ Tageszeitungen in Prag veröffentlichten Fremdenlisten für jeden Tag in den einzelnen Hotels bis etwa 1860, zum Beispiel Tagesbote aus Böhmen, Nr. 125, vom 5. Mai 1856, S. 2.
↑ R. Baťková a kol.:Umělecké památky Prahy II, s. 483