Horky (Tábor)

Horky
	Horní Horky, pohled z Dolních Větrov
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Tábor
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′50″ s. š., 14°38′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 047 (2021)
Katastrální území	Horky u Tábora (5,91 km²)
PSČ	390 01
Počet domů	359 (2021)
	Horky
Další údaje
Kód části obce	405078
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horky (německy Bergstädtel bei Tabor) jsou vesnice, část města Tábor.

Historie

První písemná zmínka přímo o Horkách pochází z roku 1554.^[3] Ovšem už v roce 1268 zvěstuje kronika Vítkovců, že se zde nacházely stříbrné doly, které Sezema z Ústí nechtěl králi Přemyslu Otakaru II. vydat a raději je „pobořiti ráčil“.

V 16. století však bylo dolování stříbra obnoveno, jak vyplývá ze zprávy královského perkmistra. Pracovalo se zde dokonce na třech místech. Jedna ze štol prý byla zavalena vodou a proto kutání stříbra se zaměřilo na zbývající dvě štoly, které měly – na tu dobu – úctyhodnou hloubku, cca 16 metrů (30 láter). Podle zpráv doručených císařovi Maxmilianovi do Vídně v letech 1549–1579, byla u Pintovky jedna ze štol prodloužena až na cca 460 metrů (900 láter).

Z let 1592–1764 existují záznamy pouze kusé, protože stříbrná žíla se asi vyčerpala a kutání ochablo na minimum. Tak např. v roce 1767 pracovalo na Horkách a Pintovce všeho všudy, kromě šichtmistra a písaře, jedenáct havířů. V roce 1770 práce dokonce na několik desetiletí ustaly.

V roce 1832 bylo dolování opět obnoveno, ale pro velmi nízkou produktivitu v roce 1854 zastaveno. V roce 1857 nastoupilo 10 horníků, aby obnovili pokusy hledat další stříbrné žíly. Pokusy byly vesměs neúspěšné a tak byli v roce 1860 na Horkách pouze tři pracovníci. V témže roce byly veškeré aktivity v dolech zastaveny, neboť šachty provalila voda a spodní části, kde by snad mohla být nějaká zbývající ložiska, byly beznadějně zaplaveny vodou.

Rudolf Cikhart k tomu dodává: „Spodina na Horkách obsahuje stříbronosný leštěnec olovnatý, červené a hnědé blejno (Sprödglaserz), též ryzí stříbro mechovité a vláskovité a něco rudku klencového v žilách křemene jež se táhnou v rule.“ Naproti tomu Urbář táborský ze 16. století se zmiňuje o dolování „zlata“ na Horkách a Pintovce, ten ale nebazíruje na přesných empirických důkazech a jeho záznamy jsou z větší části mystifikacemi.^[zdroj?] Je přesto možné, že byly zlaté žily v těchto místech ve středověku hledány.

Ještě koncem devadesátých let zde bydlel se svojí ženou Marií, Jan Nepomuk Nádherný z Borutína, než se přestěhoval na svůj zámek v Chotovinách u Tábora.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[4]^[5]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	150	233	254	218	268	273	234	279	303	441	607	705	720	943	1 047
Počet domů	29	37	39	39	44	45	49	83	127	108	155	212	230	309	359

Obecní správa

Při sčítání lidu v roce 1869 Horky byly osadou obce Čelkovice v okrese Tábor. V letech 1880–1971 byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 je částí města Tábor ve stejnojmenném okrese.^[6]

Doprava

Přes vesnici vede železniční trať Tábor–Bechyně z roku 1903.

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 149. Dostupné online.