Horka (České středohoří)

Horka
Vrch Horka s Kaplí Nejsvětější Trojice
Vrch Horka s Kaplí Nejsvětější Trojice
Vrchol 287 m n. m.
Prominence 36 m ↓
Izolace 0,6 km → SZ
Poloha
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Mostecká pánev / Chomutovsko-teplická pánev / Chabařovická pánev[1]
Souřadnice 50°42′4″ s. š., 13°56′32″ v. d.
Horka
Horka
Hornina nefelinit
Povodí Bílina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horka je zalesněný nefelinitový[1] vrch na východním okraji města Chlumec asi osm kilometrů severozápadně od Ústí nad Labem. Nevysoký (287 m) eliptický kužel protažený ve východozápadním směru se nachází v Chomutovsko-teplické pánvi, konkrétně v geomorfologickém okrsku Chabařovická pánev.[2]

První doložené osídlení

Nejstarší známky osídlení v okolí Chlumce pocházejí ze 6.–5. století před Kristem a jsou doloženy nálezy střepů z vrcholu Horky. Pozdějšími nálezy keramických zlomků je doloženo raně středověké hradiště mezi 11. a polovinou 13. století.[3] O osídlení Chlumce v té době víme také z Kosmovy kroniky (roky 1040, 1107 a 1126) a ze zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057.[4] Středověký slovanský hrádek, který pravděpodobně stával na Horce, sloužil k ochraně zemské hranice a výběru cla u Srbské nebo také Chlumecké stezky, která vedla z Prahy přes Lovosice, Chabařovice a Chlumec do Drážďan a Míšně. Strážní hrad na Horce nesl už od 11. století jméno Chlumec.[4] Chlumec je zdrobnělina od slova chlum, které označuje kopec se zalesněným vrcholem.[5][6] Zřejmě ve 13. století byla na úpatí Horky založena vesnice stejného jména.

Kaple Nejsvětější Trojice

Kaple Nejsvětější Trojice na Horce
Podrobnější informace naleznete v článku Kaple Nejsvětější Trojice (Chlumec).

Na vrcholu Horky nechal hrabě Jan František Kolovrat Krakovský v letech 1690–1691 postavit kapli. Byl to jeho výraz vděku za to, že chlumecké panství se v roce 1680 vyhnula morová rána, která postihla větší část Čech. Autorem návrhu kaple je významný francouzský architekt Jan Baptista Mathey, představitel vrcholného baroka a autor mnoha církevních památek na českém území. Je pravděpodobné, že to byl také učitel ještě slavnějšího Jana Blažeje Santiniho-Aichela.[7]

Kaple má netradiční trojboký půdorys symbolizující Boží Trojici, které je zasvěcena. Nad hlavních vchodem je nika s mramorovou sochou Krista. Vnitřek kaple je vyzdoben nástěnnými freskami, které ilustrují píseň Te Deum.[8] V roce 1838 nechal hrabě Josef Klement Westphalen postavit pod kaplí rodinnou hrobku. Ta se stala několikrát cílem zlodějů a vykradačů hrobů. Fresky v kapli byly restaurovány v roce 1901, kaple prošla celkovou rekonstrukcí v letech 1993–1994.[8]

Křížová cesta

Na vrchol Horky vede křížová cesta. Začíná u kostela sv. Havla na chlumeckém náměstí a  pak pozvolně stoupá a spirálově se otáčí kolem Horky až na její vrchol. Čtrnáct zastavení křížové cesty tvoří výklenkové kapličky, kde byly původně umístěny keramické reliéfy, vyrobené v Meyerově uměleckém ústavu v Mnichově.[9] Při oslavách některých významných svátků nebo výročí bitev bývají ve výklencích umístěny malované výjevy z Kristova života na dřevěných deskách.[10]

Jubilejní památník bitvy u Chlumce 1813

Jubilejní památník bitvy u Chlumce 1813 na úpatí Horky

Na jihovýchodním úpatí Horky poblíž silnice I/13 byl roku 1913 postaven jubilejní památník napoleonské bitvy u Chlumce, která se odehrála v širším okolí Chlumce 29. a 30. října 1813. Spojenecká armáda rakouských, ruských a pruských vojáků zde porazila francouzskou armádu a předznamenala tak porážku Napoleona u Lipska v říjnu téhož roku. Horka byla spolu s Chlumcem hned na začátku bitvy obsazena francouzskou armádou jako strategický bod a zřejmě sloužil jako hlavní stan generála Vandamma.

Přístup

Na vrchol vede odbočka ze žlutě značené turistické trasy, která spojuje památníky bitvy u Chlumce.[11]

Místní legendy

Místní legenda hovoří o tajné podzemní chodbě spojující kostel sv. Havla a kapli Nejsvětější Trojice na Horce.

Reference

  1. ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Horka, s. 155. 
  2. ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Významné archeologické lokality - veřejný přístup [online]. Národní památkový ústav [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zakládací listina Kapituly sv. Štěpána [online]. Leoš Sikora [cit. 2015-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-16. 
  5. ↑ Internetová jazyková příručka – chlum [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 19–20. 
  7. ↑ Kaple Nejsvětější trojice na Horce [online]. Ústí – Aussig.net [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Okresní úřad Ústí nad Labem, Archiv města a Muzeum města Ústí nad Labem, 1999. 384 s. ISBN 80-86067-41-6. S. 94–105. 
  9. ↑ Památky [online]. Město Chlumec [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Bitva 1126 - 888. výročí v r. 2014 [online]. Město Chlumec [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj