Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau

Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau
Narození 9. března 1749
Le Bignon-Mirabeau
Úmrtí 2. dubna 1791 (ve věku 42 let)
Paříž
Příčina úmrtí zánět
Místo pohřbení Pantheon (1791–1794; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.)
Kostel Saint-Étienne-du-Mont (1794–1798)
Cimetière de Clamart (od 1798)
Pseudonym Karel van Ligtdal
Povolání novinář, politik, diplomat, spisovatel, ekonom a řečník
Alma mater Univerzita v Aix
Univerzita Paula Cézanna
Politická příslušnost Klub 1789
Partner(ka) Marie Thérèse Sophie Richard de Ruffey
Děti Jean-Marie-Nicolas Lucas de Montigny
Rodiče Ami des hommes
Příbuzní André-Boniface-Louis Riqueti de Mirabeau a Louise de Mirabeau (sourozenci)
Clémentine-Louise Lucas de Montigny (vnučka)
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau (také Riquetti, 9. března 1749, Le Bignon-Mirabeau, Francie – 2. dubna 1791, Paříž) byl francouzský politik, spisovatel a novinář, vůdčí osobnost rané fáze Velké francouzské revoluce.

Časný život

Honoré Gabriel Riqueti, hrabě de Mirabeau se narodil 9. března 1749 v Le Bignonu do bohaté aristokratické rodiny. Jeho otec byl Victor de Riqueti, markýz de Mirabeau a matka Marie Geneviève de Vassan. Po krátké důstojnické kariéře se mladý Riqueti průběžné dostával do velkých skandálů a následně do různých vězení Francie. Vybudoval si tím špatnou reputaci u šlechty. Kritizoval krále Ludvíka XVI. a francouzský absolutismus ve svých úspěšných dílech (Pojednání o despotismu, Pojednání o lettres de cachet a o státních vězeních, Úvahy o řádu Cincinnati aj.). Byl talentovaným řečníkem. Již před revolucí měl na své straně pařížský lid.

Revoluce

Ve volbách do generálních stavů roku 1789 Gabriela Riquieti šlechta odmítla, a tak úspěšně kandidoval za třetí stav. Patřil k nejdůležitějším osobám klubu jakobínů a celé první fázi revoluce. Byl příznivcem konstituční monarchie podle vzoru Velké Británie. Zrušení feudalismu 4. srpna 1789 zásadně nepodporoval. Soustředil se na sestavení základů ústavní monarchie, konkrétně na vládní orgán. Marně se snažil získat podporu v Národním shromáždění i u krále Ludvíka XVI. V březnu 1791 byl zvolen předsedou Národního shromáždění.

Mirabeau umřel na zánět osrdečníku 2. dubna 1791. Měl jako první slavnostní pohřeb v Pantheonu. Avšak v roce 1792 ho jakobíni prohlásili za zrádce revoluce. Odhalilo se, že bral úplatky od královského dvora (tato informace je mezi historiky velice sporná). Roku 1794 byly jeho pozůstatky nahrazeny pozůstatky Jeana Paula Marata.

Novinářská činnost

Ještě před pádem cenzury 1789 založil Journal des États Généreux. Kde se podle svých slov snažil o „Boj za ústavu, svobodu, vlast a pravdu“. List byl však zakázán.

Dílo

Odkazy

Portrét hraběte a markýze Mirabeau

Literatura

  • MANFRED, Al'bert Zacharovič. Tři podobizny z doby Velké francouzské revoluce: [Jean Jacques Rousseau, Honoré Gabriel Mirabeau, Maximilien Robespierre]. 1. vyd. Přeložil Jan Havránek. Praha: Mladá fronta, 1982. 365 s. Kolumbus; Sv. 97.
  • HOTMAR, Josef. Dobrodružství Velké revoluce: 1789-1799. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989. 408 s. Stopy, fakta, svědectví. ISBN 80-7038-035-7.
  • FURET, François. Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770–1814. Praha : Argo, 2004. 450 s. ISBN 80-7203-452-9.

Externí odkazy

Zdroj