Hof (město)
| Hof | |
|---|---|
 Radnice
| |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°19′ s. š., 11°55′ v. d. |
| Nadmořská výška | 500 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Horní Franky |
  Hof
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 58,0 km² |
| Počet obyvatel | 46 656 (2022)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 804,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | městský okres |
| Starosta | Harald Fichtner (CSU) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Klosterstr. 1, 95028 Hof |
| Telefonní předvolba | 09281 |
| PSČ | 95028, 95030, 95032 a 95015 |
| Označení vozidel | HO |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hof ( česky: Dvůr ) je město v Německu, ležící asi 140 km severovýchodně od Norimberku a 15 km západně od českých hranic na řece Sále. Žije zde přibližně 47 tisíc[1][2] obyvatel. Město bylo součástí historické země Fojtsko a markrabství Brandenburg-Bayreuth, od roku 1810 patří k Bavorsku. Nad městem se vypíná rozhledna Bismarckturm z roku 1921. Funguje zde divadlo, zoologická zahrada a městský park Theresienstein, nedaleko města leží Letiště Plauen-Hof. Každoročně v říjnu se ve městě koná mezinárodní filmový festival. Partnerským městem je Cheb. Od roku 1993 je Hof členem evropského regionu Euregio Egrensis a od roku 2005 metropolitního regionu Norimberk. Kvůli geografické odlehlosti a drsnému klimatu se městu a jeho okolí přezdívá „Bavorská Sibiř“.[3]
Kultura a památky
Výtvarné umění
V Hofu byla na počátku 16. století rozvinutá řezbářská tvorba a působilo zde několik dílen, které dodávaly oltáře do okolních obcí. Uměleckými centry oblasti byl Cvikov a také Cheb. V Hofu působil gotický řezbář Michael Heuffner (1483, Cheb-1511, Zwickau), který se vyškolil u Petera Breuera a byl autorem mariánského oltáře (1511) ve špitálním kostele v Hofu.
Narodil se zde německý malíř Johann Christian Reinhardt (1761, Hof – 1847, Řím), jehož dům v Římě byl centrem kolonie německých umělců. Byl jedním z předních romantických krajinářů počátku 19. století. V roce 1810 byl jmenován členem Pruské akademie umění a roku 1813 členem Accademia di San Luca. V roce 1830 byl jmenován členem Královské akademie umění v Mnichově a v roce 1839 malířem královského bavorského dvora.
Kostely
- Kostel Panny Marie, novogotický, postavený 1864. Hlavní katolický kostel na Starém Městě a sídlo katolického děkana severovýchodního děkanství arcidiecéze Bamberg. Loď s klenutými klenbami a kompletně zachovanými novogotickými prvky: hlavní oltář, čtyři boční oltáře, křtitelnice, kazatelna a figurální program navazující na františkánskou tradici města (13. až 16. století).
- Kostel sv. Michala, původně kaple postavená kolem roku 1230 a v letech 1380 až 1386 rozšířená na trojlodní kostel. Od 1480 do 1582 byla provedena další rozšíření. Bývalý oltář kostela sv. Michala, tzv. Hoferský oltář z dílny Hanse Pleydenwurffa (1465), je od roku 1811 v mnichovské Alte Pinakothek. Při velkém požáru Hofu v roce 1823 byl kostel sv. Michala zničen. Rekonstrukce do současné podoby proběhla v letech 1826 až 1829. Cenný Heidenreichův orgán byl postaven v roce 1834 a obnoven v roce 2007 berlínským stavitelem varhan Schukeem. Kostel sv. Michala je hlavním protestantským kostelem a sídlem protestantského děkana.
Hoferský oltář (Alte Pinakotek, Mnichov)
- Kostel svatého Vavřince (St. Lorenz) je nejstarší kostel v Hofu. První písemná zmínka je ve spisu „Großpfarrei Hof“ v dokumentu Plebána Albertuse o „Svátku sv. Kateřiny Alexandrijské“ roku 1214. Kostel je považován za „Mateřský kostel severovýchodních Horních Frank“. Je zařízen v klasickém stylu (1822/23). Zachovány jsou tři Hertnidovy křídlové panelové oltáře z 15. století, pojmenované po zakladateli plebánovi Hertnid von Steinovi.
- Špitální kostel byl postaven spolu s nemocnicí v roce 1268, původně za hradbami středověkého města u Dolní brány. Dodnes má pozdně gotický mariánský oltář z roku 1511 a je vybaven kazetovým stropem z roku 1688.
- Klášterní kostel sloužil oběma Hofským klášterům. Kostel byl zmíněn již v roce 1292, v letech 1351 až 1376 byl pak zásadně přestavěn goticky. V roce 1802, poté, co Hof připadl Prusku, byl kostel poničen a poté zde mimo jiné bylo divadlo. V roce 1902 byl zbořen a na stejném místě vybudována Neustädterova škola.
Muzea
- Bayerisches Vogtland Museum
Hospodářství a infrastruktura
Ve městě je rozvinutý potravinářský průmysl: výroba piva – ve městě působí pivovary Meinel-Bräu a Brauerei Scherdel.
Kulinářské speciality
Výroba uzenin, které prodávají na ulicích krojovaní párkaři (Wärschtlamo).
Typickou specialitou pro Hof je Schnitz (jedná se o Eintopf). Jméno se odvozuje od toho, že ingredience se musí krájet (schneiden).
Reference
- ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ https://www.neues-deutschland.de/artikel/805485.bayerisch-sibirien.html
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hof na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Hof v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
