Arcidiecéze bamberská

Arcidiecéze Bamberg; Erzdiözese Bamberg (de.); Archidioecesis Bambergensis
	Znak bamberské arcidiecéze
Základní informace
Sídlo	Erzbischofliches Ordinariat; Domplatz 3; D-96049 Bamberg; Německo
Katedrála	Bamberská katedrála
Zřízena	1007
Církev sui iuris	římskokatolická
Arcibiskup	Ludwig Schick
Pomocný biskup	Herwig Gössl
Generální vikář	Georg Kestel
Církevní provincie	bamberská
Statistické údaje
Počet děkanátů	21
Počet farností	350
Počet diecézních kněží	321
Počet řeholních kněží	92
Počet trvalých jáhnů	51
Počet řeholníků	205
Počet řeholnic	435
Rozloha	10 122 km²
Počet obyvatel	2 138 513 (rok 2019)
z toho katolíků	677 130 (31,7% populace)
Další informace
Zeměpisné souřadnice	49°53′26,55″ s. š., 10°52′57,07″ v. d.
Web	http://Erzbistum Bamberg
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcidiecéze bamberská (lat. Archidioecesis Bambergensis) je diecéze s ústředím ve městě Bamberk, v severním Bavorsku.

Rozsah působnosti

Diecéze zahrnuje velkou část správních obvodů Horní Franky a Střední Franky, jakož i jednu malou část správních oblastí regionu Dolní Franky (Iphofen) a Horní Falc (Auerbach). Sufragánními diecézemi jsou Eichstätt a Würzburg, stejně jako diecéze špýrská ležící již ve spolkové zemi Porýní-Falc.

Historie

Na císařské synodě ve Frankfurtu nad Mohanem, která byla zahájena dne 1. listopadu 1007 a jíž se účastnilo osm arcibiskupů a 27 biskupů, zřídil Jindřich II. bamberskou diecézi odtržením části diecézí Würzburg a Eichstätt. V průběhu synody byl Eberhard, králův kancléř, vysvěcen mohučským arcibiskupem Willigisem na prvního biskupa této nové diecéze. Zároveň na synodě císař obdařil novou diecézi bohatými dary, aby ekonomicky stála na pevných základech. Jindřich II. vyžadoval po katedrální kapitule ve svém oblíbeném Bamberku klášterní přísnost, jakou znal z Hildesheimu, jenž byl propojený s Lutychem, kde sám získal vzdělání.

Bamberská diecéze podléhala zpočátku Mohuči a od roku 1245 přímo Římu, jako exemptní. Získala zvláštní význam pro christianizaci Slovanů, kteří žili mezi Mohučí a Řehnicí. Když byl druhý bamberský biskup Suitger z Morslebenu zvolen v roce 1046 papežem a usedl na papežský stolec, bylo jeho vlastním přáním, aby byl pohřben v bamberské katedrále, což se později stalo. Bamberk se tak stal jediným místem s papežským hrobem na sever od Alp.