Hoštka

Hoštka
Náměstí Svobody s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice
Náměstí Svobody s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice
Znak města HoštkaVlajka města Hoštka
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Štětí
Obec s rozšířenou působností Litoměřice
(správní obvod)
Okres Litoměřice
Kraj Ústecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°29′19″ s. š., 14°20′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 774 (2023)[1]
Rozloha 18,80 km²[2]
Nadmořská výška 184 m n. m.
PSČ 411 72
Počet domů 501 (2021)[3]
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa městského úřadu náměstí Svobody 2
411 72 Hoštka
hostka@hostka.cz
Starosta Milan Konfršt
Oficiální web: www.hostka.cz
Hoštka na mapě
Hoštka
Hoštka
Další údaje
Kód obce 564877
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hoštka (německy Gastorf) je město v okrese Litoměřice nedaleko Štětí. Město má celkem čtyři části (Malešov, Kochovice, Hoštka a Velešice), ve kterých žije celkem přibližně 1 800[1] obyvatel. Městem protéká potok Obrtka, který se vlévá do Labe.

Název

Název města vychází ze zdrobněliny ženského jména Hoště, odvozeného od mužských tvarů Host, Hosta nebo Hošek, ve významu Hostova ves. Německý tvar Gastdorf vznikl mechanickým překladem. V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: de Hostky (1353–1356), Hostzka (1358), in Hosczka (1358, 1352–1399), Hossczka (1390), Hoszko (1421), zu Gastdorff (1423), „z hosstky mčka“ (1508), Hossťku (1541), „pře Hoštických“ (1543), „při městě Hosstcze“ (1603), „plat z mčka hossky“ (1608), „v témž mčku Hosscze“ (1608), Hosstka (1654), Gastorf a Hoska (1720) nebo Gastorf a česky Hoska (1833).[4]

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z období 1353–1356,[4] ale vzhledem ke stáří románského kostela svatého Otmara sídlo existovalo nejpozději ve druhé polovině třináctého století.[5] Podle Josefa Žemličky je možné, že už na začátku třináctého století Hoštka byla trhovým centrem nižšího řádu (ve srovnání s Litoměřicemi).[6]

Pravděpodobně v polovině čtrnáctého století se Hoštka stala městečkem a byla v ní založena tvrz.[5] Okolo roku 1350 byla sídlem Půty z Hoštky.[7] Po něm městečko vlastnil Mikuláš Srša z Hoštky a v šedesátých letech se stalo arcibiskupským majetkem. Získal ji nejspíše Jan Očko z Vlašimi, který rozšiřoval své roudnické panství.[5]

Od roku 2001 je Hoštka členem dobrovolného svazku obcí Region Venkov, sdružujícím obce Drahobuz, Hoštka, Vrbice a Vrutice. 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[8]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Hoštka[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 347 1 384 1 319 1 213 1 191 1 138 1 141 707 781 795 686 545 686 824
Domy 245 238 245 248 250 244 250 201 239 187 184 192 206 241
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Kochovice.

Místní části

  • Hoštka (k. ú. Hoštka, dříve Hoštka u Roudnice nad Labem[11])
  • Kochovice (k. ú. Kochovice)
  • Malešov (k. ú. Malešov u Hoštky)
  • Velešice (k. ú. Velešice u Hoštky)

Doprava

Pohled na Kochovice (protější kopec) a část Hoštky z nádraží

Městem prochází silnice II/261 Liběchov–Děčín a železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem, na které je zřízena železniční stanice Hoštka.

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hošťka, s. 731. 
  5. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hošťka – tvrz, s. 146. 
  6. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Království v pohybu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 672 s. (Česká historie). ISBN 978-80-7422-333-4. S. 87. 
  7. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Úštku, s. 113–114. 
  8. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296. 
  11. ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • BÍLEK, Miloš. Region Venkov: pohled do historie obcí Drahobuz, Hoštka, Vrbice, Vrutice, ležících na soutoku Obrtky a Úštěckého potoka mezi vrchem Sovicí a horou Sedlo. Hoštka: DSO Region Venkov, 2006. 104 s. ISBN 978-80-239-7953-4. 

Externí odkazy

Zdroj