Hipparcos

Hipparcos
Testování sondy
Testování sondy
Jiné názvy High Precision Parallax Collecting Satellite
Pojmenováno po Hipparchos
COSPAR 1989-062B
Katalogové číslo 20169
Start 8. srpna 1989
Kosmodrom Guyanské kosmické centrum
Nosná raketa Ariane 4
Typ oběžné dráhy geostacionární dráha
Stav objektu na GTO
Zánik Konec mise
Zánik březen 1993
Trvání mise 3,5 roku
Provozovatel ESA
Výrobce Matra Marconi Space, Alenia Spazio
Druh Vědecká družice
Hmotnost 1025 kg
Parametry dráhy
Doba oběhu 628,9 min
Apogeum 35 798 km
Perigeum 507 km
Sklon dráhy 6,43°
Doba oběhu 637 minut
Teleskop
Průměr 29 cm
Ohnisková vzdálenost 1,4 m
Vlnová délka viditelné světlo
Oficiální web Domovská stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hipparcos (zkratka z High Precision Parallax Collecting Satellite) byl součástí astrometrické mise Evropské kosmické agentury (ESA), zaměřené na měření hvězdných paralax a vlastních pohybů hvězd. Projekt byl pojmenován na počest starověkého astronoma Hipparcha. Nápad na vyslání podobné mise pochází již z roku 1967, teprve roku 1980 ho však ESA schválila.

Průběh mise

Satelit byl vynesen do vesmíru na raketě Ariane 4 dne 8. srpna 1989. Původním cílem bylo umístit satelit na geostacionární dráhu, ale selhání přídavných raket způsobilo, že se satelit dostal na vysoce eliptickou dráhu s rozkmitem 507 km až 35 888 km. Navzdory této komplikaci však dosáhl satelit splnění všech svých vědeckých cílů. Spojení se satelitem bylo ukončeno 15. srpna 1993.

Program byl rozdělen na dvě části: Hipparcos Experiment měl za úkol měřit pět astrometrických parametrů u cca 120 000 hvězd s přesností 2 až 4 miliarcsec. Tycho Experiment se věnoval měření astrometrických parametrů a fotometrických náležitostí u dalších 400 000 hvězd s o něco menší přesností.

Výsledný Katalog Hipparcos a Katalog Tycho byl dokončen v srpnu roku 1996 a publikován Evropskou kosmickou agenturou v červnu následujícího roku. Data z obou katalogů byla použita k sestavení Millennium Star Atlas, atlasu více než jednoho miliónu hvězd do viditelné magnitudy 11; z jiných zdrojů bylo na doplnění katalogu přidáno na 10 000 nehvězdných objektů.

Externí odkazy

Zdroj