Hieronymus Ferdinand z Colloredo-Mannsfeldu

Hieronymus Mannsfeld
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci:
19. května 1875 – 12. srpna 1879
Panovník František Josef I.
Předseda vlády Adolf z Auerspergu, Karl von Stremayr
Předchůdce Johann von Chlumecký
Nástupce Julius von Falkenhayn
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1881
Panovník František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1873 – 1881
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství ústavověrný velkostatek
Narození 20. července 1842
Přemyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 29. července 1881 (ve věku 39 let)
Blankenberge
BelgieBelgie Belgie
Choť (1865) Aglaë Festeticsová z Tolny (1840–1897)
Rodiče Josef z Colloredo-Mannsfeldu (1813–1895) a Terezie z Lebzelternu (1818–1900)
Děti Jeroným VIII. z Colloredo-Mansfeldu
Josef II. z Colloredo-Mannsfeldu
Marie Tereza z Colloredo-Mannsfeldu
Johana z Colloredo-Mannsfeldu
Ernestine von Colloredo-Mannsfeld
Příbuzní František z Colloredo-Mansfeldu a Karolina Colloredo-Mannsfeld (sourozenci)
Josef Colloredo-Mansfeld, Jeroným Medard z Colloredo-Mansfeldu, Vikard Karel z Colloredo-Mansfeldu a Friedrich Colloredo-Mannsfeld (vnoučata)
Profese státní úředník, poslanec, politik, ministr a starosta
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Hieronymus (též Jeroným) Ferdinad z Colloredo-Mannsfeldu [uváděno i ve variantě z Mansfeldu], či Hieronymus Ferdinand Rudolf Colloredo-Mannsfeld[1], plným jménem německy Hieronymus Ferdinand Rudolf von Colloredo-Mannsfeld, obvykle uváděn jen jako Hieronymus Graf von Mannsfeld (20. července[2]1842 Přemyšl[3] – 29. července 1881[4]Blankenberge) byl rakousko-uherský šlechtic z Čech a předlitavský politik, v letech 1875–1879 ministr zemědělství Předlitavska, později předák Strany ústavověrného velkostatku na Říšské radě.

Biografie

Narodil se jako syn politika Josefa Františka z Colloredo-Mannsfeldu z rodu Colloredů.[1]

Od roku 1859 působil v rakouské armádě, kde dosáhl hodnosti rytmistra. Absolvoval studijní cesty do Francie, Anglie a Španělska.[3] Byl předurčen k nástupnictví rodu. V roce 1865 se oženil s hraběnkou Aglají Festeticsovou de Tolna a žil pak na zámku v Dobříši (podle ní se tu dodnes jmenuje Obora Aglaia). S manželkou měl syna Josefa Colloredo-Mannsfelda. Naučil se česky a byl dokonce zvolen starostou Dobříše. Na starostenském postu setrval až do svého jmenování do vlády.[5] Byl také prezidentem české zemědělské rady[3] a zasedal jako poslanec na Českém zemském sněmu za velkostatkářskou kurii.[6]

Dne 19. května 1875 nastoupil na post ministra zemědělství ve vládě Adolfa von Auersperga. Zastával ho i v následující vládě Karla von Stremayra až do 12. srpna 1879.[7] Jeho nástup na funkci ministra nebyl ve Vídni očekáván. Původně se podle spekulací měl ministrem zemědělství stát Karl von Belrupt-Tissac. Mannsfeld nebyl v hlavním městě všeobecně znám, bylo mu jen 33 let (společně s jedním tehdejším uherským ministrem byl nejmladším členem vlád v Evropě). Byl ovšem švagrem ministerského předsedy Adolfa Daniela knížete z Auerspergu.[8]

Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti.[9] Na Říšské radě v období před svou smrtí předsedal klubu Strany ústavověrného velkostatku. Po jeho úmrtí po něm převzal vedení této frakce Johann von Chlumecký.[10]

Zemřel náhle roku 1881 v lázeňském přímořském letovisku Blankenberge.[5] Vzhledem k tomu, že zemřel v relativně nízkém věku, ještě za života svého otce, formálně nezískal titul kníže Colloredo-Mannsfeld a byl pouze hrabě z Mansfeldu.[3]

Rodina

V Praze se 29. dubna 1865 oženil s hraběnkou Aglajou Festeticsovou (2. 2. 1840 Tolna – 1. 6. 1897 Vídeň) z významné uherské rodiny Festeticsů z Tolny, která měla po matce původ ve staré české rodině Koců z Dobrše. Aglaja se později stala c. k. palácovou dámou. Z manželství pocházelo šest dětí, kromě nejstaršího syna Josefa se všechny narodily na zámku Dobříš:[11]

Jeronýmovy sestry Karolína Vilemína (1844–1916) a Ida Magdalena (1845–1914) se provdaly do rodu Gudenusů, jeho švagry díky tomu byli významní představitelé dolnorakouské šlechty Josef Gudenus a Leopold Gudenus. Sestry Jeronýmovy manželky Aglaji Johanna (1830–1884) a Ernestina (1831–1901) se staly partnerkami dvou významných zástupců knížecího rodu Auerspergů (Karel Vilém z Auerspergu, Adolf z Auerspergu).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Vývody významných osobností z řad šlechty [online]. patricus.info [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Uváděno též datum narození 20. června 1842, http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/dobris/aglaia.htm Archivováno 16. 3. 2016 na Wayback Machine..
  3. ↑ a b c d Obora Aglaia [online]. prostor-ad.cz [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-16. 
  4. ↑ Graf Hieronymus Ferdinand Rudolf von Mannsfeld [online]. geneagraphie.com [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Zboranová, Veronika: Obrazová sbírka šlechtického rodu Colloredo-Mansfeld na zámku Opočno se zaměřením na barokní neapolskou malbu [online]. muni.cz [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Politické zprávy domácí.. Národní listy. Květen 1875, roč. 15, čís. 138, s. 1. Dostupné online. 
  7. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587. 
  8. ↑ Politické zprávy domácí. Národní listy. Květen 1875, roč. 21, čís. 139, s. 1. Dostupné online. 
  9. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. ↑ Zvláštní telegramy NL. Národní listy. Červenec 1881, roč. 21, čís. 183, s. 1. Dostupné online. 
  11. ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 103–106 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

Zdroj