Hettang

Hettang je časová jednotka v geologických vědách, označující geologický věk (chronologická jednotka) a stupeň (stratigrafická jednotka) v období spodní jury. K roku 2025 je toto období v dějinách planety Země datováno na 201,4 (± 0,2) až 199,3 (± 0,3) milionu let před současností.[1] Jedná se tedy o období dlouhé přibližně 2,1 milionu let, což odpovídá krátkým věkům/stupním druhohorní éry. Tomuto prvnímu a tedy nejstaršímu jurskému stupni předchází poslední triasový stupeň rhaet a následuje po něm stupeň sinemur.[2]

Historie

Kostel v obci Hettange-Grande, podle které je geologické období hettang pojmenováno.

Název hettang zavedl v roce 1864 švýcarský paleontolog Eugène Renevier podle jména města Hettange-Grande, nacházejícího se na území severovýchodní Francie (nedaleko hranic s Lucemburskem).[3] Spodní hranicí (bází) tohoto období ve stratigrafickém pojetí je první výskyt amonita druhu Psiloceras, svrchní hranicí je pak ve stratigrafickém sledu první výskyt amonitů rodu Vermiceras a Metophioceras.[4] Globální referenční profil pro bázi tohoto období se nachází v sekci Kuhjoch v rámci pohoří Karwendel na západě Rakouska.[5]

Fauna

Model teropoda druhu Dracoraptor hanigani, jednoho z nejstarších známých jurských dinosaurů.

Na začátku tohoto období se přírodní svět vzpamatovával z v pořadí čtvrtého hromadného vymírání v dějinách - hromadné vymírání na hranici triasu a jury, které se odehrálo asi před 201,4 milionu let. Na souších se nyní stali dominantní skupinou obratlovců dinosauři.[6] Ze známých geologických souvrství tohoto období, ve kterých nalézáme fosilie dinosaurů, je třeba zmínit například souvrství Moon-Airel na severu Francie, ze kterého známe fosilie vývojově primitivních teropodních dinosaurů rodu Halticosaurus, Liliensternus a Lophostropheus (pochybný taxon).[7] V Anglii se nachází souvrství Blue Lias ("modrý lias"), z něhož známe jednoho z nejstarších jurských dinosaurů vůbec, rod Dracoraptor[8] (a dále pochybné teropodí rody Dornraptor a Sarcosaurus)[9]. V Severní Americe se nachází souvrství Portland, z něhož známe rody Anchisaurus (sauropodomorf) a Podokesaurus (teropod).[10] Na území Antarktidy spadá do tohoto období geologické souvrství Hanson, z něhož byly formálně popsány rody Glacialisaurus (sauropodomorf)[11] a Cryolophosaurus (teropod; navíc je odtud známo několik dalších dosud nepopsaných dinosaurů)[12]. V Africe patří k období hettangu například jihoafrické souvrství Elliot, ze kterého známe dinosaury jako je Eocursor, Heterodontosaurus, Aardonyx, Massospondylus[13], Dracovenator nebo Megapnosaurus.[14] V Číně patří k nejbohatším geologickým formacím souvrství Lufeng, z něhož známe například dinosaury rodů Lufengosaurus, Yunnanosaurus, Sinosaurus a Panguraptor.[15]

Dimorphodon macronyx - vývojově primitivní ptakoještěr, který se objevil právě v období hettangu.

Ve vzdušných ekosystémech začínaly v tomto období dominovat také mnohé formy pterosaurů[16] (například rody Dimorphodon a Rhampinion)[17] a v mořích a oceánech pak kromě žraloků převážně dravých mořských plazů různých tvarů a velikostí, zejména pak ze skupiny plesiosaurů[18]. Mezi ty patřily například evropské rody Stratesaurus, Lindwurmia a Anningasaura.[19] Z tohoto období jsou známé také početné fosilní stopy dinosaurů i jiných obratlovců, a to například i na území Polska.[20]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://stratigraphy.org/chart
  2. ↑ International Commission on Stratigraphy (Chronostratigrafická tabulka, PDF). Prosinec 2024. (anglicky)
  3. ↑ Renevier, E. (1864). Notices géologiques et paléontologiques sur les Alpes Vaudoises, et les régions environnantes. I. Infralias et Zone à Avicula contorta (Étage Rhaetien) des Alpes Vaudoises. Bulletin de la Société Vaudoise des Sciences Naturelles. 8: 39–97.
  4. ↑ Hillebrandt, A.v.; et al. (2013). The Global Stratotype Sections and Point (GSSP) for the base of the Jurassic System at Kuhjoch (Karwendel Mountains, Northern Calcareous Alps, Tyrol, Austria). Episodes. 36 (3): 162–198.
  5. ↑ Bloos, G.; Page, K. (2002). Global Stratotype Section and Point for base of the Sinemurian Stage (Lower Jurassic). Episodes. 25 (1): 22–28.
  6. ↑ Schoepfer, S. D.; et al. (2022). The Triassic–Jurassic transition – A review of environmental change at the dawn of modern life. Earth-Science Reviews. 232: 104099.
  7. ↑ Ezcurra, M. D.; Cuny, G. (2007). The coelophysoid Lophostropheus airelensis, gen. nov.: a review of the systematics of "Liliensternus" airelensis from the Triassic-Jurassic boundary outcrops of Normandy (France). Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 73–86.
  8. ↑ Martill, D. M.; et al. (2016). The Oldest Jurassic Dinosaur: A Basal Neotheropod from the Hettangian of Great Britain. PLOS ONE. 11 (1): e0145713.
  9. ↑ Ezcurra, M. D.; et al. (2020). A revision of the early neotheropod genus Sarcosaurus from the Early Jurassic (Hettangian–Sinemurian) of central England. Zoological Journal of the Linnean Society. 191: 113–149.
  10. ↑ Collette, J. H.; Getty, P. R.; Hagadorn, J. W. (2011). Insights into an Early Jurassic dinosaur habitat: ichnofacies and enigmatic structures from the Portland Formation, Hoover Quarry, Massachusetts, U.S.A. Atlantic Geology. 47: 81–98.
  11. ↑ SOCHA, Vladimír. Glacialisaurus. OSEL.cz [online]. 22. prosince 2022. Dostupné online.  (česky)
  12. ↑ Chan-gyu, Y. (2019). An enigmatic theropod Cryolophosaurus: Reviews and Comments on its paleobiology. Volumina Jurassica. 17: 1–8.
  13. ↑ https://dinosaurusblog.com/2024/01/24/africane-znali-dinosaury-uz-pred-mnoha-staletimi/
  14. ↑ McDavid, S. N; Bugos, J. E. (2022). Taxonomic notes on Megapnosaurus and 'Syntarsus' (Theropoda: Coelophysidae). The Mosasaur. (12): 1–5.
  15. ↑ Hai-Lu, Y.; et al. (2014). The first well-preserved coelophysoid theropod dinosaur from Asia. Zootaxa. 3873 (3): 233–249.
  16. ↑ Andres, B.; Clark, J.; Xu, X. (2014). The Earliest Pterodactyloid and the Origin of the Group. Current Biology. 24 (9): 1011–1016.
  17. ↑ Padian, K. (1983). Osteology and functional morphology of Dimorphodon macronyx (Buckland) (Pterosauria: Rhamphorhynchoidea) based on new material in the Yale Peabody Museum. Postilla. 189: 1–44.
  18. ↑ O'Keefe, F. R. (2002). The evolution of plesiosaur and pliosaur morphotypes in the Plesiosauria (Reptilia: Sauropterygia). Paleobiology. 28 (1): 101–112.
  19. ↑ Vincent, P.; Benson, R. B. J. (2012). Anningasaura, a basal plesiosaurian (Reptilia, Plesiosauria) from the Lower Jurassic of Lyme Regis, United Kingdom. Journal of Vertebrate Paleontology. 32 (5): 1049.
  20. ↑ SOCHA, Vladimír. Temná strana paleontologie. OSEL.cz [online]. 29. ledna 2018. Dostupné online.  (česky)

Literatura

Externí odkazy

Zdroj