Callow

Callow (či Callov, v české geologii též Kelloway) je časová jednotka v geologických vědách, označující geologický věk (chronologická jednotka) a stupeň (stratigrafická jednotka) v období střední jury. K roku 2025 je toto období v dějinách planety Země datováno na 165,3 (± 1,1) až 161,5 (± 1,0) milionu let před současností.[1] Jedná se tedy o období dlouhé přibližně 3,8 milionu let, což odpovídá spíše kratším věkům/stupním druhohorní éry. Tomuto stupni předchází stupeň bathon a následuje po něm stupeň oxford.[2]

Historie

Tato jednotka odvozuje svůj název od latinizované formy (callovium) obce Kellaways Bridge, nacházející se 3 km severovýchodně od města Chippenham v britském hrabství Wiltshire. V roce 1852 toto období definoval francouzský paleontolog Alcide d'Orbigny.[3] Spodní hranicí je výskyt amonita rodu Kepplerites, což je zároveň biozóna druhu Macrocephalites herveyi. Svrchní hranicí je pak v sedimentárním sledu první výskyt amonita druhu Brightia thuouxensis.[4]

Fauna

Guanlong a Yinlong, dva dinosauři žijící v období věku callov.

Evropa byla v této době obřím souostrovím v mělkém šelfovém moři. Dlouhodobě dominovali na souších dinosauři. Ze známých geologických souvrství tohoto období, ve kterých nalézáme četné fosilie dinosaurů, lze zmínit například čínské souvrství Š'-šu-kou (Shishugou), z něhož známé například obřího sauropoda druhu Mamenchisaurus sinocanadorum[5] nebo teropodní rody Guanlong, Monolophosaurus a Sinraptor.[6] Na území Střední Asie se rozkládají sedimenty souvrství Balabansaj, z něhož známe například rody Alpkarakush, Ferganasaurus a Ferganocephale.[7] V Evropě spadá do tohoto období například souvrství Ornatenton v Německu, z něhož známe teropoda rodu Wiehenvenator. Ze souvrství Oxford Clay v Anglii byl popsán ornitopodní dinosaurus Callovosaurus, který nese jméno tohoto období.[8]

Kromě dinosaurů dominovaly v tomto období také mnohé formy pterosaurů[9] (například druh Kryptodrakon progenitor[10]) a převážně dravých mořských plazů různých tvarů a velikostí, zejména pak ze skupiny plesiosaurů[11] (například rody Liopleurodon a Cryptoclidus).[12][13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://stratigraphy.org/chart
  2. ↑ International Commission on Stratigraphy (Chronostratigrafická tabulka, PDF). Prosinec 2024. (anglicky)
  3. ↑ d´Orbigny, A. (1842). Paléontologie française. 1. Terrains oolitiques ou jurassiques, 642 pp., Bertrand, Paris.
  4. ↑ Fernández-López, S. R.; et al. (2009). The Global Boundary Stratotype Section and Point (GSSP) for base of the Bathonian Stage (Middle Jurassic), Ravin du Bès Section, SE France (PDF). Episodes. 32 (4): 222–248.
  5. ↑ SOCHA, Vladimír. Mamenchisaurus sinocanadorum. OSEL.cz [online]. 12. března 2018. Dostupné online.  (česky)
  6. ↑ Xu, X.; et al. (2006). A basal tyrannosauroid dinosaur from the Late Jurassic of China. Nature. 439 (7077): 715–718.
  7. ↑ Fonseca, A. O.; et al. (2024). A comprehensive phylogenetic analysis on early ornithischian evolution. Journal of Systematic Palaeontology. 22 (1).
  8. ↑ Ruiz-Omeñaca, J. I.; Pereda Suberbiola, X.; Galton, P. M. (2007). Callovosaurus leedsi, the earliest dryosaurid dinosaur (Ornithischia: Euornithopoda) from the Middle Jurassic of England. In Carpenter, Kenneth (ed.). Horns and Beaks: Ceratopsian and Ornithopod Dinosaurs. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press. pp. 3–16.
  9. ↑ Andres, B.; Clark, J.; Xu, X. (2014). The Earliest Pterodactyloid and the Origin of the Group. Current Biology. 24 (9): 1011–1016.
  10. ↑ https://www.pteros.com/pterosaurs/kryptodrakon.html
  11. ↑ O'Keefe, F. R. (2002). The evolution of plesiosaur and pliosaur morphotypes in the Plesiosauria (Reptilia: Sauropterygia). Paleobiology. 28 (1): 101–112.
  12. ↑ SOCHA, Vladimír. 150 let s liopleurodonem. OSEL.cz [online]. 26. května 2023. Dostupné online.  (česky)
  13. ↑ Benson, R. B. J.; Evans, M.; Druckenmiller, P. S. (2012). Lalueza-Fox, Carles (ed.). High Diversity, Low Disparity and Small Body Size in Plesiosaurs (Reptilia, Sauropterygia) from the Triassic–Jurassic Boundary. PLOS ONE. 7 (3): e31838.

Literatura

Externí odkazy

Zdroj