Hermann Joseph Muller

Hermann Joseph Muller
Narození 21. prosince 1890
New York
Úmrtí 5. dubna 1967 (ve věku 76 let)
Indianapolis
Alma mater Kolumbijská univerzita
Texaská univerzita v Austinu
Cornellova univerzita
Morris High School
Povolání biolog, genetik, vysokoškolský učitel, biofyzik, lékař a zoolog
Zaměstnavatelé Indianská univerzita v Bloomingtonu (1945–1964)
Texaská univerzita v Austinu
Amherst College
Edinburská univerzita
Riceova univerzita
Kolumbijská univerzita
Ocenění Guggenheimovo stipendium (1932)
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1946)
zahraniční člen Královské společnosti (1953)
Kimber Genetics Award (1955)
Josiah Willard Gibbs Lectureship (1958)
… více na Wikidatech
Choť Jessie Marie Jacobs (1923–1935)
Děti David E. Muller
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermann Joseph Muller (21. prosince 1890 – 5. dubna 1967) byl americký genetik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1946. Nejvíce je jako vědec znám pro své práce o fyziologických a genetických účincích ionizujícího záření. Byl i protijaderným aktivistou a varoval veřejnost a vlády před negativními zdravotními důsledky jaderné války a atomových testů. Jako veřejný intelektuál prosazoval také výrazně levicové a ateistické názory.

H. J. Muller studoval biologii na Kolumbijské univerzitě a byl doktorandem Thomase Hunta Morgana. Po dokončení studií začal učit na Riceově univerzitě (tehdy ještě pojmenované William Marsh Rice Institute) a pokračoval ve výzkumu v oblasti genetiky a mutací. Roku 1920 přešel na Texaskou univerzitu v Austinu, kde roku 1923 začal zkoumat účinky radioaktivního záření na organismy a roku 1926 se mu podařilo dokázat úměru mezi intenzitou ozáření a počtem škodlivých mutací, čímž se proslavil. V následujících letech pak začal propagovat myšlenku, že radioaktivní záření je nebezpečné, například že je potřeba více chránit personál rentgenologických laboratoří.

Roku 1932 se Muller odebral do Evropy, působil nejdříve v Berlíně, pak v Leningradu a Moskvě, kde prostředí zprvu vyhovovalo jeho levicové politické orientaci. Genetika však ve 30. letech v SSSR upadla do nemilosti a byla nahrazována lysenkismem, takže Muller musel roku 1937 odejít zpět do západní Evropy a na několik let zakotvil v Edinburghu. Do USA se vrátil roku 1940 a přijal místo na soukromé univerzitě Amherst College. Od roku 1945 pak učil na Indiana University Bloomington a následujícího roku obdržel Nobelovu cenu za objev, že radioaktivní záření působí mutace.

Externí odkazy

Zdroj