Herma Svozilová-Johnová

Herma Svozilová - Johnová
Narození 29. srpna 1914
Prostějov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. dubna 2009 (ve věku 94 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání spisovatelka a básnířka
Podpis Herma Svozilová - Johnová – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Herma Svozilová-Johnová (29. srpna 1914 v Prostějově[1]5. dubna 2009 v Praze) byla česká spisovatelka a básnířka, orientovaná zejména na tematiku společenských a citových vztahů; autorka próz pro mládež.

Rodinné zázemí, vzdělání a rozmanitá zaměstnání

Narodila se na samém začátku 1. světové války do známé prostějovské rodiny. Otec Cyril Svozil (18861935) byl prostějovský advokát, poslanec a sběratel výtvarného umění. Josef Svozil (18471931), její děd, se proslavil jakožto průkopník v oboru chmelařství a pivovarnictví na Litovelsku. Byl rovněž vydavatelem olomouckých Selských listů a litovelské Selské stráže.

Její osobnost formovalo kultivované rodinné prostředí paralelně se vzděláním, kterého se jí dostalo. Nejprve v letech 19261928 studovala na klasickém gymnáziu v Prostějově a poté mezi lety 1928 a 1930 na lyceu Saint-Germain-en-Laye ve Francii. Maturovala v roce 1934 na francouzském reálném gymnáziu v Praze. V letech 1935 a 1937 absolvovala pobyt na univerzitě v Oxfordu.

Během svého života vystřídala mnohá občanská povolání. Pracovala například na státních statcích na zámku Kačina u Kutné Hory či v Žacléři nebo v zelinářství v Praze-Jinonicích.

V letech 19581960 působila v zahraničním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti a mezi lety 1966 a 1970 v zahraničním oddělení Svazu československých spisovatelů.

Literární tvorba

Denní tisk a časopisy

Do literatury vstoupila již v roce 1929, kdy začala publikovat drobné články v regionálním tisku. Po druhé světové válce tiskl časopis Vlasta její verše zaměřené na budovatelské tovární prostředí.[2]

Knižní vydání

V prvních novelách a románech věnovala pozornost životu na rodném Prostějovsku a zajímavě popsala nerovný vztah muže a ženy. Do tohoto období náležejí zejména díla

  • Křížek z ametystů (1940)
  • Šička Božena (1942)
  • Prostřený stůl (1944)
  • Muž a žena (1946)

S okupační tematikou úspěšně pracovala v díle Vysoké napětí z roku 1948. Traumata padesátých let vylíčila v knize Justina je svědek (1968). K válečné atmosféře se vrátila v knize Odskok z Oxfordu (1978), zasazené do moravské vesnice v předvečer 2. světové války. V Mořském dně (1994) se pokusila o beletristickou reflexi československé společnosti v převratných letech 19881991. Vytěžila-li kolorit své jedné z posledních knih Švédské epizody z prostředí dalekého severu, vrací se v próze Zvláštní zážitek na sever rodné Moravy.

Její básnická tvorba opsala oblouk od začátečnicky roztěkané Neděle (1938) přes intimní deník válečných dnů Kavalkáda (1946) a příklon k budovatelskému patosu poúnorové doby ve sbírce Tvé nové kráse (1949) až po Náčrtník (1974), shrnující lyriku životní a citové vyrovnanosti.

V roce 2000, ve svých 86 letech, vydala Hanáckou ságu, rozsáhlou vzpomínkovou knihu, v níž zachycuje mnohé peripetie svého života i politickou dráhu svého manžela.

Zajímavosti

V roce 1937 se provdala za Oldřicha Johna (19071961), sociálně demokratického politika a od roku 1948 předsedu Národního shromáždění. Za okupace byl zatčen a prošel koncentračními tábory Dachau a Buchenwald.

Syn Oldřich John (1940) je matematik. Syn Cyrill John (1947) je politolog a fyzioterapeut; v roce 1968 emigroval do Švédska.

Její sestřenicí byla herečka Světla Svozilová. Osobně se znala s matkou Jiřího Wolkera. Za svou básnickou sbírku Kavalkáda z roku 1945 získala Cenu Petra Bezruče. V roce 1974 obdržela vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[3]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele u sv. Kříže v Prostějově
  2. Např. SVOZILOVÁ-JOHNOVÁ, Herma. Po ránu. S. 3. Vlasta [online]. 1949-11-17 [cit. 2020-12-23]. S. 3. Dostupné online. 
  3. Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu - seznam nositelů [online]. Archiv Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2021-08-01]. Vyznamenání uděleno 3. 7. 1974, číslo matriky 21936. Dostupné online. 

Literatura

  • Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. díl 4. S-Ž, sv. I. S-T 1. vyd. 2008. ISBN 978-80-200-1670-6 [1]
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N-Ž. 1. vyd. 1991. ISBN 80-901103-0-4
  • TOMEŠ, J. Český biografický slovník XX. století. III. díl: Q-Ž. 1999. ISBN 80-7185-247-3

Související články

Obec spisovatelů

Externí odkazy

Zdroj