Herát

Herát
شهر هرات
د هرات ښار
Město Herát
Město Herát
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 920 m n. m.
Časové pásmo 4:30
Stát AfghánistánAfghánistán Afghánistán
Provincie Herát
Herát
Herát
Herát, Afghánistán
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 182 km²
Počet obyvatel 592 902 (2021)
Hustota zalidnění 3 257,7 obyv./km²
Etnické složení Hazárové,Tádžikové
Náboženské složení Sunnité
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herát (persky شهر هرات‎, šahr-e Herát) je oázové město a třetí největší město Afghánistánu.  V roce 2020 mělo město odhadem 574 276 obyvatel a slouží jako hlavní město provincie Herát, která se nachází jižně od pohoří Paropamisus (Selseleh-ye Safēd Kōh) v úrodném údolí řeky Hari v západní části země. Starověká civilizace na Hedvábné stezce mezi Blízkým východem, střední a jižní Asií slouží jako regionální centrum na západě země.

Herát sahá až do avestských dob a byl tradičně známý svým vínem. Město má řadu historických památek, včetně citadely Herat a komplexu Musalla. Během středověku se Herát stal jedním z důležitých měst Chorásán. Po dobytí Tamerlánem se město stalo důležitým centrem intelektuálního a uměleckého života v islámském světě.  Za vlády Šáha Rukha (1405–1445) sloužilo město jako ohnisko tímúrovské renesance, jejíž sláva se pravděpodobně shodovala s Florencií během italské renesance jako centrum kulturního znovuzrození. Po pádu Tímúrovské říše byl Herát od počátku 18. století ovládán různými afghánskými vládci.  V roce 1716 se Afghánci z paštunského kmene Durráníů obývající město vzbouřili a vytvořili svůj vlastní sultanát. V roce 1732 je dobyli Afšarídi. Po smrti Nádira Šáha a nástupu Ahmada Šáha Durráního k moci v roce 1747 se Herát stal součástí Afghánistánu.  V první polovině 19. století se stal nezávislým městským státem, čelil několika íránským invazím, dokud nebyl v roce 1863 začleněn do Afghánistánu.  Silnice z Herátu do Íránu a Turkmenistánu jsou stále strategicky důležité. Jako brána do Íránu vybírá pro Afghánistán velké množství celních příjmů.  Má také mezinárodní letiště. Po válce v roce 2001 bylo město relativně bezpečné před útoky povstalců Tálibánu.  V roce 2021 bylo oznámeno, že Herát bude zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Dne 12. srpna 2021 bylo město obsazeno bojovníky Tálibánu v rámci letní ofenzívy Tálibánu.

Páteční mešita v Herátu

Významné památky

  • Citadela
  • Jama Masjid („Páteční mešita“)
  • komplex Mussala
  • hrobka Chódže Abduláha Ansárího

Osobnosti spojené s Herátem

  • Chódže Abduláh Ansárí (1006–1088) – perský súfí[1]
  • Fattáhí (?–1448) – perský básník a kaligraf, zemřel v Herátu.
  • Džámí (1414–1492) – perský filosof a básník, zemřel v Herátu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herat Province na anglické Wikipedii.

  1. Encyclopædia Iranica [online]. New York: Center for Iranian Studies Columbia University, 1982-12-15, rev. 2011-07-15 [cit. 2014-08-10]. Heslo ʿABDALLĀH ANṢĀRĪ. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj