Henryk Sucharski

Henryk Sucharski
Narození 12. listopadu 1898
Gręboszów
Úmrtí 30. srpna 1946 (ve věku 47 let)
Neapol
Příčina úmrtí peritonitida
Povolání důstojník
Ocenění medaile Desetiletí znovuzískané nezávislosti
komandérský kříž řádu Virtuti Militari
zlatý kříž řádu Virtuti Militari
stříbrný kříž řádu Virtuti Militari
Zlatý záslužný kříž
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henryk Sucharski (12. listopadu 1898 Gręboszów, Polsko – 30. srpna 1946 Neapol, Itálie) byl polský voják[1].

Absolvoval gymnázium v Tarnówě.[2] Účastnil se bojů jak v první, tak také ve druhé světové válce.[3] Na počátku září 1939, když německá armáda napadla Polsko, velel základně na severopolském poloostrově Westerplatte, který se nachází u města Gdaňsk na pobřeží Baltského moře. Útokem z lodi SMS Schleswig-Holstein na tento poloostrov začaly boje druhé světové války.[4] V tu dobu se na základně nacházela jednotka o síle asi dvou set mužů, která pod Sucharského vedením dokázala po dobu sedmi dnů vzdorovat německé přesile čítající tři a půl tisíce vojáků. Pak ale kapitulovala a vydala se do rukou útočníků.[5]

Po krátkém pobytu v německých tranzitních táborech byl Sucharski 26. října 1939 internován v zajateckém táboře na hradě Hohnstein. Zbytek války strávil v různých táborech, během evakuace z tábora Oflag II-D utrpěl při nehodě zranění, ze kterých se do konce války nevzpamatoval. Poté, co byl osvobozen Američany, se 28. května 1945 připojil ke II. polskému armádnímu sboru v Itálii, kde krátce velel 6. karpatské střelecké brigádě. V srpnu 1946 byl odeslán do britské vojenské nemocnice v Neapoli, kde s ním hovořil Melchior Wańkowicz. Několik dnů po rozhovoru Sucharski zemřel na zánět pobřišnice a byl pohřben na polském válečném hřbitově v Casamassimě nedaleko Bari. Ostatky byly navráceny 1. září 1971 do Polska, kde byly s vojenskými poctami pohřbeny na Westerplatte, a Sucharski obdržel komandérský kříž Virtuti Militari.

Melchior Wańkowicz vydal v roce 1948 krátkou povídku Westerplatte, kde je Sucharski ústřední postavou. V poválečných letech se Wańkowiczovo líčení neohroženého velitele odolávajícího v bezvýchodné situaci stalo zdrojem informací o bitvě. Mýtus byl opakován i v množství dalších knih a filmů a teprve v devadesátých letech se pravda o Sucharského roli v boji na Westerplatte stala známější. Podle obecného mínění byl pro komunistický režim v Polsku přijatelnější potomek rolníka a švec než potomek polské šlechty Franciszek Dąbrowski, který bojoval v bitvě coby jeho nejbližší podřízený.

Fotogalerie

  • Georg-Friedrich Eberhardt (vlevo) přijímá kapitulaci Polska na Westerplatte z rukou H. Sucharského
    Georg-Friedrich Eberhardt (vlevo) přijímá kapitulaci Polska na Westerplatte z rukou H. Sucharského
  • Pomník v rodném Gręboszówě
    Pomník v rodném Gręboszówě
  • Pamětní deska v Tarnówě
    Pamětní deska v Tarnówě
  • Pamětní deska věnovaná obráncům Westerplatte (Klášter Wąchock)
    Pamětní deska věnovaná obráncům Westerplatte (Klášter Wąchock)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Sucharski Henryk, v Encyklopedii PWN.
  2. ↑ wmk/ akn. Henryk Sucharski (1898-1946). Dzieje.pl (Portal historyczny) [online]. 2011-12-23. Detailní biografie. Dostupné online. 
  3. ↑ Henryk Sucharski [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ ZALOGA, Steven J. Polsko 1939: zrození bleskové války. Překlad Zdenko Maršálek; ilustrace Howard Gerrard. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-1897-2. S. 39. 
  5. ↑ KARAS, Miroslav. Poláci se dohadují, jestli druhá světová válka začala na Westerplatte. iDNES.cz [online]. 2009-09-01 [cit. 2015-05-28]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj