Henri Grégoire

Henri Grégoire
Rodné jméno Henri Jean-Baptiste Grégoire
Narození 4. prosince 1750
Vého
Úmrtí 28. května 1831 (ve věku 80 let)
Paříž
Místo pohřbení Pantheon (od 1989; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.)
Alma mater Univerzita v Nancy
Povolání politik, katolický kněz a spisovatel
Ocenění komandér Řádu čestné legie
Nábož. vyznání katolická církev
Funkce Ústavní biskup (1791–1801)
prezident Ústavodárného shromáždění (1791)
předseda Národního konventu (1792)
člen Rady pěti set (1795–1799)
prezident Zákonodárného orgánu (1800)
… více na Wikidatech
Podpis Henri Grégoire – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henri Jean-Baptiste Grégoire zvaný abbé Grégoire (4. prosince 1750 Vého – 20. května 1831 Paříž) byl francouzský duchovní a politik, který hrál významnou roli během Velké francouzské revoluce.

Život

Byl synem krejčího, studoval u jezuitů v Nancy a na kněze byl vysvěcen roku 1782. Roku 1789 byl v obvodě Nancy zvolen do generálních stavů, a stal se tam vůdcem revoluční části kléru, prosazující zrušení stavovských privilegií. Spolu s Pétionem či Robespierrem patřil v rámci Národního ústavodárného shromáždění k zástupcům radikální levice požadujcí mimo jiné zavedení všeobecného mužského volebního práva a později také republikánského zřízení. Roku 1790 byl zvolen konstitučním biskupem v Blois, jímž zůstal do roku 1801. V Národním Konventu se řadil mezi zástupce tzv. Pláně (la Plaine), tvořící pomyslný politický "střed" mezi girondistickou "pravicí" a montagnardskou "levicí".[1] Zároveň dál působil jako politik a organizátor francouzské konstituční církve. Později patřil k odpůrcům Napoleona Bonaparta, kvůli tomu musel na čas do exilu. Zemřel v chudobě roku 1831 v Paříži. Jeho ostatky byly roku 1989 přeneseny do pařížského Pantheonu.

Henri Grégoire se jako politik zasazoval za lidská práva, zrušení otroctví a zrovnoprávnění Židů ve veřejném životě. Sporná je jeho snaha potlačit místní dialekty a nahradit je spisovnou francouzštinou, jež se na dlouhou dobu stala východiskem jazykové politiky francouzského státu.

Reference

  1. ↑ MCPHEE, Peter. Liberty or Death: The French Revolution. New Haven: Yale University Press, 2016. Dostupné online. S. 169. 

Externí odkazy

Zdroj