Helvingie

Jak číst taxoboxHelvingie
alternativní popis obrázku chybí
Plodící Helwingia japonica
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád cesmínotvaré (Aquifoliales)
Čeleď helvingiovité (Helwingiaceae)
Rod helvingie (Helwingia)
Willd., 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helvingie[1] (Helwingia) je jediný rod čeledi helvingiovité vyšších dvouděložných rostlin z řádu cesmínotvaré. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými květy. Rostliny jsou pozoruhodné květenstvími vyrůstajícími ze středu listové čepele. Rod zahrnuje pouze 4 druhy a vyskytuje se v Asii.

Popis

Zástupci rodu helvingie jsou dvoudomé opadavé nebo stálezelené keře, řidčeji nevelké stromy. Listy jsou jednoduché, střídavé, řapíkaté a se 2 záhy opadávajícími palisty. Čepel listů je na okraji žlaznatě pilovitá nebo zvlněná, se zpeřenou žilnatinou. Květenství jsou okolíkovitá a vyrůstají ze střední žilky na listové čepeli. Květy jsou jednopohlavné, 3 až 5četné, zelené nebo fialovozelené. Samčí květy jsou v květenství po 3 až 20 a obsahují stejný počet tyčinek jako korunních lístků. Samičí květy jsou jednotlivé nebo po 2 až 4, se spodním semeníkem se 3 až 5 přihrádkami obsahujícími po 1 vajíčku. Čnělka je krátká, se 3 až 5ramennou bliznou. Plody jsou bobule s vytrvalým kalichem na vrcholu a s 1 až 5 semeny.[2][3]

Rozšíření

Rod zahrnuje celkem 4 druhy, rozšířené ve střední až východní Asii od severní Indie po Čínu, Thajsko a Japonsko.[2]

Přehled druhů

Helwingia japonica, Helwingia himalaica, Helwingia chinensis, Helwingia omeiensis

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b Flora of China: Helwingiaceae [online]. Dostupné online. 
  3. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Helwingiaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-01. 

Externí odkazy

Zdroj