Helga Parisová

Helga Parisová
Narození 21. května 1938
Goleniów
Úmrtí 5. února 2024 (ve věku 85 let)
Berlín
Povolání fotografka
Manžel(ka) Ronald Paris
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helga Parisová (nepřechýleně Helga Paris; roz. Steffensová; 21. května 1938, Goleniów, Polsko – 5. února 2024, Berlín, Německo) byla německá fotografka známá mimo jiné svými snímky každodenního života ve východním Německu.[1][2]

Životopis

Helga Steffensová, dcera Gertrudy Steffensové a sazeče Wilhelma Steffense, se narodila něco málo přes rok před vypuknutím druhé světové války v Goleniówu, malém městě na severu Německa. V květnu 1945 oslavila své sedmé narozeniny, zatímco válka skončila pro Německo porážkou. Její otec a dva bratři byli stále pryč, ale mezitím hraniční změny nařízené vítěznými mocnostmi a rozsáhlé etnické čistky donutily Helginu matku k útěku se svými dvěma dcerami. [2] Skončili v Zossenu, malém městečku kousek na jih od Berlína. Tam byla vychována komunitou převážně žen, z nichž mnohé pracovaly. K fotografování ji přivedly její tety, které pořídily velmi mnoho fotografií.[3]

Vzdělání

V Zossenu chodila do školy a v roce 1956 úspěšně složila maturitu. Poté až do roku 1960 studovala módní návrhářství na Inženýrské škole oděvního průmyslu (Berlin Ingenieurschule für Bekleidungsindustrie) v Berlíně, kde také absolvovala stáž na VEB Treffmodelle. Poté pracovala jako lektorka módy a komerční výtvarnice.[1] V roce 1960 začala fotografovat fotoaparátem Flexaret 6x6. [3]

Během této doby se seznámila s malířem Ronaldem Parisem. Byli manželé v letech 1961 až 1974. Prostřednictvím svého manžela se jí podařilo rychle navázat kontakty na tehdejší východoněmecké umělecké scéně. [2] V té době také získala vášeň pro fotografování. Stejně jako mnoho předních fotografů Německé demokratické republiky byla Helga Parisová často popisována jako samouk.[4] Sama věřila, že velkou část své fotografické vášně a dovedností získala od svých dvou tet, které byly samy nadšenými fotografkami, neustále fotícími během 40., 50. a 60. let, které sama Parisová později pečlivě uchovávala ve sbírce výstavních boxů přizpůsobených pro tento účel. [2]

Profesionální práce

Parisová začala fotografovat vážně kolem roku 1967. Byla ovlivněna tvorbou Edvarda Muncha, Maxe Beckmanna, Francise Bacona a Wernera Helda. [3] V letech 1967 až 1968 pracovala ve fotolaboratoři Walli Baucik. Její první prací na volné noze v roce 1969 bylo fotografování porážení zvířat v domově v Durynsku; v roce 1970 nafotila módní fotografie pro mládežnický časopis neues leben. [3] V roce 1972 vstoupila do National Association of Visual Artists, což bylo prakticky předpokladem úspěchu v tom, co si v té době zvolila. [1]

Její odborná práce je široká. V roce 1975 fotografovala scény z inscenací Benno Bessona v berlínském Volksbühne (<i id="mwQg">Lidové divadlo</i>). Svou první samostatnou výstavu představila v roce 1978 v Drážďanech na Akademii výtvarných umění. [1]

V 80. letech se její práce stále více soustředila na lidi a ulice, zpočátku v Berlíně, kde mnoho z jejích fotografovaných byli sousedé a přátelé. S většími obtížemi se setkala, když podnikla ekvivalentní projekt v Halle, kde lidé, které fotografovala, byli cizí a reagovali nepřátelsky. [2] Pak si našla čas na to, aby si s lidmi promluvila a zeptala se, než je vyfotografovala. Za těchto okolností občané Halle souhlasili s tím, že se nechají vyfotografovat, i když se stále zdráhali nechat se vyfotografovat s ulicemi Halle jako pozadí v době, kdy hlavní a dlouhotrvající projekt přestavby zahrnující rozsáhlé ničení starých domů opouštěl centrum města, vypadaly velmi poškozené. [2] Její výstava z roku 1986 "Houses and Faces. Halle 1983-1985", plánovaná pro městskou galerii Marktschlößchen, byla zrušena několik dní před plánovaným datem otevření, protože její snímky propagovaly zavádějící stavební politiku města. V době zrušení výstavy už byl vytištěn katalog a výstavní štítky k fotografiím.

Její kariéra fotografky na volné noze přežila změny let 1989/90 [4], které vedly ke konci Německé demokratické republiky, formálně v říjnu 1990 znovusjednocením Německa a pro některé komentátory a jiné její fotografie z východoněmeckého období získaly širší zájem, protože období, které zobrazují, ustoupilo do historie. Od roku 1996 byla Helga Parisová členkou Berlínské akademie umění. V roce 2003 vzbudila velký zájem její dvanáctidílná výstava "Self images 1981-1988" v kontextu výstavy "Umění v Německé demokratické republice".

Smrt

Helga Parisová zemřela ve svém berlínském bytě dne 5. února 2024 ve věku 85 let.[5]

Granty a ceny

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helga Paris na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Anke Scharnhorst. Paris, Helga geb. Steffens * 21.5.1938 Fotografin [online]. Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur: Biographische Datenbanken [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. (German) 
  2. ↑ a b c d e f Helga Paris (speaker). Helga Paris : Fotografie [online]. Art in Scotland TV, Edinburgh, 8 March 2014 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d PARIS, Helga; SCHUBE, Inka; BRADE, Helmut; SPRENGEL MUSEUM HANNOVER; BRANDENBURGISCHE KUNSTSAMMLUNGEN COTTBUS. Fotografien = Photographs. Hannover; Berlin: Sprengel Museum ; Holzwarth Publications, 2004-01-01. ISBN 3891691874. OCLC 61137958 S. 304–310. (anglicky) 
  4. ↑ a b Raimund Hoghe. Wohin mit dem Blick?: Photographieren gegen das Verschweigen des Lebens [online]. Die Zeit (online), 24 November 1989 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ dpa. Fotografin Helga Paris in Berlin gestorben [online]. Verlag Der Tagesspiegel GmbH, Berlin, 6 February 2024 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj