Hasičský sport

Požární sport
Příprava na disciplínu výstup do 4. podlaží cvičné věže
Disciplíny
Požární útok Běh na 100 metrů s PHP Běh na 100 metrů s překážkami Disciplíny podle mezinárodních pravidel CTIF (a další)
Vrcholné soutěže
MČR v požárním sportu	1955 / 1971
MS v požárním sportu	2002
ME v požárním sportu	2003
Mezinárodní federace
Název	Mezinárodní sportovní federace hasičů a záchranářů
Založena	2001
Web	https://interfiresport.com/
Národní svaz
Název	SH ČMS
Založen	1991
Web	Požární sport na webu dh.cz

Požární sport, občas také hasičský sport, je oblast sportu, která úzce souvisí s hasičskými jednotkami, zvláště pak se sbory dobrovolných hasičů. Nicméně je i součástí speciální tělesné přípravy příslušníků hasičských záchranných sborů krajů a zaměstnanců hasičských záchranných sborů podniků.

První větší poznatky o požárním sportu přivezl do Československa bývalý náčelník Hlavní správy požární ochrany ČR Ing. Pavel Stoklásek, který je v roce 1967 načerpal během své návštěvy Sovětského svazu, kde tento sport hasiči prováděli s cílem zvyšování obratnosti, rychlosti a fyzické zdatnosti již od roku 1937. Pavel Stoklásek se tak stal jedním ze zakladatelů a velkých propagátorů požárního sportu v Československu.^[1]

Hasiči z České republiky se mezinárodní soutěže v požárním sportu poprvé zúčastnili roku 1968 v Leningradě. Prvními reprezentanty ČR na mezinárodní půdě se stali hasiči z Prahy, kteří na tomto klání získali stříbrnou medaili v disciplíně požární útok. V letech 1969 v Rumunsku a 1970 v Polsku byli reprezentanty ČR brněnští hasiči, kteří díky kvalitnější přípravě na obou soutěžích zvítězili v požárním útoku a odvezli si také jednu bronzovou medaili v celkovém hodnocení družstev.^[1]

První celostátní soutěž v požárním sportu u nás byla uspořádána v roce 1970 v Ostravě a Frýdku-Místku. Na této soutěži se však projevila nedostatečná zkušenost s pořádáním takových událostí, a tak je za první oficiální Mistrovství ČSR v požárním sportu považována až soutěž, která se roku 1971 uskutečnila v Ústí nad Labem. Ve stejném roce se v Trenčíně konalo také první Mistrovství ČSSR.^[2]

V těchto letech začala systematická práce v této oblasti tělesné přípravy hasičů, což se projevilo i na sportovních výkonech závodníků nejen na domácích akcích, ale i na mezinárodním kolbišti. Jedním z nejvýznamnějších výkonů českých požárních sportovců v tomto období je bezesporu národní rekord třebíčského Ivana Trojana, který roku 1989 na mezinárodní soutěži CTIF ve Varšavě v disciplíně běh na 100 metrů s překážkami zaznamenal čas 16,31 sekundy. Tento výkon je o to významnější díky tomu, že byl pokořen až 1. července 2005.^[1]

Roku 2002 bylo pod záštitou Mezinárodní sportovní federace hasičů a záchranářů v Moskvě uspořádáno první Mistrovství světa v požárním sportu. Český výběr se na tomto šampionátu umístil na celkovém 4. místě, když mj. získal stříbrnou medaili v požárním útoku.^[1]

O rok později bylo v Petrohradu uspořádáno první Mistrovství Evropy. Češi na něm vybojovali celkové bronzové medaile, ke kterým přidali stříbra ze štafety na 4 × 100 metrů s překážkami a požárního útoku.^[3]

Soutěží se v kategoriích rozdělených podle věku účastníků.^[4]

• přípravka (3 – 6 let)
• mladší žáci (6 – 11 let)
• starší žáci (11 – 15 let)
• dorost
  • družstva (13 – 18 let)
  • jednotlivci
    • mladší (13 – 14 let)
    • střední (15 – 16 let)
    • starší (17 – 18 let)
• muži (15 – neomezeno)
• ženy (15 – neomezeno)
• veteráni, někdy také muži II (35 – neomezeno)
• veteránky, někdy také ženy II (30 – neomezeno)

Požární útok je mnohdy označován královskou disciplínou požárního sportu. Spočívá v tom, že sedmičlenné družstvo pomocí sacího koše, dvou savic, požární stříkačky, hadic B a C, rozdělovače a dvou proudnic sestaví sací a následně také dopravní vedení, na jejímž konci je úkolem dvou proudařů srazit terč.^[5]

Tato disciplína je určena pouze pro kategorii dorost – jednotlivci. Závodník běží 100 metrů, během nichž musí nejprve proskočit bariérou s oknem a následně přenést hasicí přístroj.

Na stometrové dráze je ve vzdálenosti 23 m od startu umístěna překážka o šířce 2 m a výšce 2 m (tzv. bariéra).^{[pozn. 1]} Za touto překážkou si závodník umístí dvě 20 m dlouhé hadice zpravidla s koncovkami ROT.^{[pozn. 2]} Deset metrů za hadicemi začíná náběhový můstek kladiny délky 2 m a šířky 25 cm. Stejných rozměrů je i seběhový můstek. Vlastní kladina je dlouhá 8 m, široká 18 cm a vysoká 1,2 m.^{[pozn. 3]} Ve vzdálenosti 25 m před cílem je vyznačeno území pro umístění rozdělovače.^[6]

Soutěžící již na startu disponuje proudnicí zastrčenou za páskem. Po odstartování překoná překážku, uchopí hadice, přeběhne kladinu a na jejím konci hadice rozvine. poté je spojí jednou půlspojkou je napojí na rozdělovač. Připojí proudnici a proběhne cílem.^[6]

Jedná se o modifikaci disciplíny běh na 100 metrů s překážkami určenou pro přípravku, mladší a starší žáky.

• Požární útok (nasucho)
• Štafeta s překážkami
• Požární útok CTIF

Délka dráhy je 400 metrů, jako štafetový kolík slouží proudnice.

První člen družstva za pomoci žebříku překonává tzv. domeček. Druhý člen překonává tzv. bariéru. Třetí člen uchopí dvě dvě 20 m dlouhé hadice zpravidla s koncovkami ROT, překoná s nimi kladinu, na jejímž konci hadice rozvine. Poté je spojí, jednu tzv. půlspojkou je napojí na rozdělovač. Poté připojí proudnici, kterou v odpojovacím území odpojí a předá ji poslednímu členovi. Pokud se jedná o družstvo profesionálních hasičů, tak je úkolem posledního člena štafety uhasit oheň pomocí přenosného hasicího přístroje a následně proběhnout cílem. Dobrovolní hasiči místo hašení PHP pouze přenášejí na připravenou podložku.^[6]

Jedná se o modifikaci disciplíny Štafeta 4 × 100 metrů s překážkami určenou pro mladší a starší žáky. Největšími rozdíly jsou prohození 3. a 4. úseku, oproti pořadí, které známe ze soutěží dorostu a dospělých.

Jedná se o disciplínu určenou pro mladší a starší žáky. První člen družstva (tzv. velitel) oběhne metu vzdálenou 35 metrů od startu. Po jeho návratu vybíhá druhá dvojice. Jeden závodník uchopí proudnici, druhý hadici. U hydrantového nástavce napojí hadici do hydrantu a na druhý konec hadice napojí proudnici a vedení natáhnou. Poté oběhnou metu a vrací se do cíle. Druhá dvojice oběhne metu, odpojí nářadí od hydrantu a smotá hadici a nářadí donese do cíle.

TFA je zkratkou z anglických slov Toughest Firefighter Alive, neboli Nejtvrdší hasič přežije. Je nejtěžší hasičskou soutěží, která svými podmínkami nejdůvěryhodněji simuluje práci hasiče při zásahu. Hasič je ustrojen do kompletního zásahového obleku včetně obuvi, rukavic a přilby a s nasazeným aktivním dýchacím přístrojem.^[7]

Disciplíny se liší podle možností pořadatele. Zde je krátký výčet některých z nich: údery v tzv. hammer boxu, roztažení hadic B, transport figuríny, motání hadice B, výběh po schodech výškové budovy,...

Konstrukce téměř jedenáctimetrové čtyřpodlažní cvičné věže je tvořena kovovými profily obloženými z přední strany prkny, ve kterých jsou ve druhém, třetím a čtvrtém podlaží umístěna okna. Parapet okna druhého podlaží je ve výšce 4,25 m a vzdálenosti mezi parapety druhého, třetího a čtvrtého podlaží jsou 3,3 m. Podlaží čtvrtého patra je tak ve výšce 10,85 m. Při plnění disciplíny se pod věží umisťuje z bezpečnostních důvodů zajišťovací poduška. Hmotnost hákového žebříku musí být nejméně 8,5 kg.^[6]

Soutěžící s jednohákovým žebříkem v ruce startuje ze vzdálenosti 32,25 m od cvičné věže. Po odstartování doběhne závodník se žebříkem k věži, zavěsí jej na parapetní desku okna druhého podlaží cvičné věže, vystoupí po něm, následně usedne na parapetní desku, zavěsí žebřík do třetího podlaží a vystoupí po něm, poté usedne na parapetní desku, zavěsí žebřík do čtvrtého podlaží a vystoupí po něm. Pokus je ukončen při doteku soutěžícího oběma nohama podlahy ve čtvrtém podlaží cvičné věže.^[6] 

Ženy mají žebřík již zavěšen na parapetní desce okna druhého podlaží cvičné věže. Vystupují po něm pouze do druhého podlaží.

Tato disciplína je součástí postupové soutěže pro žáky a dorost. Na trať dlouhou 2–3 km (podle kategorie) se vydávají pětičlenné hlídky, které během závodu na 7 stanovištích plní úkoly jakými jsou např. Střelba ze vzduchovky, Zdravověda, Topografie atp. Za každou špatnou odpověď nebo špatně provedený úkol se k času hlídky přičítají trestné minuty.^[8]

Výsledky 2011–

Ročník[pozn. 4]	Rok	Dějiště	Mistři ČR, Muži HZS	Mistři ČR, Muži SDH	Mistryně ČR, Ženy	Zdroj
58. / 40.	2011	Ostrava	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Široký Důl	SDH Ledenice	[9][10]
59. / 41.	2012	Uherské Hradiště	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Těškovice	SDH Chválenice	[11]
60. / 42.	2013	Mladá Boleslav	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Široký Důl	SDH Chválenice
61. / 43.	2014	České Budějovice	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Dehtín	SDH Chválenice
62. / 44.	2015	Trutnov	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Těškovice	SDH Chválenice
63. / 45.	2016	Brno	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Zbožnov	SDH Chválenice
64. / 46.	2017	Praha	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Zbožnov	SDH Chválenice	[12]
65. / 47.	2018	Liberec	HZS Plzeňského kraje	SDH Mistřín	SDH Poniklá
66. / 48.	2019	Ústí nad Labem	HZS Královéhradeckého kraje	SDH Mistřín	SDH Michálkovice
67. / 49.	2022	Pardubice	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Zbožnov	SDH Bystřice nad Úhlavou
68. / 50.	2023	Sokolov	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Dobřany	SDH Hvězdoňovice
69. / 51.	2024	Olomouc	HZS Moravskoslezského kraje	SDH Zbožnov	SDH Oprechtice

Vyjma postupových soutěží, jež každý rok vyvrcholí mistrovstvím České republiky v požárním sportu, jsou v Česku pořádány také soutěže v jednotlivých disciplínách požárního sportu. Mezi ty nejznámější patří Extraliga České republiky v požárním útoku, Memorial Široký Důl – Flídr cup a Český pohár v běhu na 100m s překážkami.

Rekordy platné k 10. srpnu 2025

Rekord	Čas	Držitel rekordu	Datum	Místo	Zdroj
Požární útok
Rekord EXČR, kategorie muži	15,57	Renmotor Jinolice	26. července 2025	Únětice	[13]
Rekord EXČR, kategorie ženy	15,04	SDH Budíkovice	26. července 2025	Únětice
Národní rekord, kategorie muži HZS	22,17	HZS Zlínského kraje	6. srpna 2025	Odolena Voda	[14]
Národní rekord, kategorie muži SDH	24,40	SDH Želčany	25. srpna 2024	Olomouc	[15][16]
Národní rekord, kategorie ženy	22,67	SDH Budíkovice	25. srpna 2024	Olomouc
Běh na 100 metrů s překážkami
Národní rekord, kategorie muži	14,64	Daniel Klvaňa	4. května 2019	Třebíč	[17]
Národní rekord, kategorie ženy	15,27	Šárka Jiroušová	22. srpna 2019	Hradec Králové
Štafeta na 4 × 100 metrů s překážkami
Národní rekord, kategorie muži HZS	52,84	HZS Moravskoslezského kraje	31. srpna 2019	Ústí nad Labem	[17]
Národní rekord, kategorie muži SDH	55,21	SDH Zbožnov	25. srpna 2024	Olomouc	[16]
Národní rekord, kategorie ženy	59,67	SDH Oprechtice	14. června 2025	Přerov	[17]
Výstup do 4. podlaží cvičné věže
Národní rekord, kategorie muži	13,25	Kamil Bezruč	26. června 2015	Trutnov	[17]
Národní rekord, kategorie ženy[pozn. 5]	7,25	Kamila Bartošková	31. července 2022	Široký Důl

Zdroj:^[18][19]

Ročník	Rok	Dějiště	Mistři světa[pozn. 6]	Vítězové jednotlivých disciplín
				Věž	100	4×100	PÚ
1.	2002	Moskva, Rusko Rusko	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Ukrajina Ukrajina Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS
2.	2004	Minsk, Bělorusko Bělorusko	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Ukrajina Ukrajina Ženy se neúčastnily MS	Česko Česko Ženy se neúčastnily MS
3.	2006	Teherán, Írán Írán	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Írán Írán Ženy se neúčastnily MS
4.	2008	Sofie, Bulharsko Bulharsko	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS
5.	2009	Ufa, Rusko Rusko	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS
6.	2010	Doněck, Ukrajina Ukrajina	Ukrajina Ukrajina Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Ukrajina Ukrajina Ženy se neúčastnily MS	Slovensko Slovensko Ženy se neúčastnily MS
7.	2011	Chotěbuz, Německo Německo	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Česko Česko Ženy se neúčastnily MS
8.	2012	Antalya, Turecko Turecko	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS				Česko Česko Ženy se neúčastnily MS
9.	2013	Čindžu, Jižní Korea Jižní Korea	Ukrajina Ukrajina Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Rusko Rusko Ženy se neúčastnily MS	Ukrajina Ukrajina Ženy se neúčastnily MS	Bělorusko Bělorusko Ženy se neúčastnily MS
10.	2014	Almaty, Kazachstán Kazachstán	Bělorusko Bělorusko Rusko Rusko	Bělorusko Bělorusko Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko	Česko Česko Rusko Rusko	Rusko Rusko Německo Německo
11.	2015	Petrohrad, Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko	Rusko Rusko Česko Česko	Kazachstán Kazachstán Rusko Rusko
12.	2016	Ostrava, Česko Česko	Bělorusko Bělorusko Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko	Bělorusko Bělorusko Rusko Rusko	Ukrajina Ukrajina Rusko Rusko	Slovensko Slovensko Bělorusko Bělorusko
13.	2017	Smyrna, Turecko Turecko	Bělorusko Bělorusko Česko Česko	Rusko Rusko Rusko Rusko	Ukrajina Ukrajina Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko	Bělorusko Bělorusko Česko Česko
14.	2018	Banská Bystrica, Slovensko Slovensko	Česko Česko Rusko Rusko				Slovensko Slovensko Slovensko Slovensko
15.	2019	Saratov, Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko			Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko
16.	2021	Karaganda, Kazachstán Kazachstán	Bělorusko Bělorusko Bělorusko Bělorusko	Bělorusko Bělorusko Rusko Rusko	Rusko Rusko Rusko Rusko	Bělorusko Bělorusko Rusko Rusko	Kazachstán Kazachstán Česko Česko

Zdroj:^[19]

Ročník	Rok	Dějiště	Mistři Evropy[pozn. 7]	Vítězové jednotlivých disciplín
				Věž	100	4×100	PÚ
1.	2003	Petrohrad, Rusko Rusko	Rusko Rusko
2.	2005	Ostrava, Česko Česko	Česko Česko	Rusko Rusko	Rusko Rusko	Česko Česko	Česko Česko
3.	2007	Ostrava, Česko Česko	Česko Česko	Rusko Rusko	Bělorusko Bělorusko	Česko Česko	Česko Česko

Kategorie	Šampionát	Počet účastí	1. místo	2. místo	3. místo	Vítězství v jednotlivých disciplínách
						Věž	100	4×100	PÚ
Muži	MS	16	1	4	7	0	0	1	3
	ME	3	2	0	1	0	0	2	2
Ženy	MS	6	1	3	2	0	0	1	2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Feuerwehrsport na německé Wikipedii.

• Požární útok
• Extraliga ČR v požárním útoku
• Memorial Široký Důl – Flídr cup
• Hra Plamen

• Obrázky, zvuky či videa k tématu požární sport na Wikimedia Commons
• Pravidla požárního sportu

Zdroj