Hartman II. z Lichtenštejna

Hartmann II. z Lichtenštejna
Rodový erb Lichtenštejnů
Rodový erb Lichtenštejnů
Narození 6. května 1544, 6. dubna 1544 nebo 1544
Úmrtí 11. října 1585, 5. října 1585, 1585 (ve věku 40–41 let) nebo 1595 (ve věku 50–51 let)
Děti Karel I. z Lichtenštejna
Maxmilián z Lichtenštejna[1]
Gundakar kníže z Lichtenštejna
Marie Judita Lichtenštejna[2]
Rodiče Jiří Hartman I. z Lichtenštejna[2] a Zuzana z Lichtenštejna[2]
Příbuzní Karel Eusebius z Lichtenštejna, Anna Marie z Lichtenštejna[2] a Františka Barbora z Lichtenštejna (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

 

Hartman II. z Lichtenštejna (německy Hartmann II. von Liechtenstein; 6. května 1544 – 5. října 1585 Lednice) byl moravský šlechtic z rodu Lichtenštejnů se sídlem na Mikulově, sběratel a mecenáš umění. Zastával úřad císařského rady.[3]

Život

Hrad Liechtenstein v Dolních Rakousích

Narodil se jako syn Jiřího Hartmana I. z Lichtenštejna (1513–1562) a jeho manželky Zuzany z Lichtenštejna-Mikulova (1520–1595), dcery Jiřího VI. z Lichtenštejna-Steiereggu (1480–1548) a Magdaleny z Polheimu (1497). Byl vnukem říšského rady Hartmana I. z Lichtenštejna na Valticích († 1539) a jeho druhé manželky Johany z Meinburgu († 1521).

Hartman II. byl pánem na hradě Liechtensteinu, na Mikulově, Valticích, Lednici a Steyreggu. Byl to zřejmě on, kdo nechal zbořit lednickou vodní tvrz a nahradit renesančním zámkem,[4] později, v 17. století barokně přestavěném do dnešní podoby.

Hartman měl mnoho zájmů a byl také milovníkem knih. V době, kdy knihy byly luxusním zbožím, vlastnil sbírku asi 230 svazků a menší sbírku obrazů. Po jeho smrti pokračovali synové v rozšiřování této sbírky. Většina těchto předmětů se stala základem rozsáhlé umělecké sbírky Lichtenštejnů, která je dodnes v majetku rodu.[5]

Manželství a rodina

Dne 28. října 1568 se Hartman II. v Ortenburgu oženil s hraběnkou Annou Marií Ortenburskou (1547 – 16. prosince 1601), dcerou hraběte Karla I. Ortenburského (1502–1552) a hraběnky Maxmiliany Frauenbergové z Haagu († 1559). Manželé měli devět dětí:[6][7][8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Хартман II фон Лихтенщайн na bulharské Wikipedii.

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b c d Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. ↑ Hartmann II Herr von und zu Liechtenstein zu Feldsberg, Eisgrub und Steyregg, Genealogics – Leo van de Pas
  4. ↑ PORTADESIGN.CZ. Lichtenštejnové. www.zamek-lednice.comhttps [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ VADUZ-VIENNA, LIECHTENSTEIN The Princely Collections. Hartmann II von Liechtenstein. LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz–Vienna [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Liechtenstein 2, genealogy.euweb.cz
  7. ↑ Hartmann IV. Herr v. Liechtenstein-Nikolsburg zu Feldsberg, ww-person.com
  8. ↑ Hartmann II von Liechtenstein-Feldsberg, our-royal-titled-noble-and-commoner-ancestors.com

Literatura

  • Constantin von Wurzbach: Liechtenstein, das Fürstenhaus, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 112–118.
  • Heinz Dopsch: Liechtenstein: Herkunft und Aufstieg eines Fürstenhauses. Aus der Arbeit eines Forschungsprojektes. In: Arthur Brunhart: Bausteine zur liechtensteinischen Geschichte. Studien und studentische Forschungsbeiträge. Drei Bände. Chronos-Verlag, Zürich 1999.
  • Europäische Stammtafeln, Band I, Frank Baron Freytag von Loringhoven, 1975, Isenburg, W. K. Prinz von. Page 176
  • Europaische Stammtafeln, by Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, Vol. III, Tafel 33.

Zdroj