Hartenstein (Sasko)

Hartenstein
Historické jádro Hartensteinu
Historické jádro Hartensteinu
Hartenstein – znak
znak
Poloha
Souřadnice 50°40′6″ s. š., 12°40′17″ v. d.
Nadmořská výška 360 m n. m.
Časové pásmo UTC +1
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko
Zemský okres Cvikov
Administrativní dělení 4 místní části
Hartenstein na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 36,7 km²
Počet obyvatel 4 486 (2022)[1]
Hustota zalidnění 122,2 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Martin Kunz
Oficiální web www.stadt-hartenstein.de
Adresa obecního úřadu Marktplatz 9
08118 Hartenstein
Telefonní předvolba 037605
PSČ 08118
Označení vozidel Z, GC, HOT, WDA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hartenstein je město na horním toku Cvikovské Muldy v oblasti severního předhůří Krušných hor v zemském okrese Cvikov v německé spolkové zemi Sasko. Má přibližně 4 500[1] obyvatel.

Geografie

Město Hartenstein leží na pravém břehu Cvikovské Muldy v předhůří západní části Krušných hor, zhruba 10 km východně od okresního města Zwickau. Město se rozkládá v nadmořské výšce 350 až 550 metrů.[2]

Těžní věž šachty 371

Historické centrum Hartensteinu s ruinami místního zámku je od řeky a od železniční tratě Schwarzenberg–Zwickau vzdáleno přibližně 1,5 km. V údolí Cvikovské Muldy poblíž železniční stanice Hartenstein leží malá obec Stein, která byla administrativně přičleněna k Hartensteinu již v roce 1934. Dalšími místními částmi jsou Thierfeld a Zschocken, které byly k městu připojeny v letech 1994 a 1996. Na severu, východě a jihu je katastr Hartensteinu obklopen územím měst a obcí, přináležejících již do sousedního zemského okresu Krušné hory (Erzgebirgskreis).

V nejjižnější části katastrálního území Hartensteinu na pravém břehu Cvikovské Muldy nedaleko středověké štoly zvané Prinzenhöhle se nachází areál bývalé šachty 371 uranového Dolu Aue (oblast Niederschlema-Aue-Alberoda).

Historie

Nejstarší údaje o městečku jsou spojeny s historií hradu Hartenstein, který na území někdejšího stejnojmenného hrabství vznikl ve 12. století při cestě z Cvikova do Čech. Hrad byl vybudován v roce 1170 příslušníky rodu Meinher von Werben, kteří se o tři roky později, v roce 1173, podíleli na založení kláštera Zelle u Aue. Z 12. století pochází rovněž románský kostel v Thierfeldu, později upravený v gotickém slohu. V roce 1378 byl v Hartensteinu postaven kostel Naší Milé Paní (Unser lieben Frauen).[2]

Na počátku 15. století se městečko s hradem stalo součástí panství šlechtického rodu von Schönburg (Šumburkové). Jedna knížecí linie tohoto rodu si až do 20. století uchovala přízvisko Schönburg-Hartenstein. Stará štola na území města získala své jméno Prinzenhöhle (Jeskyně princů) podle událostí z července roku 1455, kdy rytíř Kunz von Kauffungen unesl saské prince Ernsta a Albrechta a při pokusu o únik do Čech je ukryl v této štole v údolí Cvikovské Muldy naproti hradu Isenburg. V roce 1609 se v Hartensteinu narodil lékař a básník Paul Fleming, jeden z nejvýznamnějších německých lyriků 17. století.[3]

Během Třicetileté války bylo město několikrát těžce poničeno, například v roce 1624 zde bylo vypáleno 28 domů a 14 stodol.[3] Oheň se nevyhnul městu ani v pozdějších letech a zkáze neušly ani místní památky. V roce 1762 byl požárem částečně zničen hrad Stein, v roce 1886 požár zničil hartensteinskou radnici. Zámek Hartenstein, někdejší hrad, který dal celé lokalitě jméno, byl přeměněn v trosky během amerického náletu ze dne 20. dubna 1945.

V roce 1921 bylo v Hartensteinu založeno loutkové divadlo. Později se tato loutkoherecká skupina přesunula do Hohnsteinu v Saském Švýcarsku a získala světovou proslulost.

Těžba uranu

Na jižním okraji katastru Hartensteinu se nachází areál šachty 371.Tento komplex, který zahrnuje čtyřpatrovou budovu šachty, 50 metrů vysokou ocelovou těžní věž, strojovnu s těžním strojem a správní budovu, byl budován podnikem SDAG Wismut od roku 1956. Uranová ruda zde byla těžena z hloubky až 1 800 metrů a po určitou dobu byl tento důl nejhlubším dolem v Evropě. Celkem zde bylo vytěženo více než 73 000 tun uranu. Těžba byla ukončena v roce 1990, od té doby komplex využívá nástupnická organizace Wismut GmBH, která zde má správní středisko a laboratoře. V areálu je zároveň umístěna mineralogicko-geologická expozice jako muzeum, přístupné veřejnosti. Komplex šachty 371 je součástí česko-německého projektu Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, jehož cílem je zápis krušnohorského montánního regionu na seznam Světového dědictví UNESCO.

Fotogalerie

  • Hrad Stein na břehu Cvikovské Muldy
    Hrad Stein na břehu Cvikovské Muldy
  • Chráněné rybníky u Zschockenu
    Chráněné rybníky u Zschockenu
  • Náměstí se sochou básníka
    Náměstí se sochou básníka
  • Kostel s hřbitovem v Thierfeldu
    Kostel s hřbitovem v Thierfeldu
  • Kaple svaté Barbary v Thierfeldu
    Kaple svaté Barbary v Thierfeldu
  • Budova hostince "Weisses Ross"
    Budova hostince "Weisses Ross"
  • Zámek Wolfsbrunn v místní části Stein
    Zámek Wolfsbrunn v místní části Stein
  • Ruiny zámku Hartenstein
    Ruiny zámku Hartenstein
  • Vstup do štoly Prinzenhöhle
    Vstup do štoly Prinzenhöhle
  • Pomník Paula Fleminga před radnicí
    Pomník Paula Fleminga před radnicí

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hartenstein (Sachsen) na německé Wikipedii a Schacht 371 na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
  2. ↑ a b Entstehung der Stadt [online]. Stadt Hartenstein [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ a b Hartensteiner Chronik [online]. Stadt Hartenstein [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, o.p.s., 2014?. 182 s. ISBN 978-80-260-8160-9. 

Externí odkazy

Zdroj