Albrecht III. Saský

Albrecht III. Saský
vévoda saský
Albrecht III. Saský
Doba vlády	1464–1500
Narození	31. července 1443 Grimma
Úmrtí	12. září 1500 (ve věku 57 let) Emden
Pohřben	katedrála v Míšni
Předchůdce	Fridrich II.
Nástupce	Jiří Bradatý
Manželka	Zdenka z Poděbrad
Potomci	Kateřina Saská Jiří Bradatý Jindřich Zbožný Fridrich Saský Anna, Ludvík, Jan, Jan
Dynastie	Wettinové
Otec	Fridrich II. Saský
Matka	Markéta Habsburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht III. Saský zvaný Srdnatý (německy Albrecht der Beherzte, 31. července 1443, Grimma – 12. září 1500, Emden) byl vévoda saský, míšeňský markrabě, zemský správce Fríska a zakladatel albertinské linie rodu Wettinů.

Život

Byl pátým z osmi dětí saského vévody Fridricha II. a jeho manželky Markéty Habsburské. Po smrti otce žili Albrecht a jeho bratr Arnošt společně se svými manželkami v drážďanském zámku, později také na Albrechtsburgu (míšeňském hradě). Jako manžel Zdenky, dcery krále Jiřího z Poděbrad, se po Jiříkově smrti v roce 1471 neúspěšně pokoušel získat český trůn.

Roku 1472 získal jako léno slezské Zaháňské knížectví. V roce 1485 proběhlo dělení země mezi oba bratry, po kterém se kurfiřtem stal Arnošt. Albrecht si zvolil Míšeň a stal se zakladatelem albertinské větve rodu (latinská verze jména je Albert), zatímco Arnoštova linie dostala po něm název ernestinská (něm. Ernst a latin. Ernest).

Albrecht byl věrným spojencem habsburských císařů Fridricha III. a Maxmiliána I. V roce 1475 bojoval proti burgundskému vévodovi Karlu Smělému a v letech 1480 a 1487 vedl císařskou armádu proti uherskému králi Matyášovi, ale nebyl schopen ničeho dosáhnout, protože ho císař nechal bez podpory. V roce 1488 se vypravil s císařským vojskem do Flander, aby osvobodil Maxmiliána, který byl zajat vzbouřenými občany Brugg. Maxmilián na něj pak převedl nizozemské místodržitelství a jako náhradu vynaložených nákladů získal Albrecht v roce 1498 dědičný titul správce Fríska, které si však musel nejprve podrobit silou zbraní. Během té doby zastupoval Albrechta v Sasku jeho syn Jiří. Když Albrecht spěchal do Lipska na zemský sněm, Frísové znovu povstali. Albrechtovi se podařilo dobýt Groningen, ale brzy poté se stal obětí epidemie, která vypukla v jeho armádě. Byl pohřben v katedrále v Míšni po boku svých předků, ale jeho srdce a útroby byly uloženy ve velkém kostele v Emdenu, kde zemřel.

Manželství a potomci

Formální sňatek tehdy šestnáctiletého Albrechta s desetiletou Zdenkou, dcerou českého krále Jiřího z Poděbrad, se konal 11. listopadu 1459 v Chebu, manželství však bylo naplněno až po pěti letech, 11. května 1464 na hradě Tharandt. Téhož roku, po smrti otce, se stal Albrecht saským vévodou a Zdenka, zvaná též Sidonie, saskou vévodkyní. Z manželství Albrechta a Zdeňky se narodilo devět dětí, dospělosti se však dožily pouze čtyři (jedno dítě se narodilo mrtvé a poslední tři zemřely záhy po narození):

• 1. Kateřina Saská (24. 7. 1468 Grimma – 10. 2. 1524 Calenberg)^[1]

  ⚭ 1484 Zikmund Habsburský (26. 10. 1427 Innsbruck – 4. 3. 1496 tamtéž), rakouský arcivévoda, vládce Předních Rakous a Tyrolska v letech 1446–1490^[2]

  ⚭ 1496/7 Erik I. Brunšvicko-Lüneburský (16. 2. 1470 Neustadt am Rübenberge – 30. 7. 1540 Haguenau), vévoda brunšvicko-lüneburský, kníže z Calenbergu^[3]

• 2. Jiří Bradatý (27. 8. 1471 Míšeň – 17. 4. 1539 Drážďany), vévoda saský a markrabě míšeňský od roku 1500 až do své smrti^[4]

  ⚭ 1496 Barbora Jagellonská (15. 7. 1478 Sandoměř – 15. 2. 1534 Lipsko)^[5]

• 3. Jindřich Zbožný (16. 3. 1473 Drážďany – 18. 8. 1541 tamtéž), vévoda saský a kníže zaháňský od roku 1539 až do své smrti^[6]

  ⚭ 1512 Kateřina Meklenburská (1487 – 6. 6. 1561 Torgau)^[7]

• 4. Fridrich (26. 10. 1474 Torgau – 14. 12. 1510 Rochlitz), velmistr řádu Německých rytířů od roku 1498 až do své smrti, svobodný a bezdětný^[8]
• 5. Anna (3. 8. 1478 – 1479)^[9]
• 6. mrtvě narozené dítě (*/† 1479)^[10]
• 7. Ludvík (*/† 1481)^[11]
• 8. Jan (*/† 24. 6. 1484 Torgau)^[12]
• 9. Jan (*/† 1498 Torgau)^[13]

Vývod z předků

Fridrich II. Míšeňský

Fridrich III. Míšeňský

Matylda Bavorská

Fridrich I. Saský

Jindřich IV. z Hennebergu

Kateřina z Hennebergu

Judita Braniborsko-Salzwedelská

Fridrich II. Saský

Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský

Jindřich Brunšvicko-Lüneburský

Kateřina Anhaltsko-Bernburská

Kateřina Brunšvicko-Lüneburská

Vratislav VI. Pomořanský

Žofie Pomořanská

Anna Mecklenbursko-Stargardská

Albrecht III. Saský

Albrecht II. Moudrý

Leopold III. Habsburský

Johana z Pfirtu

Arnošt Habsburský

Barnabáš Visconti

Viridis Visconti

Beatrix Regina Scaligerová

Markéta Habsburská

Zemovít III. Mazovský

Zemovít IV. Mazovský

Eufémie Opavská

Cimburgis Mazovská

Algirdas

Alexandra Litevská

Juliana Tverská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert III, Duke of Saxony na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht III. Saský na Wikimedia Commons
• Albrecht III. Saský na stránkách Genealogie.euweb Archivováno 22. 10. 2013 na Wayback Machine.

Zdroj