Hansa-Brandenburg W.29

Hansa-Brandenburg W.29
Hansa-Brandenburg W.29
Hansa-Brandenburg W.29
Určení Plovákový průzkumný letoun
Výrobce Hansa-Brandenburg
Šéfkonstruktér Ernst Heinkel
První let 1918
Uživatel Kaiserliche Marine
Japonské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů 199[zdroj⁠?]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hansa-Brandenburg W.29 byl německý dvoumístný jednomotorový plovákový průzkumný letoun z období první světové války.

Vznik

Návrh na plovákový průzkumný jednoplošník vypracoval koncem roku 1917 Ernst Heinkel pro firmu Hansa-Brandenburg. Ihned byl předložen německé admiralitě, která jej přijala a dala souhlas s jeho výrobou. Přes zimu byl letoun zkonstruován a první let proběhl 27. března 1918.

Stroje vynikaly především svou obratností a ovladatelností a díky poměrně vysoké rychlosti, až 176 km/h, se staly také velmi úspěšnými stíhacími letouny operujícími převážně v Severním moři a oblasti nizozemsko-belgického pobřeží. Některé stroje byly upraveny k nesení pum a staly se tak hrozbou i pro hladinová plavidla a ponorky.

Po válce sloužily letouny i v jiných zemích například ve Švédsku, Nizozemsku, Maďarsku atd. Vzor letounu byl pak použit i jinými firmami a sám Heinkel se k němu několikrát vrátil.

Popis konstrukce

Letoun byl polosamonosný dvoumístný dolnoplošník s celodřevěnou konstrukcí. Celková konstrukce vycházela z dvouplošníku Hansa-Brandenburg W.12, kde dvě křídla byla nahrazena jedním o něco větším, které se od trupu mírně zvedalo asi do dvou třetin rozpětí, a ke konci se opět snižovalo. V tomto bodě byly uchyceny vnější vzpěry od plováků. Plochý trupu byl zúžen a za křídlem se zvedal mírně nahoru. Jako potah byla použita překližka na trupu a plovácích, křídlo bylo potaženo plátnem. Směrové kormidlo bylo umístěno směrem dolů, s odlehčovací ploškou pod trupem. Vodorovná ocasní plocha ležela na hřbetu letadla, čímž se uvolnilo střelecké pole pozorovatele. Ten byl vybaven pohyblivým kulometem Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm. Pilot měl k dispozici dva synchronizované kulomety Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm, což byla vzduchem chlazená varianta MG 08/15, umístěné na bocích trupu.

První prototyp poháněl řadový šestiválec Benz Bz.III o výkonu 150 k, u druhé série byl použit motor Benz Bz.IIIa o výkonu 195 k. Motory byly chlazeny čelním vodním chladičem. Vrtule pak byla dřevěná dvoulistá.

Na základě konstrukce W.29 na jaře roku 1918 vznikl Hansa-Brandenburg W.33. Jednalo se o zvětšenou kopii s motorem Mercedes D.III.

Specifikace (W.29)

Hansa-Brandenburg W.29 dwg

Údaje dle[1][2]

Technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 13,5 m
  • Délka: 9,3 m
  • Výška: 2,8 m
  • Nosná plocha: 31,6 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1 000 kg
  • Vzletová hmotnost: 1 460 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 1 494 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Benz Bz.III o výkonu 150 hp[p 1]

Výkony

  • Maximální rychlost: 168 km/h až 176 km/h u země
  • Vytrvalost: 4 hod.
  • Výstup na výšku 1000 m: 6 min.
  • Dostup: 4000 m

Výzbroj

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Poslední čtyři postavené stroje poháněl motor Bz IIIa o výkonu 185 hp.[3]
  2. ↑ Ze 78 za války vyrobených kusů bylo 40 strojů vybavených radiostanicí vyzbrojených pouze jedním pevným kulometem, ostatních 38, bez radiovybavení, neslo dvojici kulometů.[4]

Reference

  1. ↑ Gray, Thetford 1970, s. 77–78.
  2. ↑ Němeček, Václav. Hansa-Brandenburg W-29. Křídla vlasti., roč. 1961., čís. 14, s. 21.
  3. ↑ Gray, Thetford 1970, s. 78.
  4. ↑ Gray, Thetford 1970, s. 76.

Literatura

  • GRAY, Peter; THETFORD, Owen, 1987. German Aircraft of the First World War. London: Putnam. ISBN 0-85177-809-7. Kapitola Brandenburg W 29, s. 75–78. (anglicky) Reprint druhého vydání z roku 1970. 

Externí odkazy

Zdroj