Hans Watzlik

Hans Watzlik
Hans Watzlik
Hans Watzlik
Narození 16. prosince 1879
Dolní Dvořiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. listopadu 1948 (ve věku 74 let)
Tremmelhausen
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Místo pohřbení Řezno
Povolání spisovatel a učitel
Ocenění Goethe Medal for Art and Science (1939)
Politická příslušnost Národně socialistická německá dělnická strana
Sudetoněmecká strana
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Watzlik (16. prosince 1879 Dolní Dvořiště[1] – 24. listopadu 1948 Tremmelhausen) byl česko-německý spisovatel.

Život

Do nástupu nacismu

Hans Watzlik se narodil 16. prosince 1879 v Dolním Dvořišti v rodině místního poštmistra Johanna Watzlika a matky Eleonory.[1][p 1] Otec byl později přeložen do Horních Rakous, ale pak zpět do Českých Budějovic, takže své vzdělání Hans Watzlik završil na učitelském ústavu v Českých Budějovicích a v Praze. Poté nastoupil na různá místa na severozápadní Šumavě. Trvalým domovem se mu stalo Nýrsko, kde do září 1925 učil na chlapecké škole. Poté nastoupil dráhu spisovatele na "volné noze".[2]

Podporovatel nacismu

Již v roce 1925 konstatoval český tisk, že Hans Watzlik působí protičesky.[3] Podobné zmínky je možno nalézt i v jiných českých listech. Později byl členem Henleinovy Sudetoněmecké strany a na podzim 1938 po henleinovském puči ze 13. zář se dočasně usídlil v říši a téhož roku se stal členem NSDAP.[4] 16. června 1939, krátce po vzniku Protektorátu, již vystoupil v přítomnosti K. H. Franka a Konrada Henleina jako řečník na slavnosti Německé university v Praze.[5]

Po válce

Pro své pronacistické postoje byl krátce po ukončení druhé světové války zatčen a rok vězněn v Klatovech. Jelikož se osobně neangažoval v nacistickém teroru, vyhnul se tvrdšímu trestu. V srpnu 1946 byl z Československa odsunut a 24. listopadu 1948 zemřel v Tremmelhausenu (dnes část Pettendorfu) u Řezna (Regensburg).

Dílo

Ve své době patřil k oceňovaným autorům. Jeho literární práce čerpá z tradice německého romantismu, života obyvatel Šumavy i jejich slovesnosti. Některé jeho práce byly přeloženy do češtiny. Za román Der Pfarrer von Dornloh (Farář z Dornlohu) dostal Watzlik v roce 1931 Československou státní cenu za německy psanou literaturu.[6][7]

Napsal román Die Leturner Hütte a libreto k opeře Kranwit skladateleTheodora Veidla.

Watzlik podlehl během 30. let nacistické ideologii, což se projevovalo i v jeho umělecké tvorbě. V nacistickém listu Völkischer Beobachter zveřejníl na 137 prozaických příspěvků a básní a ve svých románech a knihách pro mládež nadšeně velebil Adolfa Hitlera a Třetí říši.[4]

Česká vydání

  • Tři prosy (přeložil František Odvalil, třemi dřevoryty a kresbou vyzdobil Arnošt Hrabal, V Přerově, Bohuslav Durych, 1930)[8]
  • Jiřina (Erdmut, podivuhodné dětství děvčátka ze Šumavy, překlad František Odvalil, il. Fritz Loehr, V Praze, Vyšehrad, 1936)
  • Weberova romantická cesta (přeložila S. Möcklová, výzdoba knihy Zdeněk Guth, V Praze, Jos. R. Vilímek, 1944)

Během své vlastivědné práce shromáždil řadu lidových pohádek a pověstí. Část z nich se stala základem knihy Příběhy ze staré Šumavy, která byla vydána v letech 1974 a 1995. Antonín Rausch, který je uveden na obalu, je spíš překladatelem a nikoliv autorem v plném slova smyslu.[9]. V roce 1997 vydaná Watzlikova kniha Stizl, skřet Šumavský je na obalu bez uvedení autora.[zdroj?]

Posmrtná připomínka

  • Přes dvacet ulic v Německu (včetně Řezna) nese Watzlikovo jméno.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Příjmení otce i syna bylo v matrice zapsáno Vaclik, později úředně opraveno na Watzlik

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Hans Watzlik (k padesátinám, německy). Salzburger Volksblatt. 11. 12. 1929, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Obrázek duševního Českoněmecka. Lidové noviny. 14. 2. 1925, s. 1. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Der Heimatdichter, der seine Heimat verrät (Básník vlasti, který vlast zradil, německy. Mittelbayerische Buchsprechungen. 27. 1. 2007. Dostupné online.  Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.
  5. ↑ Slavnost německé univerzity. Lidové noviny. 17. 6. 1939, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ Státní ceny literární a umělecké 1931. Lidové noviny. 28. 10. 1931, s. 9. Dostupné online. 
  7. ↑ http://kulturportal-west-ost.eu/biographies/watzlik-hans-2/
  8. ↑ http://watzlik.eu/index.html
  9. ↑ http://www.kohoutikriz.org/priloha/watzl.php

Externí odkazy

Zdroj