Hans Carl Artmann

Hans Carl Artmann
Rodné jméno Hans Karl Artmann
Narození 12. června 1921
Kienmayergasse 43
Úmrtí 4. prosince 2000 (ve věku 79 let)
Vídeň
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Feuerhalle Simmering
Povolání jazykovědec, básník, překladatel a spisovatel
Žánr Dialektgedicht
Literární hnutí Wiener Gruppe
Ocenění Velká rakouská státní cena za literaturu (1974)
Cena města Vídně za literaturu (1977)
Mainzer Stadtschreiber (1986)
Cena manuskripte (1986)
Cena Franze Nabla (1989)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Rosa Pock (od 1976)
Děti Emily Artmann
Rodiče Maria Artmann
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob H. C. Artmanna ve Vídni (Urnenfriedhof Wien-Simmering)

Hans Carl Artmann (12. červen 1921, Vídeň-Breitensee – 4. prosinec 2000, Vídeň) byl rakouský lyrik a prozaik, autor experimentálních textů.

Biografie

Studoval srovnávací jazykovědu a po roce 1952 se stal vůdčím představitelem tzv. vídeňské skupiny (Wiener Gruppe), tedy autorů, užívajících ve svých dílech rozličné jazykové experimenty a dráždivé gagy. Artmannova lyrika je zčásti psána vídeňským dialektem a lze z ní vyčíst inspiraci surrealismem i ostatními směry evropské avantgardy, zajímavý je však též vliv rakouské barokní poezie a vídeňské lidové frašky. Ondřej Cikán porovnává Artmanna ohledně jeho přístupu k citátům a barokní literatuře s Josefem Váchalem.[1]

Svou rozsáhlou lyrickou tvorbu z 50. a 60. let shrnul Artmann do sbírky bělostný dopis z lincolnshiru (ein lilienweisser brief aus lincolnshire) z roku 1969, jeho experimentální prózy pak vyšly ve třech svazcích pod názvem Gramatika růží (Grammatik der Rosen) v roce 1979.

Hans Carl Artmann se roku 1972 oženil s rakouskou spisovatelkou Rosou Pockovou. Zemřel ve Vídni 4. prosince 2000 na srdeční selhání.

Přehled děl v originále

  • 1958 med ana schwoazzn dintn
  • 1959 hosn rosn baa (napsáno s Friedrichem Achleitnerem a Gerhardem Rühmem)
  • 1959 Von denen Husaren und anderen Seil-Tänzern (O husarech a dalších provazochodcích)
  • 1959 das suchen nach dem gestrigen tag oder schnee auf einem heißen brotwecken (hledání včerejška aneb sníh na teplé šišce chleba)
  • 1966 Grünverschlossene Botschaft (Poselství uzavřené v zelené)
  • 1955 verbarium
  • 1968 Frankenstein in Sussex, Fleiß und Industrie (Frankenstein v Sussexu, píle a průmysl)
  • 1969 Die Anfangsbuchstaben der Flagge (Počáteční písmena vlajky - povídky)
  • 1971 How much, Schatzi? (How much, miláčku?)
  • 1972 Der aeronautische Sindtbart oder Seltsame Luftreise von Niedercalifornien nach Crain (Aeronautický Sindbád aneb Podivuhodný let z dolní Kalifornie do Crainu)
  • 1972 Das im Walde verlorene Totem (V lese ztracený totem)
  • 1974 Unter der Bedeckung eines Hutes (Pod ochranou klobouku)
  • 1975 Aus meiner Botanisiertrommel (Z mého botanizujícího bubnu)
  • 1978 Nachrichten aus Nord und Süd (Zprávy ze severu i jihu)
  • 1982 Die Sonne war ein grünes Ei (Slunce bylo zelené vejce)
  • 2005 Der Herr Nordwind (Pan Severní vítr)

Přehled souborných vydání

  • 1969 ein lilienweißer brief aus lincolnshire. gedichte aus 21 jahren. (bělostný dopis z lincolnshiru. básně z rozmezí 21 let)
  • 1970 The Best of H.C. Artmann (To nejlepší z H. C. Artmanna)
  • 1970 Grammatik der Rosen. Gesammelte Prosa. 3 svazky (Gramatika růží. Sebrané prózy.)
  • 2003 Sämtliche Gedichte (Sebrané básně)

České překlady

Odkazy

Reference

  1. ↑ O. Cikán: Kommentář ke Krvavému románu Josefa Váchala, Vídeň a Praha, 2020, s. 38–39.

Externí odkazy

Zdroj