Hakata-ku (Fukuoka)

Hakata
Přístav Hakata
Přístav Hakata
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo UTC+09:00
japonský standardní čas
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Hakata
Hakata
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 31,63 km²[1][2]
Počet obyvatel 245 437 (2020)[3]
Hustota zalidnění 7 759,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.city.fukuoka.lg.jp/hakata/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poloha čtvrti Hakata ve Fukuoce
Nádraží Hakata
Letiště Fukuoka

Hakata-ku (博多区) je jedna ze sedmi čtvrtí japonského města Fukuoka ve stejnojmenné prefektuře.

K 1. březnu 2016 zde žilo 228 000 lidí, což při rozloze 31,47 km2 dává hustotu zalidnění 7200 obyvatel na km2.

Ve čtvrti Hakata je umístěna řada důležitých vládních, obchodních a zábavních zařízení prefektury a města Fukuoka včetně úřadu prefektury Fukuoka. Nachází se zde rovněž městské hlavní nádraží, nádraží Hakata (博多駅, Hakata-eki), Letiště Fukuoka (福岡空港, Fukuoka Kūkō) a mezinárodní přístav Hakata (博多港, Hakata kō).

Geografie

Čtvrť Hakata se rozkládá ve východní části města. Většinou se jedná o nízko položené pláně podél řeky Mikasy (御笠, Mikasagawa). Severozápadní část čtvrti leží při zátoce Hakata, kde se nachází přístav Hakata. Jsou zde terminály trajektů i mezinárodních výletních lodí. Severovýchodní konec čtvrti, Higašihirao (東平尾), je mírně vyvýšený a sousedí s letištěm Fukuoka. Nádraží Hakata se nachází v samém centru čtvrti zvaném Nakasu (中洲), které je též hlavní stravovací a zábavní částí čtvrti podél řeky Naky (那珂川, Nakagawa).

Historie

Hakata je jedním z nejstarších měst v Japonsku. Ve středověku byla základnou pro kupce, kteří obchodovaliČínou a Koreou. Ve městě se rovněž nacházela první čínská čtvrť (chinatown) v Japonsku. Říká se, že kugjó Kijomori Taira[pozn. 1] nechal v Hakatě vybudovat umělý přístav pro zvýšení obchodu. Město bylo během různých válek včetně mongolských invazí do Japonska mnohokrát vypáleno.

Fukuoka a Hakata kolem roku 1640

Počátkem období Edo žil daimjó Nagamasa Kuroda (1568–1623), pán provincie Čikuzen, a většina jeho samurajských vazalů ve Fukusaki na protějším břehu řeky Naky. Kuroda přejmenoval tamější oblast na Fukuoku podle svého rodného města v prefektuře Okajama. Nařídil rovněž rozebrat starší hrady Tačibana a Nadžima a z jejich kamene postavit hrad Fukuoka. V té době neměla Hakata větší rozlohu než 1 km2, již vymezovaly obranné linie podél řeky Naky, kanálu Bóšú a řek Išido nebo Mikasa.

V roce 1876 došlo ke sloučení Hakaty, tehdy známé i jako Dai-Ni-Dai-ku, a Fukuoky či Dai-Iči-Dai-ku. Dva roky nato vláda prefektury Fukuoka přejmenovala sídlo na Fukuoka-ku (福岡区川), přestože Hakata měla v té době 25 677 obyvatel, a Fukuoka pouze 20 410. Tehdy zmizelo jméno Hakata z úředních záznamů. Nicméně v roce 1889 proběhlo místní referendum, v němž si polovina voličů vybrala jméno Fukuoka a polovina Hakata. Město bylo následně oficiálně přejmenováno na Fukuoka-ši, ale nově budované vlakové nádraží bylo ve stejné době pojmenováno Hakata-eki, nádraží Hakata.

Hakata byla císařským dekretem vydaným v červenci 1899 ustanovena otevřeným přístavem pro obchod se Spojenými státy a Spojeným královstvím.[4]

V roce 1972 se město Fukuoka stalo městem určeným vládním nařízením. Okrsek, jenž zahrnoval starou oblast Hakata, obdržel jméno Hakata-ku.

Odkazy

Poznámky

  1. Kugjó je obecný název pro velmi malou skupinu nejmocnějších mužů spojených se dvorem japonského císaře v době před nástupem období Meidži. Všeobecně zahrnovala tato elitní skupina v té době pouze tři až čtyři muže. Byli to dědiční dvořané, jejichž zkušenosti a zázemí je mohly dovést na vrchol jejich životní kariéry.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hakata-ku, Fukuoka na anglické Wikipedii.

  1. 平成29年全国都道府県市区町村別面積調 40 福岡県. Geospatial Information Authority of Japan. Dostupné online. [cit. 2019-01-15].
  2. 福岡市 博多区の概要. Dostupné online. [cit. 2019-01-15].
  3. 福岡県 人口移動調査 第1表 市区町村別人口 - データセット - 自治体オープンデータのCKAN. Dostupné online.
  4. US Department of State. (1906). A digest of international law as embodied in diplomatic discussions, treaties and other international agreements (John Bassett Moore, ed.), Vol. 5, p. 759.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Hakata na Wikimedia Commons

Zdroj