Hagia Sofia (İznik)

Hagia Sofia (İznik)
Základní informace
Sloh byzantská architektura
Výstavba 6. století
Poloha
Adresa İznik, TureckoTurecko Turecko
Souřadnice
Další informace
Web Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hagia Sofia (Svatá moudrost) v İzniku (dříve Nikaii) v turecké provincii Bursa je původně bazilika z byzantské doby.[1] Po dobytí Osmany byla přeměněna na Orhanovu mešitu (turecky Orhan Camii), v roce 1935 se z ní stalo muzeum a od roku 2011 se používá opět jako mešita.[2] Nachází se v centru města İznik, ve starém opevněném středu města. V předchozích kostelech na tomto místě se konaly první a druhý nikajský koncil.

Dějiny

První kostel zde byl postaven ve 4. století.[3] V něm se v roce 325 konal první nikajský koncil. V polovině 6. století byl kostel pod patronací císaře Justiniána I. přestavěn. V roce 787 se zde konal druhý nikajský koncil, který oficiálně ukončil první období byzantského ikonoklasmu.[4] Justiniánův chrám byl zničen zemětřesením v 11. století a současná stavba vznikla kolem roku 1065 nad jeho troskami.[5]

Po pádu města do rukou osmanských Turků vedených Orhanem Ghazim v roce 1331 byl kostel Hagia Sofia přeměněn na Orhanovu mešitu. Byla v provozu až do roku 1935, kdy se budova za vlády Mustafy Kemala Atatürka stala muzeem. V listopadu 2011 byla stavba znovu přeměněna na mešitu.[6]

Architektura

Pozůstatky Hagia Sofia v roce 1962 (foto Paolo Monti)

Současná bazilika, z níž velká část pochází z přestavby kostela v roce 1065, sestává z centrální lodi a dvou bočních lodí. Před přestavbou za Osmanů měl kostel dvě řady trojitých arkád na sloupech, které nesly zeď s pěti okny.[7] Přeměna budovy na mešitu ve 14. století přinesla přestavbu včetně připojení mihrábu. Za vlády Sulejmana Nádherného v 16. století byla budova obnovena po katastrofálním požáru a byl vztyčen minaret.[8] Architekt Mimar Sinan v té době také navrhl dekorace, které zdobí stěny mešity.[9]

Přestavba takové historické památky, aby mohla být znovu použita jako mešita, byla - a zůstává - velmi kontroverzní. Práce probíhaly v letech 2007 až 2011.[10]

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hagia Sophia, İznik na anglické Wikipedii.

  1. CENTRE, UNESCO World Heritage. İznik. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GUSTEN, Susanne. The Church That Politics Turned Into a Mosque. The New York Times. 2012-02-08. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. CENTRE, UNESCO World Heritage. İznik. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Hagia Sophia in Nicaea. The Byzantine Legacy [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CENTRE, UNESCO World Heritage. İznik. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GUSTEN, Susanne. The Church That Politics Turned Into a Mosque. The New York Times. 2012-02-08. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. Richard Krautheimer, Early Christian and Byzantine Architecture, 4th edition, 1986, p365.
  8. Hagia Sophia, ‘a mosque of conquest’ in İznik. Hürriyet Daily News [online]. 2018-06-14 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. CENTRE, UNESCO World Heritage. İznik. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Ayasofya Orhan Camiisindeki restorasyon sorunları ufak tefekmiş! haberi. Arkeolojik Haber [online]. 2019-01-25 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 

Zdroj