HMS Erebus (1826)

Základní údaje
Vlajka
Typ bombový trojstěžník
Třída Hecla
Jméno podle Bůh věčné tmy Erebos
Spuštěna na vodu 1826
Osud opuštěna v dubnu 1848
Poloha vraku JZ od ostrova Krále Williama, přesná poloha utajena
Takticko-technická data
Výtlak 372 t
Délka 32 m (105 stop)
Šířka 8,84 m
Pohon parní stroj a plachty
30 kW
Posádka 67 mužů
Pancíř Původní ochrana pod ponorem měděnými pláty proti mořským živočichům byla pro Franklinovu výpravu odstraněna a příď pobita železnými pláty v délce 20 metrů od přídě. Konstrukce přídě zesílena měděnými pásy.
Výzbroj 2 moždíře ráže 13 a 10 palců (330 a 254 mm), 8 děl dvacetičtyř liberních a 2 šesti liberní.

HMS Erebus byla bombardovací loď postavená v roce 1826 ve Walesu pro Royal Navy. Byla pojmenována podle boha věčné tmy, jehož jméno nese v řecké mytologii také nejtemnější část podsvětí – Erebos (latinsky a anglicky Erebus). Byla vyzbrojena dvěma moždíři.

V letech 18391843 byla součástí Rossovy výpravy na Antarktidu, při průzkumu Arktidy se na ní o dva roky později plavil sir John Franklin, který se tam vydal hledat Severozápadní průjezd spojující Atlantský a Tichý oceán. Při této výpravě byla ztracena a její vrak byl objeven až po téměř 170 letech v září 2014. Vrak byl nalezen v Zálivu královny Maud v hloubce 11 metrů nedaleko ostrova Krále Williama v autonomní kanadské oblasti Nunavut.[1]

Během výpravy byla ztracena rovněž o něco menší doprovodná loď HMS Terror, jejíž vrak byl nalezen o dva roky později, v září 2016. Na obou lodích cestovalo 129 mužů, kteří v důsledku nemocí a hladu všichni zahynuli.

Vraky se poté vydala hledat řada dalších výprav, které si vyžádaly životy více lidí než čítala celá Franklinova posádka.[1]

Dne 26. dubna 2018 byly vraky plavidel Erebus a Terror britskou vládou věnovány kanadské vládě a inuitské komunitě, která měla na objevení obou plavidel klíčový podíl.[2]

Reference

  1. a b Erebus. Identifikovali nalezenou loď Franklinovy výpravy. Tyden.cz [online]. 2014-10-3. Dostupné online. 
  2. UK gifts Franklin Wrecks to Canada [online]. Navaltoday.com, 2018-04-27 [cit. 2018-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj