Hôtel Beauharnais

Hôtel Beauharnais
Účel stavby
	oficiální sídlo
Základní informace
Sloh	empír
Architekt	Germain Boffrand
Výstavba	1714
Pojmenováno po	Evžen de Beauharnais
Poloha
Adresa	Quartier des Invalides, Francie
Ulice	rue de Lille
Souřadnice	48°51′38,52″ s. š., 2°19′20,28″ v. d.
Další informace
Kód památky	PA00088693
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hôtel Beauharnais je městský palác v Paříži v 7. obvodu v ulici Rue de Lille. Palác byl tradičním sídlem německého velvyslanectví, dnes slouží jako rezidence německého velvyslance v Paříži.

Historie

Palác dokončil v roce 1714 architekt Germain Boffrand (1667-1754) pro markýze de Torcy, diplomata a ministra zahraničí Ludvíka XIV. V roce 1803 jej koupil Evžen de Beauharnais, nevlastní syn Napoleona a italský vicekrál, po kterém nese palác své jméno. Ten nechal budovu přestavět do empírového stylu. V roce 1818 získal palác Fridrich Vilém III. do majetku Pruska a stal se sídlem velvyslanectví. V roce 1862 zde krátce pobýval Otto von Bismarck jako pruský vyslanec. V roce 1938 zde židovský mladík Herschel Grynszpan spáchal atentát na diplomata Ernsta Eduarda vom Ratha, což bylo záminkou k rozpoutání tzv. křišťálové noci. Velvyslanectví zde sídlilo až do roku 1944, kdy byla budova zabavena. V roce 1951 byl zapsán mezi historické památky a roku 1961 byl vrácen Spolkové republice. Protože v té době Německo mělo novou budovu velvyslanectví poblíž Palais de la découverte na Avenue Franklin D. Roosevelt, nemohl již být využit jako sídlo velvyslanectví. V letech 1964-1968 byl palác v nákladu 17 miliónů marek renovován a slouží k reprezentativním účelům, především jako sídlo velvyslance.

Od roku 2002 budovu podrobně zdokumentovalo Německé fórum pro dějiny umění (Deutsche Forum für Kunstgeschichte). V této souvislosti byl v roce 2004 restaurován Zelený salón a obnovena zahrada podle plánů z roku 1817.^[1]

Architektura

Rezidence leží východně od budovy Národního shromáždění a západně od Musée d'Orsay na levém břehu řeky Seiny. Na jihu k ulici Rue de Lille se nachází za vysokou zdí nádvoří. Portikus připomíná egyptské stavby, je vyroben ze dřeva se štukovými obklady a upomíná na Napoleonovo tažení do Egypta. Interiér a nábytek je zařízen v empírovém slohu, opěrky mají tvar labutích krků, nohy křesel tlapy lvů, sochy Sfingy nebo turecký budoár jsou umělecky mimořádně hodnotné.^[2] Na severu se rozkládá zahrada s výhledem na Seinu a Jardin des Tuileries na druhém břehu. Pozemek má rozlohu 3736 m² a podlahová plocha 6550 m².^[3]