Gyula Gömbös

Gyula Gömbös
Gyula Gömbös na portrétu Tibora Pólya
Gyula Gömbös na portrétu Tibora Pólya
Maďarský premiér
Ve funkci:
1. října 1932 – 6. října 1936
Panovník Miklós Horthy jako regent
Předchůdce Gyula Károlyi
Nástupce Kálmán Darányi
Ministr obrany Maďarska
Ve funkci:
10. listopadu 1929 – 2. září 1936
Předchůdce Károly Csáky
Nástupce József Somkuthy
Stranická příslušnost
Členství Strana národního sjednocení (1928 - 1936)
Narození 26. prosince 1886
Murga
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. října 1936 (ve věku 49 let)
Mnichov
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí onemocnění ledvin
Místo pohřbení Hřbitov Kerepesi
Národnost Maďarská
Choť Erzsébet Szilágyiová
Profese politik, diplomat a důstojník
Náboženství luteránství
Ocenění čestný občan Dunakeszi (1931)
čestný občan Szentesu (1933)
Řád bílé orlice (1934)
čestný občan Segedínu (1935)
Commons Gyula Gömbös
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gyula Gömbös de Jákfa (26. prosince 1886 Murga – 6. října 1936 Mnichov) byl maďarský šlechtic, politik a premiér Maďarského království v letech 1932–1936.

Život

Narodil se do maďarské šlechtické rodiny Gyulovi Gömbösovi st. a jeho manželce Marii Weitzel.[1] Dětství strávil v obci Murga, která se nachází v župě Tolna. Jeho rodina se hlásila k luteránství.[2]

Jako mladý vstoupil do rakousko-uherské armády a zúčastnil se bojů I. světové války. Po roce 1919 se angažoval v boji proti představitelům komunistické Maďarské republiky rad, jež dočasně existovala od 21. března do 1. srpna 1919. Byl jedním z čelných představitelů tzv. Bílého teroru.[3]

Gyula Gömbös s Benitem Mussolinim (1936)

Po porážce komunistů a vzniku Maďarského království se stal významnou politickou osobností nového státu. V roce 1929 byl jmenován generálmajorem a zaujal místo maďarského ministra obrany.[3] V říjnu 1932 nahradil v premiérském úřadě nevýrazného Gyulu Károlyiho a zahájil sbližování Maďarska s fašistickou Itálii. Jeho politický program, nesoucí jméno Národní pracovní plán, měl celkem 95 bodů, k nimž patřil například odklon od demokratických principů či revize Trianonské mírové smlouvy z roku 1920.[4] Roku 1934 Gömbös navštívil Itálii, kde spolu s Mussolinim a rakouským kancléřem Dollfußem uzavřel tzv. Římské protokoly, jejichž cílem bylo oslabit pozice států Malé dohody a tím dosáhnout budoucí možné revize Pařížských předměstských smluv. Gömbös se též snažil udržovat dobré vztahy s nacistickým Německem; byl prvním zahraničním politikem, který v Berlíně navštívil nového kancléře Adolfa Hitlera. Hitler se však ke Gömbösovým ambiciózním plánům stavěl spíše rezervovaně a nesouhlasil ani s chystaným rozšiřováním maďarské armády. Snahy Gyuly Gömböse o přeměnu Maďarska na totalitní diktaturu pak narážely na odpor konzervativních kruhů, v jejichž čele stál tehdejší regent Maďarského království Miklós Horthy.[4]

V průběhu roku 1935 těžce onemocněl rakovinou varlat, které v říjnu 1936 podlehl. Pohřben byl na hřbitově Kerepesi v Budapešti. Novým maďarským premiérem se stal Kálmán Darányi, jeden z představitelů konzervativní politiky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gyula Gömbös de Jákfa. geni_family_tree [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Magyar Protestáns Panteon - Gömbös Gyula. church.lutheran.hu [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. 
  3. ↑ a b Gömbös, Gyula : Maďarsko (HUN). http://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-17]. 
  4. ↑ a b MICHELKO, Roman. Medzivojnové európske diktatúry. První. vyd. Martin: Matica slovenská, 2012. 83 s. ISBN 978-80-8128-025-2. S. 50. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Gyula Gömbös na Wikimedia Commons

Zdroj